Za všechno mohla tchýně (sv. Godeleva)

Tenhle příběh bude o domacím násili a krutém osudu jedné krásné dívky, co žila před mnoha lety ve Vlámsku.

Jmenovala se Godeleva. Ale říkají i Godaleva, Godelina nebo Godèleve - podle toho jakým jazykem se mluví v zemích, kde ji  ji  uctívají. Dodnes.

Pocházela ze vznešené šlechtické rodiny vévody z Boulogne v dnešní Francii. K tomu všemu byla Godeleva velmi krásná, a tak neměla o movité a urozené nápadníky nouzi.  Ale ani ne osmnáctileté dívce se moc vdávat nechtělo. Plánovala si spíš klášterní život. Jenže v jedenáctém století o budoucím životě dcer rozhodoval otec. Takže Godelevu provdali za vlámského šlechtice Bertholda do Ghistellu v dnešní Belgii. A dali jí velmi slušné věno.

Ihned po příchodu do nového domova začalo pro Godelevu peklo. Dostala se totiž do prapodivné famílie. Na hradě bydlela i její tchýně a ta ji z neznámého důvodu od první chvíle nenáviděla. Synek - novomanžel nezůstal pozadu. Rukou společnou a nerozdílnou zavřeli Godelevu do temné kobky, kde ji mučili a týrali hladem a žízní. Jak později vypovídali, byla údajně Godeleva posedlá ďáblem a nechtěla s Bertholdem žít manželským životem. Pročež se snažili přesvědčit ji tělesnými tresty. Se vší pravděpodobností ale lhali, aby obhájili své sadistické jednání. °/

Mezitím se z Godelevy stala úplná mátoha a jedné ze služebných se jí zželelo. Takže jí pomohla utéct zpět k rodičům. Což se v té době rovnalo skoku z bláta do louže. Rodiče ji sice přijali, ale šli se poradit k biskupovi z Tournai. No a ten je poučil, že místo manželky je vždy a jen u manžela. A zorganizoval návrat do Ghistell. Budiž mu ke cti, že se alespoň snažil Bertholdovi a jeho matce domluvit.  Oba maniaci slibovali a slibovali a naivní biskup jim uvěřil...

Jakmile se Godeleva vrátila na hrad, začalo vše nanovo s ještě daleko větší intenzitou. Bití, zřejmě znásilňování, hladovění, mučení...  Až to manžela 6. července roku 1070 přestalo bavit a odjel z hradu na lov. Předtím ale dal dvěma sluhům rozkaz, co mají v jeho nepřítomnosti udělat.

Oba pochopové poslechli. Ubohou Godelevu uškrtili a hodili do studny v podhradí. Když se Berthold vrátil z lovu jako vdovec, jal se i s matkou truchlit. Namluvili všem, že bláznivá Godeleva spáchala sebevraždu skokem do studny.

Jak je známo, staré hříchy mají dlouhé stíny. Berthold se podruhé oženil a jeho dcera se narodila slepá. Bral to jako boží trest a začal se kát. V modlitbách prosil Godelevu, aby mu odpustila. A stal se zázrak. Jeho malá dcera prohlédla. A jak dí legenda, Berthold se dokonce stal mnichem a vydal se na kajícnou pouť do Svaté země. Poté založil benediktinský klášter v Ghistell, který byl zasvěcen svaté Godelině. Jeho zázračně uzdravená dcera tam vstoupila jako jeptiška.

Už v roce 1084 byla Godeleva prohlášena za svatou. Její ostatky vyzvedli a pohřbili v kostele. Z vražedné studně se stalo poutní místo, jelikož prý její voda léčila všechny krční nemoci.

Dnes je Godeleva v liturgickém kalendáři jako připomínka. V Ghistellu se každoročně pořádají na její počest poutě - vždy první neděli po 5. červenci.

Mučednice je patronkou týraných žen a obětí domácího násilí. No, asi se mezi svatými nenajde větší odbornice ...

º/  Glosa: podrobnosti ze života Godelevy jsou známé díky mnichu Drogovi z opatství Saint-Winnoc v Bergues. Deset let po její smrti (1080) sepsal její životopis Vita Godeliph.

Literatura:  Rok se svatými (Schindler a Schauer), Karmelitánské nakladatelství