První oficiální milenka

Královská, co na svou lásku dostala glejt. Kde jinde, než ve Francii. A tak se v první polovině patnáctého stoleti otevřela cesta mnoha dalším...

Jmenovala se Agnes, tedy Anežka. Příjmením Sorel. Její otec pocházel z nízké šlechty, matka z obchodnické rodiny. Bohatí nebyli. Agnes se narodila roku 1422 v Coudunu v Pikardii. Měla ještě čtyři bratry, takže se tatínek asi měl co ohánět.

Malá Anežka byla velmi chytrá a zvídavá holčička. Dokonce se naučila číst už v pěti letech, což bylo v její době dost neobvyklé. Navíc byla velice půvabná, a tak se už v deseti letech dostala ke dvoru Isabelly, dědičné vévodkyně Lotrinské, a jejího manžela Reného z Anjou. A tenhle René byl nejenom spisovatel a mecenáš, ale taky vévoda z Bar a později i neapolský král. A hlavně a především byl švagrem francouzského krále Karla VII..

No a touhle cestou se Anežka ve dvaceti letech dostala ke královskému dvoru. Stala se dvorní dámou královny Marie z Anjou, sestry Reného. Překrásná a chytrá Agnes o dvacet let staršího krále okouzlila na první dobrou. A královna? Ta svého manžela prý nemilovala, a tak žádné problémy nedělala. No, vzhledem k tomu, že do příchodu Agnes ke dvoru porodila královna pět dětí (...a bude jich celkem dvanáct), možná si od manžela i ráda odpočinula....

Teď se nabízí představit krále. Jde totiž o onoho proslaveného dauphina, k jehož korunovaci v Remeši 17. července 1429 notně přispěla Jana z Arku. Nejen svou osobní přítomností, ale hlavně svými předešlými vojenskými aktivitami v rámci stoleté války s Angličany. A jelikož Jana v boji nepolevovala ani potom, začala králi mírně přerůstat přes hlavu. Pročež ji už vojensky co nejméně úkoloval.  Asi se mu ulevilo, když Janu z Arku v roce 1431 upálili jako čarodějnici. Svědomí ale Karlu VII. nakonec nedalo. Když upevnil svou vládu nad Francií, zapracoval na obnovení církevního procesu. Podařilo se mu Janu prohlásit za oběť justičního omylu a plně rehabilitovat. A nová francouzská svatá byla na cestě... 

Zpátky k Anežce. Údajně krále velmi milovala a on ji neméně. Její přítomnost a nová role u dvora byla natolik oslnivá, že královna doslova žila v jejím stínu. Kulantně řečeno, kralovna Marie nebyla žádná krasavice. O to byl kontrast větší. Dokonce prý Agnes zavedla novou, daleko odvážnější a zdobnější módu velkých výstřihů, drahých výšivek a vzácných kožešin. Závoje byly zapomenuty. Král svou lásku zahrnoval šperky a drahými kameny a diamanty, které se často objevovaly ve výšivkách na jejich róbách. K tomu dostala i své vlastní sídlo a dvůr v Chinonu a především onen glejt s titulem oficiální milenky.

V Agnes se snoubila krása s intelektem a moudrostí. Takže byla královou oporou a rádkyní i ve státních záležitostech. Žila s ním osm let a porodila mu tři dcery: Marii, Charlotte a Jeanne. 

Dne 9. února roku 1450 jí bylo pouhých 28 let, když zemřela po porodu čtvrté dcery, která také nepřežila. Oficiální verzí smrti byla otrava krve, ale brzy se začalo povídat, že to nebylo jen tak. Nenávist dauphina Ludvíka ke konkurentce jeho matky byla neskrývaná, tedy i všeobecně známá. A tak si Anežčini příznivci mysleli, že ji Ludvík nechal otrávit. Možná na tom něco bylo, protože moderní věda odhalila v Anežčiných ostatcich vysoké množství rtuti. A nejen to. Francouzští odbornici projekcí lebky počítačově zrekonstruovali i  tvář proslulé královy milenky.

Anežčin konec je o to smutnější v tom, že král ji sice velmi hořce oplakal, chvilku si trochu smutnil, ale brzy vydal milenkový glejt číslo 2.  Anežčině sestřenici Antoinettě de Maignelais...

Fakta:  Mujeres en la historia (Sandra Ferrer Valero)