Hradčanská mumie

Žádný horor, suvenýr z Egypta nebo sci-fi. Opravdu tam je. V kostele sv. Benedikta na Hradčanském náměstí  č. 3 sedí na židli. A usmívá se!

Zdroj(foto) : www. prazskychytrak.cz

Po třicetileté válce přišel z Vídně do Prahy nový řád tzv. bosých karmelitek.  A s ním i jistá Catarina Tramazzoli, jako jeptiška ovšem pod jménem Marie Elekta od Ježíše. Stala se představenou řehole žijící v uzavřeném prostředí kláštera. Tehdy roku 1656 se bosé karmelitky usadily na Malé Straně u kostela sv. Josefa.

Když jejich klášter císař Josef II. v roce 1782 zrušil, odešly jeptišky do Pohledu u Německého Brodu. Josefův nástupce Leopold II. očividně nesdílel podobné proticírkevní  názory,  jelikož brzy po své korunovaci daroval karmelitkám v Praze klášter na Hradčanech u kostela sv. Benedikta. Objekt dříve patříval mužskému řádu barnabitů. Proto se velmi dlouho (a vlastně neoprávněně) zdejším řeholnicím říkalo barnabitky.

Ale zpět k Marii Elektě. I když žila v papežské klauzuře a prakticky bez kontaktů s vnějším světem, zanechala za sebou dost výraznou stopu. Velmi brzy se prý naučila česky a její spolusestry ji uctívaly už za jejího života.

Představená barnabitek zemřela ve věku 58 let dne  11. ledna roku 1663, a to zřejmě  z důvodu kombinace různých chorob. Trpěla opakovanými horečkami, chrlením krve, hnisavými vředy, vodnatelností a onemocněním jater. Svůj stav si vytrvale zhoršovala různými formami sebetrýznění jako je bičování, hladovění či nošení cilice. Tuhle příšernost asi všichni známe ze Šifry Mistra Leonarda.

Po smrti své představené karmelitky hojně navštěvovaly její hrob. A začaly se dít věci.

Jedna ze sester soustavně cítila vůni fialek, další tam pravidelně vídala nebeskou záři, jiná sestra trpící nesnesitelnými migrénami se úspěšně léčila položením hlavy na náhrobek. A když se jedné z barnabitek zjevila sama Marie Elekta a sdělila jí, že její tělo je stále neporušeno, začaly jeptišky jednat.

Roku 1666 hrob otevřely. Ač ležela rakev v mokru a všude kolem byla plíseň, tělo Marie Elekty nebylo nijak zasaženo. Její řeholní šat se ale úplně rozpadl! A tak sestry odnesly Marii Elektu na půdu do sucha. Omyly ji octem a a odvarem z bylin. Z toho důvodu prý mumie ztmavla. Při té příležitosti zjistily, že tělo řeholnice je stále ohebné... Tedy, já si to snad ani nechci představovat ...

Ani to, jak Marii Elektu oblékly a pokoušely se ji posadit ji do křesla. Nějak to nešlo. Samozřejmě. Podle legendy běžely sestry pro radu ke své tehdejší matce představené. A ta po nich Marii Elektě vzkázala, aby byla poslušná jako za života. Načež mumie ohnula kolena a nechala se usadit. Problém byl ale její hlava... Upozorňuji, že teď bude následovat něco příšerného  -  když totiž Marii Elektu po její smrti ukládali do rakve, zjistilo se, že je nějaká malá. Rakev. A tak mrtvole zlomili vaz.

Já tedy zírám a doufám, že se mi o tom nebude zdát...

Ale zase zpět k legendě. Sestry M. Elektu opět vyzvaly k poslušnosti a její hlava se napřímila a zůstala v této poloze dodnes.

Oficiální verdikt lékařů z Karlovy univerzity k celé  události kolem mrtvoly M. Elekty zněl tehdy (1677)  takto: "Neporušenost považujeme jednomyslně za naprosto zázračnou a všecky přirozené síly přesahující".

Nedávné (2003) zkoumání těla M. Elekty českými antropology, lékaři a teology potvrdilo následující - cituji  -  "Komise považuje dochování mumie vzniklé přirozenou cestou za pozoruhodné a mimořádně vzácné. Komise konstatuje, že zachovalost mumifikovaného těla Marie Elekty i po 340 letech od poslední oficiální odborné komise, vedené v roce 1677 prof. Mikulášem Franchimontem, trvá". 

Se svým křeslem se uctívaná představená i stěhovala. Josef II. ji vyštval do Pohledu, Leopold II. ji zase vrátil do Prahy, ale tentokrát už na Hradčany.

Komunistům se buď vzepřela nebo se jí báli. Když byl totiž klášter barnabitek a s ním částečně i kostel sv. Benedikta v roce 1950 násilně vyklizen, mladší sestry šly ke strojům do tovární výroby a starší nemohoucí jeptišky odsunul komunistický režim do Jiřetína pod Jedlovou. Ctihodná Marie Elekta zůstala na svém vysezeném místě v kostele, po pravé straně oltáře.

Klášter byl posléze přebudován na vládní hotel. A klášterní výklenek,  kterým sestry sledovaly bohoslužby v kostele a mohly tak vidět i sedící Marii Elektu, v rámci stavebních úprav zazdili. Že by proto, že se po Praze tehdy veřejně, ale šuškalo, že je to vlastně luxusní bordel? Aby nenakukovala ? Nu, důvody asi byly zcela jiné ...

Pak se režim sametově obrátil a v roce 1992 se karmelitky do kláštera vrátily. Veškerý luxusní hotelový inventář (těsně předtím došlo k velerekonstrukci) byl prodán v dražbě a jeptišky objekt znovu přizpůsobily přísným řádovým pravidlům.

Kostel sv. Benedikta je přístupný, tak vzhůru za mumií! A kdybyste se někdy pohybovali v oblasti Vojanových sadů, pak vězte, že Marie Elekta byla původně pochována v kapli sv. Eliáše. Zmíněná kaple ve formě krápníkové grotty (umělé jeskyně)  je tam k vidění dodnes. Stejně jako zpodobnění ctihodné Marie Elekty (zatím nebyla beatifikována) nad slunečními hodinami. 

Nejezděte do Egypta. K působivému mumiovému zážitku stačí Hradčanské náměstí  ...

Všichni moji svatí na :

http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html