Pasačka s modrou krví ? (sv. Jana z Arku)

U ní se pochybovalo už o všem. Zda opravdu slyšela hlasy nebo byla lhářka, zda se opravdu oblékala jako muž, zda byla opravdu panna a dokonce jestli vlastně nakonec nebyla převlečený chlap za ženskou ...

Jana z Arku, Panna Orleánská, Johanka. Jeanne d´Arc.

V šestnácti vedla francouzské vojsko k vítězství nad Angličany a v devatenácti ji upálili jako čarodějnici. Nevděk světem vládl už tenkrát...

Možná byla nemanželskou dcerou královny Isabely Bavorské, která proslula značnou veselostí v určitých partiích, ač prý byla šeredná jak noc. Však jí také Francouzi říkali Prasnice. Takže dauphin mohl být Janiným nevlastním bratrem. To by vysvětlovalo, proč jí tak pozorně naslouchal a věřil jí i ty hlasy. A že jí pak (už jako král) svěřil i vojsko. Ale prý to není pravda.

Údajně byla doopravdy jen tou pasačkou, co se narodila v Domrémy-la-Pucelle roku 1412. Epileptičkou (jak se tvrdí)  byla zřejmě už od útlého dětství, jelikož hlasy svatých jí brebentily v hlavě dlouho. Ale přesvědčivá být musela, když ji jiné hlavy (ty pomazané)  vyslechly, hlasům uvěřily a postavily ji do čela vojska. Stoletá válka zuřila už léta a najednou byli Angličané poraženi. Zázrak! Všichni byli bez sebe!

A než nadšení vyprchalo, stihla se Panna Orléanské ještě navézt do našich husitů. Dopisem. Ale ani to prý není pravda. Jana totiž byla negramotná. List údajně napsal její písař na objednávku českých katolíků. Že by naše typicky národní kotlinové intriky dosáhly svými chapadélky až do Francie? Nakonec i z toho důvodu je dopis natolik zajímavý, že stojí za to jej částečně ocitovat :

"Ježíš, Maria

Již delší dobu ke mně Johance Panně, docházejí zprávy a hlasy lidí, že se z vás, pravých křesťanů, stali heretici a že stejně jako Saracénové ničíte pravou víru a bohopoctu ..... Pohrdáte svátostmi Církve, trháte na kusy články víry, pleníte kostely, ničíte a pálíte památečné sochy, vraždíte křesťany ..... Co je to za běsnění? Jaká nenávist či šílenství vás sžírá? ....... Pravím upřímně, že kdybych nebyla zaměstnána válkou s Angličany, přijela bych se na vás podívat již dříve; ale pokud zjistím, že jste se nenapravili, mohu opustit Angličany a vytáhnout proti vám. Pokud nebude vyhnutí, potřu železem vaše šílené a odporné pověry a zničím buďto vaši herezi, nebo váš život. .... buďte pamětlivi, jaké škody jste napáchali a jakých urážek jste se dopustili a čekejte mne, která vám stejně tak oplatí silou lidskou i Boží.

V Sully, 3. března (stvrzeno podpisem P. Jeana Pasquerela OSA)"

Naštěstí to Dobrá Lotrinka (La bonne Lorraine), jak se jí také říká, nestihla.  Za rok a kousek od výhružného psaníčka už doutnala a posléze i plála na hranici. Paradoxem je, že zmíněný dopis použila církev jako jeden z důkazů Johančina kacířství...

Janin konec začal tím, že ji zradili a zajali Burgunďané. Její kouzlo ale pořád táhlo, a tak to celé Angláni chtěli nějak stopnout. Koupili Johanku od Burgunďanů za 10 000 liber a v Rouenu zinscenovali soud, který měl dokázat její spolky s ďáblem. Povedlo se hlavně proto, že už bylo vše rozhodnuto předem...

Pannu Orléanskou upálili na rouenském Vieux Marché (Starý trh) 30. května roku 1431. A jelikož lid vždy miloval, miluje a bude milovat mučedníky, už za pět let byla prohlášena nejen za nevinnou, ale i za oběť justičního omylu. Přesto si na beatifikaci dost počkala - do 18. dubna roku 1909. A svatořečena byla až roku 1920.

Kolik toho jen bylo o ní napsáno, kolik filmů natočeno, kolik muzikálů nazpíváno a dramat sehráno...

Johanka je legendou, patronkou vojáků a vězňů a hlavně  Francie. Zítra je její den ...

Na obrazech vypadá jako chlapec v plné zbroji. Ostříhaná hlava, korouhev a meč. A kdyby bývala stihla vytáhnout i proti českým  husitům, možná by se jejím atributem stala ještě vozová hradba, palcát nebo dokonce řemdih!

Literatura : Rok se svatými (Schindler, Schauer); www.tedeum.cz (dopis husitům);

Všichni moji svatí na :

http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html

A ti speciální z Karlova mostu na :

http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/81176/Svati-na-Karlove-moste.html