Další z vyvolených. Člen elitní skupiny Čtrnácti svatých pomocníků. Mučedník natolik proslavený ve středověku, že se v době křížových výprav stal patronem mocného řádu - Křížovníků s červeným srdcem. Dnes je jeho den v liturgickém kalendáři.
K nám do Čech řád přivedl král Přemysl Otakar II. z Livonska. V Praze se cyriaci usadili na opuštěném pravém břehu Vltavy, zvaném Na Rvačkách. Nu, podle jména tam tedy asi bývalo veselo... Král v místě ale přesto vybudoval nejstarší konvent na Starém městě. Abychom si udělali představu - celý komplex se rozkládal v dnešní oblasti hotelů Intercontinental a Prezident až do Dušní ulice a jejího okolí. Křížovníci s červeným srdcem byli velmi silný řád, jehož hlavním posláním byla duchovní správa, péče o nemocné ve špitálech a služba poutníkům. A jedna zajímavost - byli to právě cyriaci, kteří převzali od rybářů tělo umučeného sv. Jana Nepomuckého a postarali se o jeho důstojný pohřeb.
A teď přímo ke svatému Cyriakovi. Pocházel z římské rodiny, jeho otec byl snad císařský důstojník. Ptáte se u kterého císaře? No přece u Diokleciána! No a Cyriak se kamarádil s papežem Marcelinem. Pročež se i on se stal vášnivým křesťanem, což za Diokleciána nemohlo dopadnout dobře.
Křesťané byli tehdy nasazováni na nejtvrdší nucené práce. Kolem roku 309 stavěli v Římě lázně. Cyriak s Marcelinem a dalšími druhy (např. Largem, Smaragdem, Julianou a Krescenciánem) se jim všemožně snažili pomáhat. Pašovali jim jídlo a tajně je ošetřovali. A pak se to provalilo. Takže zavřeli i Cyriaka i jeho kamarády.
Vězení bylo pro Cyriaka živnou půdou pro zázraky. Uzdravil několik zmrzačených a slepých. A hned zafungoval přenos informací. Císař Dioklecián měl dcerku, údajně posedlou zlým duchem. I nechal si Cyriaka předvést a ten neprodleně ďábla z malé princezny vyhnal. Ale vděku se nedočkal. Ihned po exorcistickém úspěchu ho Dioklecián vyzval, aby obětoval římským bohům a vzdal se křesťanství. Když Cyriak kategoricky odmítl, snažili se ho císařstí pochopové přesvědčit litím vařící smůly na hlavu. Nepomohlo to, tak Cyriaka sťali. A s ním i jeho druhy. Slušný masakr...
Od té doby je Cyriak patronem těžce pracujících a nuceně nasazených a samozřejmě svých křížovníků. Ochraňuje proti pokušení, zlým duchům a pomáhá při posedlosti a v hodině smrti. A jeho zobrazování? V oblečení jáhna se spoutaným ďáblem u nohou, s knihou exorcismu, s malou dívenkou - uzdravenou císařskou dcerkou, palmovou ratolestí mučedníka a občas i ve fázi lití vařící smůly přímo na hlavu.
A na závěr jedna pražská perlička. Díky cyriakům máme na Nábřeží Edvarda Beneše barokní kapli sv. Máří Magdalény, kterou si křížovníci s červeným srdcem postavili v roce 1635 na své vinici. V roce 1956 jí kvůli stavbě šíleného Stalinova pomníku a celkové přestavby nábřeží hrozilo zboření. Ale prof. Bechyně naštěstí vymyslel něco úžasného. Kaple byla přesunuta proti proudu Vltavy o 31 metrů. V té době věc naprosto nevídaná ...
Literatura: Rok se svatými (Schindler a Schauer), Wikipedie (cyriaci)
