Vzpomínáček - 5. listopadu - Václav Lohniský

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 5. listopadu. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Zahájen kostnický koncil, Petr Vok z Rožmberka, Karel Hynek Mácha, premiéra Mé vlasti, Jan Zrzavý, kompromisní dohoda o dočasném rozdělení správy Těšínska, Václav Lohniský, Hodžova vláda široké koalice, Monopoly, Sudetendeutsche Partei splynula s NSDAP, Art Garfunkel, 1. československá samostatná brigáda v SSSR nasazena do bojů o Kyjev, první masová justiční vražda v totalitním režimu, Bryan Adams, 5. listopad 1968, jednání tří premiérům oficiální přihláška ke vstupu do Aliance, Saddám Husajn odsouzen k smrti, Stella Májová..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1414 – V Kostnici byl zahájen kostnický koncil, v jeho průběhu byl mimo jiné souzen a upálen Jan Hus a sesazen papež Jan XXIII..

1611 – Zemřel Petr Vok z Rožmberka, český šlechtic a poslední člen rodu Rožmberků (* 1. října 1539) (dle tradice 6. listopadu; datum 5. listopadu 1611 zjištěno na rakvi v říjnu 2009)

1836 – Zemřel Karel Hynek Mácha, český básník (* 16. listopadu 1810)

1882 – na pražském Žofíně poprvé zaznělo souborné provedení Mé vlasti

1890 – Narodil se Jan Zrzavý, český malíř a grafik († 12. října 1977)

1918 – Uzavřena kompromisní dohoda mezi Zemským národním výborem pro Slezsko (utvořen 29. října v Ostravě) a Radou narodowou kwiestwa cieszynskiego (založena v Těšíně) o dočasném rozdělení správy Těšínska; Polákům byla přiznána vláda nad bílským a těšínským okresem, Čechům nad frýdeckým, přičemž okres fryštátský byl rozdělen. Poláci obsadili Těšín už 31. října a rovněž tak i Oravsko a Spišsko na Slovensku.

1920 – Narodil se Václav Lohniský, český divadelní režisér a filmový herec († 18. února 1980)

Vyhublý, s vysokým čelem a pronikavým pohledem, obdařený démonickým úsměvem, podlézavý, úskočný – to byly hlavní charakteristiky jeho vzezření.

Populární komik byl však především divadelním režisérem a od roku 1958 uměleckým šéfem a ředitelem dnešního Divadla pod Palmovkou.

Právě on režíroval roku 1959 úplně první nezapomenutelné představení nově vzniklého divadla Semafor Člověk z půdy.

Film poněkud jednostranně využíval jeho fyzický zjev pro menší záporné role.

Jeho hereckým debutem ve světě filmu byl krátkometrážní snímek I ANDĚLÉ ZTRÁCEJÍ TRPĚLIVOST a od té doby si zahrál celkem 128 další filmových rolí. Koncem 50. let natočil ještě např. ŽIŽKOVSKOU ROMANCI, ROMEO JULIE A TMA, DAŘBUJÁN A PANDRHOLA.

60. léta začal válečným dramatem VYŠŠÍ PRINCIP, a dále se objevil ve VYSOKÉ ZDI, ale např. i muzikálu KDYBY TISÍC KLARINETŮ. V tomto období si zahrál i v seriálech „Eliška a její rod“, „Klapzubova jedenáctka“ a „Hříšní lidé města pražského“. Léta šedesátá zakončil velmi známou rolí mnicha v těžkém dramatu o „české inkvizici“ KLADIVO NA ČARODEJNICE.

Dá se říct, že 70. léta pro něj byla nejplodnějším období ve filmu. Ztvárňoval většinou vedlejší role, které mu ale zůstaly přišity až dodnes. Např. role doktora Chocholouška ve filmu JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE, nebo Hujera ve filmu MAREČKU, PODEJTE MI PERO. Ale také se objevil ve filmech, jako PÁNI KLUCI, HONZA MÁLEM KRÁLEM, DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ, ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA, LÁSKY MEZI KAPKAMI DEŠTĚ a v seriálech „30 případů majora Zemana“ a „Chalupáři“.

Zemřel v roce 1980 přímo na place při natáčení filmu KRAKONOŠ A LYŽNÍCI. Hrál postavu finance a šlapal na kopec, který měl v jednom z posledních záběrů sjet na lyžích spolu s dalšími kolegy. Dolů už bohužel nesjel.

1935 – Posun doprava ve vedení republikánské strany způsobil změnu v řízení vládního kabinetu; slovenský agrárník M. Hodža vystřídal J. Malypetra a sestavil 15. vládu (tzv. široké koalice).

Firma Parker Brothers uvedla na trh deskovou hru Monopoly.

1937 – Na poradě v říšském kancléřství naznačil A. Hitler, že první útok německých vojsk bude veden proti Rakousku a ČSR.

1938 – V Liberci byla formálně rozpuštěna Sudetendeutsche Partei; splynula s hitlerovskou NSDAP.

1941 – Narodil se Art Garfunkel, americký hudebník (Simon and Garfunkel)

1943 – 1. československá samostatná brigáda v SSSR (ustavena 7. července t. r. v počtu 3130 vojáků) byla nasazena do bojů o Kyjev (jako záloha 38. armády 1. ukrajinského frontu).

1949 – ve věznici Pankrác oběšeno šest nestraníků, představitelů odbojových skupin, v souvislosti s přípravou údajného květnového protikomunistického povstání 1949 (první masová justiční vražda v totalitním režimu). Popravenými byli Vratislav Polesný, Vratislav Janda, Josef Charvát, Emanuel Čančík, Květoslav Prokeš a Jaroslav Borkovec (bratr prvního vyšetřovatele kauzy Jana Masaryka JUDr. Zdeňka Borkovce,jemuž byl případ odejmut a předán StB)

1959 – Narodil se Bryan Adams, kanadský hudebník

1968 – Do Prahy přicestovala delegace Svazu sovětských společností pro přátelství a kulturní styky se zahraničním a Společnosti sovětsko-čs. přátelství, vedená V. J. Gorškovem.

V deníku Práce je rozhovor s M. Vaculíkem, členem ÚV KSČ, pod názvem „To nebyla kontrarevoluce“.

Na aktivu starých členů v Ostravě byly vedeny útoky proti reformní politice; hlavní projev měl Vilém Nový.

Na jednání v Moskvě došlo mezi Francouzskou KS a sovětskou KSSS k tvrdé a ostré výměně názorů a ještě ke komplikovanějšímu jednání o textu společného komuniké. Zatímco sovětský návrh obsahoval souhlas s vojenskou intervencí do Československa, francouzská strana ji odmítla a požadovala jasné vyjádření rozporného stanoviska. Francouzská delegace odmítla dokonce zůstat v Moskvě a zúčastnit se nadcházejících oslav Velké říjnové socialistické revoluce. V sovětském tisku otištěný text o návštěvě a jednání byl předmětem oficiálního protestu Francouzské KS.

1970 – Na slavnostním shromáždění k výročí Velké říjnové socialistické revoluce měli v Praze hlavní projevy V. Biĺak a sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko.

1990 – Došlo k jednání tří premiérů (M. Čalfy, P. Pitharta a V. Mečiara) o návrhu novely zákona o československé federaci, který upravoval přesun kompetencí z federální na národní vlády (kompetenční zákon); vláda ČSFR měla odpovídat jen za obranu, měnovou a zahraniční politiku. K dalšímu (rozšířenému) setkání došlo 10.-11. listopadu t. r. v Modre u Bratislavy a 13. listopadu znovu v Praze.

1997 – Vláda odeslala do sídla NATO v Bruselu oficiální přihlášku ke vstupu do Aliance.

2006 – Irácký diktátor Saddám Husajn byl odsouzen k smrti oběšením za zločiny proti lidskosti.

2009 – Zemřela Stella Májová, česká herečka a zpěvačka (* 19. července 1923)

Svátky:

Svátek mají Miriam, Zachariáš a Alžběta, Blandina, Emerich/Imrich a Mirko.

V občanském kalendáři má dnes svátek Miriam. Toto jméno, jehož význam, je "milovaná Bohem", je vlastně výchozí podobou pro Marii a má prastarý původ, snad hebrejsko-egyptský. Již Mojžíšova sestra se jmenovala Miriam, a ta žila skutečně před drahnými časy.

Církevní kalendář dnes připomíná Alžbětu a Zacharjáše. Tito dva manželé byli mezi světce přijati již velmi dávno. Hlavní příčinou toho bylo, že se stali rodiči Jana Křtitele. Jejich život nebyl lehký. Mnoho let spolu nemohli počít dítě, a tak jejich dny naplňoval velký smutek. Jednoho dne se však Alžbětě zjevil sám archanděl Gabriel a oznámil jí, že bude matkou. Ve stejný čas zjistila také Maria, že čeká dítě. Obě ženy byly příbuzné a obě přivedly na svět významné osoby. Marie Ježíše a Alžběta proroka Jana Křtitele, který měl připravit cestu svému mladšímu příbuznému. Lidé však nevěřili, že by letitá Alžběta mohla mít dítě. O to větší byl jejich údiv, když se Jan narodil. Tehdy vzal Zacharjáš syna na ruce, přinesl ho ukázat všem pochybovačům a řekl jim: "Buď veleben Pán, Bůh Izraele, neboť navštívil svůj lid a přinesl mu spásu ... A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu." To je vlastně vše, co o Alžbětě a Zacharjášovi víme. O Alžbětině smrti nejsou zprávy žádné a o Zacharjášovi máme jen informaci, že byl zavražděn v jeruzalémském chrámě. Jeho ostatky jsou uchovávány v lateránské bazilice v Římě. Zde také slaví jeho svátek až 6. listopadu. Ve východní církvi si jej připomínají 11. února, což byl den, kdy byly jeho pozůstatky nalezeny.

V našem kalendáři bychom dnes také nalezli zvláštní jméno Blandina. Nevím, kolik žen toto velmi zajímavé jméno u nás nosí. Jisté však je, v kalendáři jsou hned dvě. Jedná má svátek 2. června. Byla otrokyní a navíc ještě křesťankou, což byla v době starého Říma přímo vražedná kombinace. Velmi brzy po jejím křtu ji zajali vojáci a nebohé děvče bylo krutě mučeno. Jediné, co trpící dívka neustále opakovala, byla prý slova: "Jsem křesťanka a nečiním nic zlého." Dál trpělivě a s velikou odvahou a silou snášela svá mučení, až byla nakonec odsouzena k smrti. Vojáci ji zabalili do sítě a předhodili rozzuřenému býku, který ji ubodal rohy. I tak se bavil starý Řím. Druhá Blandina se narodila 10. července roku 1883 v Sársku. V roce 1908 vstoupila mezi voršilky. V klášteře prožila skutečně svatý život, ale nebylo jí dopřáno vysokého věku, neboť již ve 34 letech zemřela na tuberkulózu (18. května 1918, Trevír, Německo).

Dalším významný světcem, který má dnes také svátek, je uherský kralevic Emerich. Je zajímavé, že z tohoto jména vzniklo naše Mirko. Toto jméno bylo dříve poměrně hodně rozšířeno. V Itálii mu říkají Amerigo a nosil je vynikající mořeplavec Vespucci (1451-1512). Právě po něm dostal jméno i celý kontinent - Amerika. Vraťme se však k uherskému Emerichovi. Byl synem Štěpána I., ale několik dnů před korunovací na spolukrále jej na lovu roztrhal kanec. Syn i otec jsou dnes národními maďarskými patrony.

Prameny:
Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje