Vzpomínáček - 8. října - Frank Herbert a Sigourney Weaver

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 8. října. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Tajná spojenecká smlouva v Mnichově, C. W. L. Metternich jmenován ministrem zahraničních věcí, telegrafické spojení mezi San Franciscem a Los Angeles, Vítězslav Hálek, volby do českého zemského sněmu, první balkánská válka, Frank Herbert, Třetí říše anektovala západní Polsko, Akce Sokol, Zákon na ochranu lidově demokratické republiky, Sigourney Weaver, Che Guevara zajat, 8. říjen 1968 a 1969, Alexander Solženicyn získal Nobelovu cenu za literaturu, zákaz činnosti odborové organizace Solidarita, stínová vláda v čele s V. Klausem..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1619 – V Mnichově byla uzavřena tajná spojenecká smlouva mezi vůdcem katolické Ligy, vévodou Maxmiliánem Bavorským, a císařem Ferdinandem II..

Liga se zavázala poskytnout císaři značné vojsko (21 tisíc pěších a 4 tisíce jezdců).

Již předtím se zavázal španělský král Filip III., že podnikne ze španělského Nizozemí diverzní útok proti Fridrichově Rýnské Falci.

Také papežská kurie přislíbila zdvojnásobit od jara 1620 svůj finanční příspěvek císaři.

1809 – Hrabě C. W. L. Metternich (teprve šestatřicetiletý) byl jmenován ministrem zahraničních věcí Rakouska (řízením pověřen již 8. července t. r. po odstoupení hraběte J. P. Stadiona, neústupného odpůrce míru); o rok později se stal Metternich státním kancléřem a 25. května 1821 mu byla udělena hodnost dvorního a státního kancléře.

1860 - Bylo spuštěno telegrafické spojení mezi San Franciscem a Los Angeles

1874 – Zemřel Vítězslav Hálek, český básník (* 5. dubna 1835)

1901 – Za účasti devíti českých politických stran proběhly volby do českého zemského sněmu; nejvíce mandátů (66) získali mladočeši, staročeši 6 mandátů, agrárníci 21 míst, 2 mandáty získali radikální pokrokáři a 1 státoprávní radikálové. Konzervativní velkostatek získal 49 mandátů, ústavověrný velkostatek 21 mandátů. Z německých stran vyšla z voleb jako nejsilnější pokroková strana (liberálové) s 26 mandáty, všeněmci a němečtí radikálové získali 25 mandátů, německá strana lidová 14 mandátů. Mladočechům se nepodařilo vytvořit jednotný český klub.

1912 – Černá Hora vyhlásila válku Osmanské říši, čímž začala první balkánská válka.

1920 – Narodil se Frank Herbert, americký spisovatel († 11. února 1986)

Frank Patrick Herbert se narodil 8. října 1920 v Tocamě ve státě Washington.

Odmala chtěl být spisovatelem. V devatenácti letech začal pracovat pro noviny.

Během druhé světové války sloužil v U.S. Navy. V této době se poprvé oženil a také rozvedl.

Po druhé světové válce začal studovat na University of Washington literaturu a tvůrčí psaní.

Seznámil se zde se svou druhou ženou, o dva roky později se jim narodil syn Brian, který se také proslavil jako spisovatel.

Herbert univerzitu neukončil a začal opět pracovat jako novinář pro přední americké noviny a časopisy. Na počátku padesátých let se začal zajímat o vědecko-fantastickou literaturu a také vydával v literárních časopisech první sci-fi povídky. Za pravý počátek jeho literární dráhy se považuje vydání povídky Hledáte něco? v roce 1952.

První román Drak v moři vydává o čtyři roky později. Koncem padesátých let se stal profesionálním spisovatelem a věnoval se především dobrodružné literatuře. V roce 1963 vyšel v časopisu Analog román Svět Duny, ve kterém poprvé představuje pouštní planetu. Pro velký úspěch o dva roky později napsal druhé a třetí pokračování pod názvem Prorok Duny. Téhož roku se také rozhodl obě části spojit a vydat v knižní podobě pod názvem Duna. Duna se brzy stala bestsellerem a vzápětí vynesla svému autorovi několik prestižních ocenění. Herbert se stal uznávaným spisovatelem a na přelomu šedesátých a sedmde-sátých let sám učil tvůrčí psaní na University of Washington. V sedmdesátých letech cestoval po světě a vystřídal řadu zaměstnání. Nejdříve působil jako sociolog a ekolog ve Vietnamu a Pákis-tánu, poté se živil jako profesionální fotograf, kameraman, nějakou dobu vedl kurzy přežití v divočině. V osmdesátých letech se opět začal intenzivně věnovat literární činnosti, kromě románů a povídek vydával řadu zajímavých ekologických a filosofických esejů. 11. února 1986 umírá ve věku 65 let na rakovinu.

Frank Herbert se velmi brzy proslavil jako jeden z nejoriginálnější představitelů sci-fi literatury a je považován díky svému románu Duna a dalším dílům za zakladatele Ekologické sci-fi literatury. První dobrodružné povídky vydával už během studia na střední škole různých časopisech. V tomto směru pokračoval po druhé světové válce. Již na těchto skutečných počátcích literární kariéry lze v téměř všech jeho dílech postřehnout silný vliv sociální tématiky. Většinou se zaměřoval na malé i velké specifické skupiny odtržené od zbytku společnosti. Častým důvodem odcizení jsou rasové a náboženské důvody. Tyto motivy najdeme hned v prvním románu Drak v moři se podíval do budoucnosti. Využil prostředí válečné ponorky, na jejíž palubě se vy-skytuje psychicky labilní jedinec. Za vrcholné dílo je považován ekologický vědecko-fantastický román Duna. Paradoxní je, že mu Dunu zpočátku odmítaly vydavatelé přijmout.

Nakonec román vychází v roce 1965 s poznámkou vydavatele „Doufám, že nedělám chybu!“. Duna byla kritikou dobře přijata a vzápětí byla oceněna cenami Nebula a Hugo. Nakonec se příběh pouštní planety dočkal ještě dalších pěti pokračování, který vycházela postupně až do konce autorova života – Spasitel Duny (1969), Děti Duny (1976), Božský imperátor Duny (1981), Kacíři Duny (1984) a Kapitula: Duna (1985). Současně vydává i další romány s různou tématikou, odráží se v nich i řada nevšedních zaměstnání, která Herbert během svého života stihl vystřídat: Zelený mozek (1965), Heisenbergovy oči (1966), Tvůrci nebes (1967), Bariera Santaroga (1967), Mučená hvězda (1970), Hellstormská kronika (1972), Experiment Dosada (1977), Bílý mor (1982). Za zmínku stojí také povídková tvorba. Za života stihl vydat desítky povídek, část z nich vyšla ve třech souborech velkých Světy Franka Herberta (The Worlds of Frank Herbert - 1971), Povídky Franka Herberta (The Book of Frank Herbert - 1973) a Eye (1985). U nás se objevil až po roce 1989. Kromě nejznámějších románů u nás vyšel povídkový soubor Kouzlo útěku (1995), který zahrnuje celou řadu už dříve použitých námětů.

1929 – Z Udržalovy vlády odešli dva ministři Hlinkovy slovenské ludové strany - J. Tiso a L. Labaj (vystřídal 27. února 1929 M. Gažíka) na protest proti odsouzení V. Tuky do vězení (5. října t. r., Tuka byl poté 3. června 1937 omilostněn, ale zůstal pod ochranným dozorem).

1939 – Druhá světová válka: Třetí říše anektovala západní Polsko.

1941 – Gestapo zahájilo Akci Sokol, masový úder proti české tělovýchovné organizaci Sokol, kdy došlo k zatčení členů vedení, župních funkcionářů i části členstva sokolských jednot. Postiženo bylo asi 1500 sokolů, většina poslána do koncentračních táborů. 12. října byla Česká obec sokolská rozpuštěna, její majetek zabaven; Sokol byl zakázán již v dubnu t. r.

