Jélene, oči máš zélené ...

Už jste někdy slyšeli o jelenovi, který by chránil panenství? Já donedávna taky ne.

S čelenkou, kterou zdědily brigitky i jelenem antisexem (nakukuje zprava)

Přesto prý se kdysi jeden vyskytl.

Bylo nebylo, ve Švédsku se narodilo jedno děvčátko. Roku 1331. Tatínek kníže a zbožná maminka Brigita holčičku pojmenovali Kateřina. Už jako malou ji dali na vychování do kláštera a když bylo Kateřině třináct pryč, provdali ji za invalidního Edgara. A tihle dva si před svatební nocí slíbili, že spolu budou žít, jak se tehdy říkalo, zdrženlivě. Takže žádný sex. Ani jednoho to asi nestálo velké přemáhání. Edgar byl nemohoucí a Kateřina byla ještě dítě. Přesto o nemocného manžela láskyplně pečovala. Dí kroniky.

Mezitím její matka, pozdější sv. Brigita Švédská, usilovně pracovala na založení vlastního církevního řádu (později se jim začalo říkat brigitky), pročež vytrvale lobbovala v Římě. Osobně. Jelikož Kateřina byla v té době trudnomyslná, usoudila, že by pomohla návštěva matky. Ale hlavně svatého a věčného města. Když dostala od manžela svolení, hned vyrazila. Její depky se po příjezdu jen prohloubily. Řím byl v té době (dle ní) naprosto zkažený. Další perda byla, že mezitím ve Švédsku zemřel manžel Edgar a Kateřina se v šestnácti letech stala panenskou vdovou.

Sexuchtiví římští floutci ji nenechali ani chvíli na pokoji. Holt severská kráska. Kateřina se bránila jak mohla, ale jednou se téměř neubránila. Jakýsi zhýralec ji unesl a když ji chtěl znásilnit, klusal zrovna kolem jelen. Naštěstí. Jelikož zářil tak, že útočníka oslepil. A panenský pel švédské krásky byl zachován.

Od té doby chodila Kateřina zásadně oblečená v nuzných šatech a nezabývala se svým zevnějškem. Plánovitě tak odpuzovala nápadníky. Starala se totiž spolu s matkou v Římě o poutníky a studenty hlavně ze severských zemí. Vydrželo jim to 23 let. V roce 1372 (klobouk dolů) dostaly obě na tu dobu naprosto šílený nápad. Dvě samotné ženské se vydaly na pouť do Svaté země. A také tam došly. A úspěšně se vrátily. Ale brzy po návratu Brigita v Římě zemřela. Kateřina nechala tělo matky převézt do Švédska a pohřbít v  klášteře ve Vadsteně, který Brigita založila.

Pak ještě v Římě čekala pět let na schálení řádu brigitek. Když ho dosáhla, vrátila se do Švédska a stala se ve Vadsteně abatyší. Kateřina zřejmě zdědila talent k lobbingu po matce, jelikož Brigita byla díky ní, už 13 let po smrti,  prohlášena za svatou.

Svatá Kateřina Švédská (od r. 1484) zemřela po těžké nemoci 24. března roku 1381.

Je patronkou proti předčasnému porodu a potratu,  ale především  chrání panenství. I proto ji zobrazují předeším s panenskou lilií. Ale také jako abatyši - brigitku, často obvazující zraněné či nemocné.

A hlavně s tím jelenem obranářem!

Zajímavost : katolický řád brigitek (Kongregace sester Nejsvětějšího Spasitele) funguje v převážně protestantském Švédsku, skandinávských,  ale i v  dalších zemích (USA, Indie) dodnes. Jeptišky jsou snadno rozpoznatelné čelenkou, která má výrazné červené puntíky, na temeni tvoří kříž a drží závoj.

Všichni moji svatí na :

http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html