Inkluzivní vzdělávání je finančně velmi náročné, jak dokazují statistiky ze zahraničí. Snaha vlády vymyslet „inkluzi počesku“ (tj. bez peněz) dopadne negativně především na děti...
Vláda odložila schválení novely školského zákona, která zavádí tzv. parametrizaci financování asistentů pedagoga. Přeloženo do češtiny: Ministerstvo školství plánuje snížit počty asistentů v základních školách, kde se v rámci inkluze vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Hlavním cílem je ušetřit finance. Výsledkem bude, že učitelé na žáky se závažnými diagnózami zůstanou sami bez pomoci asistentů, protože je ředitelé škol budou nuceni propustit. Nakonec raději podají výpovědi i tito učitelé, aby si zachovali poslední zbytky duševního zdraví. Celou změnu nejvíce odnesou žáci…
Aktuální novela školského zákona přináší řadu změn. Většina z nich je pozitivní. Jedna zásadní změna je ovšem velmi negativní: Ruší asistenta pedagoga jako podpůrné opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a nahrazuje ho tzv. parametrizací.
Doposud tomu bylo tak, že školské poradenské zařízení rozhodlo na základě diagnostiky konkrétního žáka, že pro jeho úspěšné vzdělávání je třeba zajistit, aby ve třídě byl kromě učitele rovněž asistent pedagoga. Nově se budou muset všechny školy řídit jednotným vzorečkem pro výpočet úvazků asistentů pedagoga.
Dojde tím k celostátnímu zprůměrování. Školy, které nyní mají vyšší počty žáků s náročnějšími diagnózami, o asistenty pedagoga přijdou. Školy, které takové žáky nemají, asistenty pedagoga naopak nově dostanou, přestože je nepotřebují… I kvůli tomu nakonec ministři novelu neschválili. Dopadne totiž negativně na církevní základní školy, které mají nyní více asistentů než školy soukromé, protože vzdělávají více žáků s vážnějšími diagnózami.
Novela kupodivu neobsahuje žádné výpočty, jaké budou finanční dopady této změny na státní rozpočet. Chybí v ní i popis možných negativních dopadů na vzdělávání žáků, kteří o asistenty přijdou. Rovněž chybí „kalkulačka“, kam by mohl ředitel zadat údaje za svou školu a automaticky by mu vypočetla rozdíl v úvazcích asistentů pedagoga v současném a novém modelu. V novele jsou jen tři příklady „modelových škol“, kdy dvě v novém systému získají vyšší počet asistentů pedagoga a jedna jen o maličko nižší úvazek. To je ovšem v rozporu s jiným tvrzením, že si změna nevyžádá zvýšení celkových nákladů na státní rozpočet…
V novele se uvádí, že „změnu systému financování asistentů pedagoga požadují odborné asociace a školská veřejnost“. Opak je pravdou. Proti této změně vystoupila veřejně řada školských organizací. Nastavení parametrizace opakovaně kritizovala Pedagogická komora, z. s. Negativně na chystané změny reagovaly ve společném prohlášení rovněž Asociace pracovníků pedagogicko–psychologických poraden a Asociace pracovníků speciálně pedagogických center. Marně jsem hledal organizaci, která tuto změnu veřejně podpořila.
Pokud bude novela schválena v současné podobě, dostane vláda „bianco šek“ k dalšímu čarování s úvazky asistentů pedagoga a jejich plošnému přidělování všem školám. Konkrétní parametry totiž nejsou součástí zákona, ale pouze doprovodného nařízení vlády. A vláda deklarovala, že chce především šetřit… Vzpomeňme si na blamáž kolem projednávání zákona o státním rozpočtu na letošní rok: Původně v něm chyběla více než miliarda korun na platy asistentů pedagoga a byla do rozpočtu MŠMT dodatečně přidána až na podnět poslankyně Jany Berkovcové (ANO), která podala pozměňovací návrh. Ten opsali koaliční poslanci a následně jejich verzi schválila celá Sněmovna.
Jedním z argumentů v důvodové zprávě k novele školského zákona je, že se sníží administrativní zátěž škol a školských zařízení. Úvazky asistentů pedagoga budou ovšem navázány především na počet žáků s podpůrnými opatřeními od třetího stupně výše, takže se budou nadále odvíjet od doporučení pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra. Ke snížení byrokracie tudíž prakticky nedojde.
Neobstojí ani tvrzení, že je v České republice asistentů pedagoga příliš mnoho. Ve srovnání se státy, kde inkluzivní vzdělávání funguje, je u nás počet žáků připadajících na jednoho asistenta pedagoga stále velmi vysoký (to se týká i učitelů – máme jedny z nejvyšších počtů žáků na jednoho učitele 1. stupně ZŠ). V ČR každým rokem rostou celkové počty žáků ve školách, takže logicky bude zapotřebí nadále zvyšovat počty nejen učitelů, ale právě i asistentů a dalších zaměstnanců škol.
Pracovní podmínky českých asistentů pedagoga nejsou vůbec dobré. Například na Slovensku má asistent pedagoga stejný počet hodin přímé pedagogické činnosti jako učitel, tedy 22 hodin týdně při plném úvazku, zatímco v ČR je to 36 hodin týdně. V Česku kvůli tomu asistenti pedagoga pracují většinou jen na částečné úvazky. Nástupní plat asistenta pedagoga by při plném úvazku činil 25.040 Kč hrubého měsíčně (8. platová třída), obvykle má ovšem asistent jen poloviční úvazek, takže nedosáhne ani na minimální mzdu…
Myslím si, že by měl asistent pedagoga jako podpůrné opatření v zákoně zůstat. Lze ho vhodně doplnit parametrizací, ale nikoliv na základě současného vzorečku, který pro výpočet úvazků asistentů navrhlo Ministerstvo školství. Systém by měl být nastavený tak, že škole vznikne nárok na několik úvazků pro asistenty pedagoga automaticky podle počtu žáků ve třídách. Při vyšším počtu žáků s náročnými diagnózami by mělo mít školské poradenské zařízení nadále možnost přiznat navíc další podpůrné opatření asistenta pedagoga do tříd, kde se tito žáci vzdělávají.
Pokud by byla novela schválena v současné podobě, bude muset řada ředitelů škol asistenty pedagoga propustit, takže učitelé zůstanou na žáky s náročnými diagnózami sami bez jakékoliv pomoci a podpory. Možná to pro ně bude poslední hřebíček do rakve. Protože za těchto podmínek dá učitel raději výpověď – lépe placené a méně náročné zaměstnání při dnešní minimální nezaměstnanosti najde snadno.
Inkluzivní vzdělávání je finančně velmi náročné, jak dokazují statistiky ze zahraničí. Snaha vlády vymyslet „inkluzi počesku“ (tj. bez peněz) ohrozí české školství jako celek a všechny jeho aktéry. Nejen pedagogy, ale především žáky. Šetřit na dětech se nám rozhodně nemůže vyplatit.
Nejlepším řešením by bylo parametrizaci asistentů pedagoga z aktuální novely školského zákona vypustit, následně ji mnohem lépe připravit a projednat ji v příštím roce se všemi, kterých se týká. To by umožnilo všechny ostatní pozitivní změny v novele obratem schválit.
Komentář vyšel původně ve zkrácené podobě v tištěné MF DNES (7. 8. 2023) pod názvem "Inkluze bez peněz ohrozí školy".
