Byla matka knížete Jaromíra Angličanka?

Především ale panuje historická domněnka, že byla také matkou Boleslava III. Ryšavého. Že by proto byl zrzavý? Anglosaské geny? Ale možná byl jejím manželem někdo úplně jiný, koho bychom vůbec nečekali! 

Jde o jistou Adivu. Někdy je také uváděna jako Adivea. Dceru anglického krále Eduarda I. Staršího, který vládl Anglii mezi léty 899-924. A ten měl tři ženy s přepůvabnými jazykolamnými jmény: Ecgwynn, Elffled a Edgiva. Každá z nich porodila dalšího krále Anglie. První Ethelstana, druhá Elfwearda a třetí Edmunda. Taky se vám zdá, že rodiče byli poněkud zatíženi na „e“? Sorry, ale evokuje mi to povinné přiděleni počátečního písmena pro vrh vzácných psů s rodokmenem... No, nic...

Právě druhá manželka porodila dětí nejvíc - deset. Všechny od E, až na tu naši Adivu. Což bude jenom tím, že v originále se asi jmenovala ?diva (podle některých pramenů možná dokonce ?lfgifu).  Ona totiž i matka byla spíš ?lffled. Takže jen došlo k zjednodušení jmen při psaní. Můžou za to kronikáři a já se jim teda vůbec nedivím.

Potomci z výše zmíněného manželství se ve světě neztratili. Elfweard byl králem Anglie v roce 924. Ale jen 14 dní. Zřejmě se nějak pokoušel předběhnout staršího bráchu z prvního manželství svého korunovaného otce. Ale onen právoplatný Ethelstan si post uhájil. Další syn Edwin byl místokrálem v Kentu. Jeho sestry se buď dobře provdaly, nebo se staly jeptiškami a budovaly si církevně klášterní kariéru.

Jedna z princezen, Eadgifu/ Edwina, se stala francouzskou královnou. Další dceru Eadgyth vyvdal anglický král v rámci dohod se saským dvorem ještě líp. Za syna východofranského krále Jindřicha I. Ptáčníka. Synek se jmenoval Ota a je to právě on, co následně odstartoval otonskou dynastii. A teď pozor! Údajně právě s Eadgyth, která se v Německu přejmenovala na Edith, přicestovala na dvůr Jindřicha Ptáčníka její mladší sestra ?lfgifu. Jistý historik Ethelward ve své kronice z 11. století uvádí, že zmíněnou princeznu, už pod jednodušším jménem Adiva, vdali za „jakéhosi krále při Jupiterských horách“ (míněny Alpy). Další spisy z Croylandského benediktinského opatstvi zase dramaticky líčí, že Ota provdal svou švagrovou za „velkého knížete svého paláce“.

A jsme u toho. Kdo z Přemyslovců se soustavně motal na dvoře Jindřicha I. Ptáčníka a dostal od něj za věrnost ostatkové rameno sv. Víta? Kdo se uvolil pro klid ve své zemi platit Němcům ostudný atribut ve formě 120 volů a 500 hřiven stříbra? No jasně, sv. Václav! A tak se historie občas domnívá, že oním manželem mohl být on. Jelikož je přece jenom dost divné, že by vládnoucího knížete neoženili. Hezká story, která tak trošku dělá díru do zavedených legend. Jenže…

...další verze je, že Adivu sice kníže Václav do Čech přivedl, ale jako nevěstu pro svého synovce Boleslava. Což zase značně falíruje datově. Mnoho historiků totiž dokázalo, že v oné době nebyl Boleslav II. ještě na světě nebo byl malé robě. A Adivě bylo kolem třinácti. Takže by se těžko společně postarali o stvoření zrzka Boleslava III. To víte, letopočty. A tak určité pochybnosti přetrvávají stále. 

A jak se vlastně na spojení záhadné Adivy s Přemyslovci přišlo? V roce 1970 se našly u Hradce Králové stovky denárů. Bylo mezi nimi několik naprosto neznámých exemplářů z druhé poloviny 10. století s nápisem ADIVA na rubu. Nález podpořil teorii archeologa a numismatika dr. Radoměřského, že neznámou matkou knížat Boleslava, Jaromíra a Oldřicha by mohla být právě Adiva, dcera anglického krále. V poslední době ale převládá domněnka, že matkou knížete Oldřicha byla se vší pravděpodobností až třetí manželka Boleslava II., královna Emma, která měla přijít po Adivě.

Tak to bychom měli. Další prolustrovanou záhadnou kněžnu. Tak utajenou, že neexistuje žádné její zobrazení. Už se asi nedozvíme, která historická verze o manželství a mateřství je pravdivá. Ale řekněte, nebylo by nakonec hezké, kdyby měl sv. Václav za ženu anglickou princeznu?

Fakta: e-stredovek.cz, anglická Wikipedie