1948 – Parlament schválil Zákon na ochranu lidově demokratické republiky č. 231/1948 Sb.; vstoupil v platnost 14. října t. r. a podle něj (spolu s první hlavou zvláštní části trestního zákona č. 86/1948 Sb.) probíhaly politické procesy. Současně s ním byl přijat i zákon o státním soudu (č. 232/1948 Sb.).

1949 – Narodila se Sigourney Weaver, americká filmová herečka

Susan Alexandra Weaver, Newyorčanka s židovskou krví, pochází z prominentní rodiny (matka anglická herečka, otec prezident NBC) a studovala v prominentních školách (Yale, dívčí škola Ethel Walkerové, Stanford University).

Je prototypem silné ženy, emancipované ale ne feministické, schopné najít si čas na kariéru i rodinu, nepřivolává skandály a už od roku 1984 žije s nekonfliktním režisérem divadelních her Jimem Simpsonem, v jehož BENÁTSKÉM KUPCI i hrála.

S filmem začínala koncem sedmdesátých let. Mihla se v ANNIE HALLOVÉ Woodyho Allena (za 30 $), následoval ŠÍLENEC. Pozornost na sebe strhla hned třetím filmem, nezapomenutelným snímkem VETŘELEC, kterým Ridley Scott – pro kterého to bol také začátek kariéry – nechtěl nic sdělit, jen nás jím vyděsit na pokraj šílenství. Role třetí důstojnice na palubě obří lodi Nostromo, Ellen Ripleyové, se pro ni stala životní rolí (Jane Fondová a Faye Dunawayová se naopak bály, že by jim sci-fi horor poškodil kariéru a roli odmítly), díky které mohla zůstat věrná své lásce – malým filmům, které člověk nedělá pro peníze (ROK NEBEZPEČNÉHO ŽIVOTA Petra Weira, LEDOVÁ BOUŘE Anga Lee). Návraty k Ripleyové jí pomohly žít si finančně na úrovni a přitom točit filmy „o ničem“. S Jamie Lee Curtisovou z HALLOWEENU a Lindou Hamiltonovou se postarala o to, aby ženy byly kvalitními akčními hrdinkami, schopnými utáhnout film.

Zkušenosti z PŮLMĚSÍČNÍ ULICE ji deprimovaly a tak se zapřísáhla, že pokud ji studio Fox přeci jen zlomí a upíše se Vetřelcovi 2 (pracovní název), postará se, aby režíroval člověk, který by diktoval studiu a ne ono jemu. Bývalý řidič kamionů, expert na triky u Rogera Cormana a debutant s husarským kouskem formátu PIRAŇA 2, James Cameron, se v budoucnu stal symbolem perfekcionistického režiséra, který nikdy nedodrží rozpočet ani harmonogram, ale na jehož filmy je radost se dívat a radost počítat tržbu. Vetřelci se kvalitou vyrovnali originálu, získali dva technické Oscary a na několik dalších byli nominováni. Překvapením byla i nominace za nejlepší herecký výkon pro Weaver, která se s komandem mariňáků vrátí na vetřelcovu planetu, ale tentokrát je to už válka.

Za roli v romantice PODNIKAVÁ DÍVKA byla nominována na Oscara a dostala Zlatý glóbus, dtto GORILY V MLZE, což je životopisné drama Michaela Apteda o Dian Fosseyové (Weaver se angažuje v její organizaci), skutečně žijící a skutečně zavražděné expertce na horské gorily. KROTITELÉ DUCHŮ 2 Ivana Reitmana sice tržbou nepřekonali jeho úspěšnou jedničku, ale kvalitou se jí víceméně vyrovnaly (zejména díky knížeti Hugovi).

Do trojky vetřelce se jí nechtělo, ale nakonec ji přesvědčil honorář, razantní režisér (debutující David Fincher) a možnost podílet se na produkci. VETŘELEC 3 se však stal synonymem pro katastrofu. U Foxu na něm pracovali několik let, zuby si na něm vylámala celá stáda scénáristů a režisérů, náměty se objevovaly a zamítaly s pravidelností menses. Výsledkem je depresivní dusný vězeňský thriller, ke kterému kritika ani obecenstvo nebyli vlídní, film se stal nenáviděnou součástí ságy a jen to, že mu Fincher přes ustavičné produkční zásahy dokázal pořídit silnou atmosféru a holá hlava Weaverové, se postarali o to, aby se po letech od premiéry fanoušci uklidnili a začali se snažit na něm hledat i lepší stránky. Weaverová svou Ellen podala jako člověka příliš unaveného a zkušeného, aby ho něco vystrašilo. Poučena předchozími zkušenostmi ví, co má čekat od vetřelce, Společnosti, i sebe.

S Ridley Scottem se symbolicky setkala v roličce španělské královny ve velkofilmu 1492: DOBYTÍ RÁJE, s Reitmanem v decentní komedii o záměně prezidenta - DAVE. Hrála v Polanského snímku SMRT A DÍVKA, na konto si připsala roli ve filmu SNĚHURKA (natáčena v ČR), která měla k dětské verzi daleko. K zahození nejsou ani VRAŽDY PODLE PŘEDLOHY, kde se v úvodu stala obětí vraha, přežila, ale po zbytek filmu trpěla fobií z otevřeného prostranství a policistce pomáhala s polapením zabijáka z perfektně zabezpečeného bytu.

K návratu do kosmu (VETŘELEC: VZKŘÍŠENÍ) ji přinutil 11 milionový honorář a svébytný francouzský režisér Jean Pierre Jeunet. Scénáristovi Joshovi Whedonovi se podařilo vymyslet originální způsob, jakým vrátit Ripleyovou do hry, více plusů v jeho příběhu bychom však hledali dlouho. Drsní vesmírní piráti, obrovská loď zamořená vetřelci, těžké zbraně, nový druh vetřelce, android, sliz, vysouvací čelisti ... nechybí nic, a přece je to všechno jakési jiné, komiksovejší, určené teenagerům a ne milovníkům vážných prvních dvou dílů.

Z poslední doby stojí za zmínku ceněná parodie GALAXY QUEST, kde ztělesnila přesný opak (fyzický i inteligenční) své Ripleyové a zapomenout netřeba na OSADU M. Night Shyamalana, milovaný i proklínaný horor / drama z konce 19. století, kdy vesnička v pennsylvánskych lesích žije v ustavičném strachu z bytostí číhajících "tam venku". Weaverová zde ztělesnila matku Joaquina Phoenixe a platonickou lásku Williama Hurta.

1967 – Vůdce guerilly Che Guevara byl se svými muži zajat v Bolívii.

1968 – Čs. velvyslanec v SSSR V. Koucký podal ústní protest na ministerstvu zahraničí SSSR proti tiskovině Zprávy a jejímu způsobu psaní o Československu. Protest nebyl přijat s odůvodněním, že jde o tisk pro potřeby vojska Varšavské smlouvy s vyhraněně socialistickým charakterem.

Moskevské nakladatelství Progress vydalo sborník dokumentů o ekonomické reformě v ČSSR.

První tajemník ÚV PSDS W. Gomulka v projevu v Katovicích řekl, že vstup spojeneckých vojsk do Československa sice oslabil kontrarevoluci, ale ta působí nadále se změněnými metodami. Z toho důvodu nelze prý v ČSSR očekávat brzkou normalizaci poměrů.

V Nigérii v městě Kaby pokřtil poštovní úředník M. A. Amos svého syna jménem Dubček.

Předsednictvo ÚV KSČ projednalo výsledky moskevského jednání ve dnech 3. – 4. 10.

Předseda Čs. strany lidové A. Pospíšil přijal sovětského velvyslance S. V. Červoněnka.

1969 – Federální vláda mj. schválila zprávu o mimořádných opatřeních, která omezovala cesty čs. občanů do kapitalistických států a cesty cizinců do SSSR.

Čs. ústředí vysokoškoláků vydalo prohlášení o svém, rozhodnutí odvolat Z. Vokrouhlického z funkce předsedy Mezinárodního svazu studentstva.

Rudé právo otisklo článek V. Šalgoviče „O věcech a lidech kolem srpna 1968“.

1970 - Alexander Solženicyn získal Nobelovu cenu za literaturu

1982 - Polská komunistická vláda zakázala činnost odborové organizace Solidarita. Její předseda Lech Walesa byl přitom již před několika měsíci uvězněn.

1998 – ODS oficiálně představila svou patnáctičlennou stínovou vládu v čele s V. Klausem.

Svátky:

Svátek mají Věra, Simeon, Demeter/Dimitrij, Brigita, Birgita a Brita.

Dnes má v našem občanském kalendáři svátek Věra. Toto jméno je slovanského původu a je možné, že je zkráceninou jména Věroslava. Věra znamená "víra" a je považována za obdobu řeckého slova pistis. Dá se bez přehánění říci, že toto jméno stále patří mezi nejoblíbenější jména světa. Od našeho tvaru se v cizině liší pouze tím, že nemá háček, a na Slovensku zní Viera.

V církevním kalendáři má svátek Simeon. Variantou tohoto jména je také Simon a obě mají původ v hebrejském Šimhón, což znamená "slyšící" nebo také "naslouchající". Běžně užívanou českou podobou je také Šimon. Obě jména se u nás používají současně, ale Simeon měl v našem starém kalendáři místo 18. února a Šimon zase slaví svůj den 22. prosince. Jak se můžeme dočíst u evangelisty Lukáše, byl Simeon váženým starcem a prorokem v Jeruzalémě a ohlašoval příchod Mesiáše-Vykupitele. Přišel do chrámu zrovna v okamžiku, kdy tam Josef a Marie přinesli Ježíše k obětním obřadům. Simeon vzal malé dítě do náruče a předpověděl, že ono je tím očekávaným spasitelem světa. Na rozdíl od jiných však Simeon chápal Krista jako duchovního, ne jako světského vůdce.

V kalendáři bychom dnes také nalezli Demetera či Dimitrije. Toto jméno má řecký původ (Démétrios) a znamená "náležející Démétře", mytologické Matce-Zemi a bohyni úrody. Podle našeho staršího kalendáře měl Dimitrij svátek 26. října.

Ve světovém kalendáři je Dimitrijů více. Dnes si připomínáme Dimitrije Soluňského. O jeho životě toho sice příliš nevíme, ale podle některých pramenů byl jáhnem umučeným v Sirmiu. Střediskem jeho kultu se však stala Soluň. Podle pověsti se zde prý narodil a byl zavražděn za vlády císaře Maximiana. Zemřel bez soudu, stačilo jen tvrzení, že vyznává křesťanství. Jak legenda postupně narůstala, stal se z Dimitrije prokonzul a slavný svatý bojovník. Jeho legenda nápadně připomíná příběhy sv. Jiřího a sv. Prokopia - z prostého mučedníka se pozvolna změnil ve vojáka, který byl podroben krutému mučení. Soluň se do dnešních časů chlubí tím, že uchovává ostatky tohoto světce, který je uctíván po celém Východě.

Také další jméno, které si dnes připomínáme, se v kalendáři objevuje vícekrát. Brigity, Brity nebo Birgity mají totiž svátek i 1. února a 21. října. Toto jméno má ryze keltský původ a znamená "opevněné hradiště". Brigita je dodnes slavnou patronkou Irska. Původně byla druidkou-kněžkou a podle legendy sídlila pod velkým dubem. Kolem roku 470 ji pokřtil synovec sv. Patrika a z její chýše postupně vznikl "kostel dubu" (Kill-Dara) a později i první ženský klášter v Irsku, ve kterém se shromažďovaly mladé dívky vyznávající křesťanskou víru.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze