Vzpomínáček - 7. října - Emil Holub a Heinrich Himmler

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 7. října. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Začátek moderního židovského kalendáře, Kolumbus minul Floridu, bitva u Lepanta, James Cook doplul k Novému Zélandu, patent na uhlový papír, Emil Holub, Edgar Allan Poe, konec pasivní rezistence, tajná smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Německem, Niels Bohr, Heinrich Himmler, Henry Ford zavedl výrobní linku, vláda všenárodní koalice, Jana Dítětová, povstání Sonderkommanda, Německá demokratická republika, Spojené státy vstoupily do Severní Koreje, Zemřel Emil Filla, Luna 3 vyfotografovala odvrácenou stranu Měsíce, 7. říjen 1968, Arnold Schwarzenegger kalifornským guvernérem, Jiřina Steimarová..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

3761 př. n. l. – Začátek moderního židovského kalendáře.

1492 - Kolumbus míjí Floridu

1571 – bitva u Lepanta, koalice Španělska, Benátek, Papežského státu a maltézských rytířů poráží osmanské loďstvo

1769 – James Cook, anglický mořeplavec, doplul jako druhý Evropan k Novému Zélandu a zahájil jeho spojení se světem.

1806 – Ralph Wedgewood si nechal v Londýně patentovat uhlový papír (známý jako propisák či kopírák).

1847 – Narodil se Emil Holub, český cestovatel a etnograf († 21. února 1902)

MUDr. Emil Holub (7. října 1847 Holice – 21. února 1902 Vídeň) byl český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf v Africe.

Roku 1872 se stal doktorem medicíny na Karlově Univerzitě. Inspirován cestovatelskými deníky z Afriky Davida Livingstona, se krátce po dokončení studia vydal do Kapského Města a usadil se nedaleko Kimberley, kde praktikuje medicínu. Po osmi měsících se přidal ke konvoji místních lovců na dvouměsíční cestu – „vědecké safari“, kde začal sestavovat velkou přírodní sbírku.

V roce 1873 vyrazil na druhé vědecké safari se zaměřením na sbírku etnografických materiálů. Na své třetí expedici v roce 1875, podnikl cestu k řece Zambezi a zpracoval první detailní mapu oblasti okolo Viktoriiných vodopádů. Napsal a vydal také první knižní popis Viktoriiných vodopádů, vydaný anglicky v Grahamstownu roku 1879.

Po mnoha letech se navrátil do Prahy, kde však opět plánoval velkou expedici po Africe.

Roku 1883 se Holub společně se svojí novou manželkou a šesti průvodci vydali prozkoumat to, co nikdo nikdy předtím: celou Afriku od Kapského Města až po Egypt. Protože měla expedice nepříjemnosti s nemocemi a neposlušnými Ila domorodci, byl Holubův tým přinucen se vrátit zpět (1886).

Zahájil dvě velmi úspěšné výstavy, v roce 1891 ve Vídni a roku 1892 v Praze. Byl frustrován, že nemohl najít žádný příbytek, kde by mohl skladovat svoji velikou kolekci artefaktů, a tak začal postupně prodávat některé části nebo je darovat muzeím, vědeckým organizacím a školám.

Později Holub publikoval mnoho dokumentů, přispíval do novin a časopisů a dával stovky lekcí. Zemřel předčasně ve Vídni 21. února 1902, po dlouho trvajících komplikacích s malárií a jinými nemocemi z Afriky. Ve Vídni byl také pohřben.

1848 – Většina českých poslanců opustila revoluční Vídeň, kde vypuklo den předtím povstání; své odmítavé stanovisko k vídeňským událostem vyjádřili v prohlášení z 12. října (chápali ho jako nacionální boj proti Slovanům).

1849 – Zemřel Edgar Allan Poe, americký spisovatel (* 19. ledna 1809)

1879 – Všichni čeští poslanci se dostavili na zahájení říšské rady do Vídně, což znamenalo konec pasivní rezistence (po 16 letech); následujícího dne vyslechli v Hofburgu zahajovací trůnní řeč císaře Františka Josefa I. 9. října podalo 43 poslanců z Království českého tzv. státoprávní ohrazení; s obdobným prohlášením vystoupil společně s dalšími čtyřmi aristokraty K. Schwarzenberk v panské sněmovně. Prohlášení uznávalo existující politické poměry a současně zdůraznilo setrvání na programu českého historického práva. Toto "ohrazení" potom poslanci opakovali při zahájení každého volebního období až do sklonku zániku monarchie (naposledy 30. května 1917).

Ve Vídni byla podepsána tajná smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Německem, která představovala osu zahraniční politiky monarchie na další desetiletí. Znamenala konec politického seskupení "tří císařů" (1873). Dvojspolek byl rozšířen 20. května 1882 o Itálii v tzv. trojspolek (oficiálně publikováno až 3. února 1888).

1885 – Narodil se Niels Bohr, dánský fyzik, nositel Nobelovy ceny († 18. listopadu 1962)

1900 – Narodil se Heinrich Himmler, německý nacistický důstojník, Říšský vůdce SS († 23. května 1945)

Heinrich Himmler, německý politik a Reichsführer SS (říšský vedoucí SS), po A. Hitlerovi druhý nejmocnější činitel nacistického Německa a jeden z největších válečných zločinců vůbec, přišel na svět 7. října roku 1900 v Mnichově v rodině učitele.

Vzdělání získával Himmler nejprve na střední škole v Landshutu (dokončil ji až po skončení první světové války, jíž se účastní jako dobrovolník, v roce 1919), poté studoval zemědělství na mnichovské technice – vysokoškolský diplom Himmler získal v roce 1922.

Ve stejném roce (1922) vstoupil Heinrich Himmler do Röhmovy polovojenské organizace Reichsflagge, o rok později se stal členem Hitlerovy NSDAP – v listopadu roku 1923 se pak Heinrich Himmler účastnil Hitlerova neúspěšného pokusu o státní převrat.

V dalších letech Heinrich Himmler postupoval strmě po stranickém žebříčku NSDAP.

V roce 1925 se stal zástupcem říšského vedoucího propagandy, v roce 1927 byl jmenován zástupcem říšského vedoucího SS a o dva roky později (1929) na tento post (Reichsführer SS) nastoupil sám.

V roce 1930 vstoupil Heinrich Himmler do politiky, když byl zvolen jako poslanec za NSDAP do Říšského sněmu, v roce 1931 pak založil SD (tento název služba nesla od roku 1932), tajnou zpravodajskou službu v rámci SS – do jejího čela byl postaven Reinhard Heydrich.

První polovina třicátých let byla pak obdobím boje Himmlerových SS o „vojenskou“ vládu v nacistické straně s milicemi SA A. Röhma (kterým jsou jednotky SS formálně podřízeny) – boj vyvrcholil až po Hitlerově nástupu k moci, v roce 1934, během tzv. noci dlouhých nožů, kdy byli Röhm a jeho SA, na základě falešného obvinění z puče, zlikvidováni – operaci řídil sám Heinrich Himmler.

Ještě před událostmi z 30. června roku 1934 (již zmíněná noc dlouhých nožů), se stal Himmler v roce 1933 velitelem bavorské zemské policie, do konce roku 1934 byl pak jmenován velitelem politické policie ve všech německých spolkových zemích (jen v Prusku je podřízen Göringovi – v roce 1933 byl z Himmlerova popudu založen první německý koncentrační tábor v Dachau.

V roce 1936 se Heinrich Himmler dostal téměř na samý vrchol moci, když byl jmenován velitelem německé policie - pod jeho pravomoc spadalo gestapo i koncentrační tábory, stejně tak kriminální policie.

Po vypuknutí druhé světové války byl Heinrich Himmler v roce 1939 jmenován Hitlerem do funkce říšského komisaře pro upevnění němectví - z této pozice byl Himmler zodpovědný za germanizaci okupovaných východních území a za likvidaci židovského obyvatelstva tamtéž, Himmler je autorem tzv. konečného řešení slovanské otázky (tzv. generální plán Východ z let 1940–41), kterým mělo být neněmecké obyvatelstvo ze střední a východní Evropy přesídleno (po předpokládané porážce Sovětského svazu ve válce) na dobytá sovětská území a nahrazeno německým obyvatelstvem.

V roce 1941 jsou Heinrich Himmler a jeho SS pověřeni Hitlerem též vypracováním a provedením tzv. konečného řešení židovské otázky, jehož cílem bylo vyhlazení evropských Židů – konkrétní plán tohoto řešení zpracoval R. Heydrich, provedením plánu byl pověřen Adolf Eichmann.

V roce 1943 pak Heinrich Himmler nahradil ve funkci říšského ministra vnitra Wilhelma Fricka.

V roce 1944 byla pak po odstoupení Canarise pod Himmlerovu pravomoc podřízena i německá vojenská rozvědka (Abwehr), ve stejném roce se Heinrich Himmler stal velitelem záložní, tzv. náhradní armády, v jejímž čele pak stál až do konce dubna roku 1945.

Těsně před koncem druhé světové války se Heinrich Himmler pokoušel vyjednávat se západními Spojenci o uzavření separátního míru (23. dubna 1945), o šest dní později (29. dubna 1945) byl pak v reakci na to Hitlerem zbaven všech svých postů a vyloučen z NSDAP.

Po Hitlerově sebevraždě Himmlera odmítl i vůdcův nástupce Karl Dönitz, koncem května roku 1945 byl Heinrich Himmler v převlečení za řadového policistu zatčen britskými jednotkami v Brémách – když byla 23. května 1945 odhalena jeho pravá totožnost, spáchal sebevraždu (otrávil se kyanidovou kapslí).

1913 – Henry Ford zavedl výrobní linku.

1914 – Narodil se Josef František, český pilot, stíhací eso polského letectva v Bitvě o Británii († 8. října 1940)

1922 – Jmenována vláda (tzv. všenárodní koalice) v čele s agrárníkem A. Švehlou, tvořená širokou koalicí českých stran od konzervativní pravice po sociální demokracii (obě socialistické strany, agrárníci, lidovci a národní demokraté). Opozici tvořili komunisté, luďáci, Němci a Maďaři.

1926 – Narodila se Jana Dítětová, česká herečka († 9. listopadu 1991)

1944 – povstání Sonderkommanda v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau.

1949 – V Sovětské okupační zóně je vyhlášena Německá demokratická republika.

1950 – Spojené státy vstoupily do Severní Koreje překročením 38. rovnoběžky.

1953 – Zemřel Emil Filla, český kubistický malíř, grafik a sochař (* 4. dubna 1882)

1959 – Luna 3 poprvé vyfotografovala odvrácenou stranu Měsíce.

1968 – Předseda ČNR Č. Císař a předseda SNR O. Klokoč odevzdali předsedovi parlamentu J. Smrkovskému návrh ústavního zákona o čs. federaci.

Ve veřejné diskusi v tisku, rozhlase a televizi sehrály významnou úlohu stati k zákonu o federaci od expertů Z. Jičínského, J. Grospiče a V. Hataly.

Pro informaci médií o problémech federální přestavby svolal tiskový referent České národní rady M. Kábrt dvě tiskové konference.

Následující den 8. 10. vystoupil v Čs. televizi Č. Císař, aby poděkoval za velké množství dopisů a seznámil veřejnost s politickými podmínkami práce v České národní radě. K jeho vystoupení se kriticky vyjádřil v týdeníku Reportér J. Hochman, když uvedl, že představitelé státu a strany ve svých projevech jdou „dál než je nutné“ v přijímání důsledků 21. srpna. Toto 39. číslo Reportéra má několik dalších zásadních článků, mj. 21. srpen a světové komunistické hnutí, Je heslo jednoty lidu falešné?, Hospodářská reforma nechce jen slova, ale činy nebo Polednový vývoj a současná realita.

Předseda Čs. strany socialistické B. Kučera přijal sovětského velvyslance S. V. Červoněnka, aby s ním projednal otázky současného politického vývoje a soudnictví.

Byl zpracován „Rozklad Inspekce ministra vnitra ve věci šetření zneužití služebního postavení v srpnových dnech“, v němž se mj. konstatuje neoprávněné zasahování do věcí mimo kompetencí, zejména u funkcionářů, kteří byli před srpnovou intervencí odvoláni ze svých funkcí. O závěrech na nátlak sovětské strany nebylo k tomu nic rozhodnuto.

Tímto dnem byly obnoveny turistické styky s Bulharském, Polskem, Maďarskem a SSSR.

Fond republiky dosáhl výše 228 763 693 Kčs a ve Zlatém pokladu republiky je uloženo 73 520 gramů zlata.

2003 – Kalifornský guvernér Gray Davis odstoupil, vystřídal ho Arnold Schwarzenegger.

2007 – Zemřela Jiřina Steimarová, česká herečka (* 24. ledna 1916)

Svátky:

Svátek mají Justýna, je svátek P. Marie Růžencové, Sergius/Sergej a Bacchus, Libuše.

V občanském kalendáři má dnes svátek Justýna nebo také Justina, ale nalezli bychom ji i v kalendáři římském. Toto jméno má latinský původ a znamená "spravedlivá". Naši obrozenci ostatně toto jméno překládali jako Pravdomila nebo Pravoslava.

Justina byla mučednicí a zemřela při krutém pronásledování křesťanů za prokurátora Maximiana kolem roku 300 v Padově. V tomto městě také od 6. století dodnes stojí její mohutný kostel.

V církevním kalendáři je dnes další z mariánských svátků. Ten dnešní je slaven na paměť bitvy u Lepanta a zavedl jej papež Řehoř XIII. v roce 1573. Od té doby růžencová bratrstva zavedla i zvláštní růžencovou slavnost (festum vel solemnitas S. Rosarii), připadající na první neděli v říjnu. Tu pak papež Klement XI. v roce 1716 rozšířil na celou katolickou církev jako výraz poděkování za vítězství nad Turky u Temešváru (TimisŁoara, dnešní Rumunsko, 1715).

Dalšími jmény dnešního kalendáře jsou Sergius a Bacchus. Sergius je latinská podoba nám známého jména Sergej. Původní význam jména se asi odvozuje od slova servare, což znamená "sloužící" nebo "opatrovatelský", ale časem se z něho stalo rodové římské jméno.

Sergius a Bacchus jsou v kalendáři připomínáni společně. Oba byli důstojníky římského vojska a pro svou křesťanskou víru podstoupili mučednickou smrt. Jejich konec byl strašlivý: Sergius byl sťat a Bacchus ubičován k smrti. Žili ve 3. století a zemřeli kolem roku 305 v Sýrii. Zvláštní úcty se jim dostalo především v Orientě. Většinou bývají zobrazováni jako římští vojáci trpící svá rozdílná mučení.

Dalším dnešním světcem je Ernst z Neresheimu. Narodil se v 11. století v Německu. Stal se benediktinským mnichem v Zwiefaltenu, odkud však v roce 1119 přešel do kláštera v Neresheimu, který tehdy nově vznikl severozápadně od Augsburgu, a hned se tam stal prvním opatem. Zúčastnil se křížové výpravy do Svaté země, při níž ho zajali Saracéni. Takového zajatce nemohlo potkat nic dobrého, a tak nepřekvapí, že jej po strašlivém trápení v Mekce umučili. Ernst bývá velmi často zobrazován s rumpálem a navijákem, protože podle tradice to byly nástroje jeho mučení.

Ve starším českém kalendáři měla svátek také Libuše, naše doba si ji však připomíná 10. července. Toto velice oblíbené jméno má staročeský původ a jeho základem je staroslovanské ljub. Libuše je tedy "milovaná, líbezná či milá".

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze