Vzpomínáček - 24. října - Gilbert Bécaud

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 24. října. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Smlouva svatováclavská, Tycho Brahe, vestfálský mír, čs divize na piavské frontě, Jindřich Šimon Baar, Gilbert Bécaud, krach na newyorské burze, Nejvyšší rada obrany státu, Itálie vtrhla do Etiopie, Bill Wyman, Operace Antimony, Anna Malinová, Anna Letenská, Franz Lehár, Benešovy dekrety č. 100-104 o znárodnění dolů, bank, pojišťoven, hutí a závodů, Miroslav Sládek, Jožo Ráž, sovětská invaze do Maďarska, Fidel Castro požadoval atomový útok proti USA, 24. říjen 1968 a 1969, první československá družice Magion, Deep Space 1, poslední let nadzvukového Concorde, Rosa Parks..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1517 – V Praze došlo na sněmu (zahájen 28. září, na den sv. Václava) k uzavření tzv. smlouvy svatováclavské, jíž měly být ukončeny rozbroje mezi městy a šlechtou a nastolen mezi nimi dočasný mír. Smlouva: 1. stanovila zásadu, že měšťané mají být souzeni městskými soudy, šlechtici soudem zemským (právo vlastní jurisdikce); 2. přiznala městům právo třetího hlasu na zemském sněmu; 3. prohlásila všechny trhy ve městech za svobodné (otevřená zůstala otázka vaření piva mimo královská města).

1601 – Zemřel Tycho Brahe, dánský astronom (* 14. prosince 1546)

Tycho Brahe (14. prosince 1546, Knudstrup, Dánsko – 24. října 1601, Praha), původním jménem Tyge Ottesen Brahe, nesprávně též Tycho de Brahe, byl význačný dánský astronom, astrolog a alchymista. Je považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy, jenž byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu.

1648 – V münsterské císařské rezidenci byla oficiálně podepsána mírová smlouva - vestfálský mír; ratifikační listiny si strany vyměnily 18. února 1649 a 21. února t. r. byl kongres slavnostně rozpuštěn. Provedení mírových podmínek kontroloval až do roku 1651 norimberský exekuční sněm. Vestfálský mír zůstal formálně v platnosti až do zrušení Svaté říše římské císařem Františkem II. roku 1806. Velmocenské postavení ztratila papežská kurie a Španělsko, naopak velmocemi se staly Francie, Švédsko a Rakousko. Objevily se dva nové státy - Švýcarsko a Nizozemí. Česká koruna vedle územní ztráty (obě Lužice) zaznamenala hluboký pokles obyvatelstva (odhady ztrát se pohybují od 25 % do 80 % obyvatelstva, do exilu bylo vyhnáno 120-150 tisíc osob) a značné materiální ztráty (v Čechách a na Moravě mělo být vypáleno a zničeno na 280 zámků, přes 100 měst, více jak 1100 vesnic). Krutě byla zklamána česká emigrace - kdo chtěl, mohl se sice vrátit zpět do země, avšak musel přestoupit na katolickou víru a podrobit se novým zákonům. Ve Slezsku byla zachována svoboda augšpurského vyznání jenom v několika knížectvích a městech.

1741 – Bavorské vojsko Karla Albrechta vpadlo do Čech (u Dolního Dvořiště) a obsadilo České Budějovice; zde vydal bavorský kurfiřt v den výročí bělohorské bitvy (8. listopadu) manifest, vyzývající obyvatelstvo Českého království, aby jej uznalo za legitimního panovníka. U Zbraslavi se spojilo bavorské vojsko s druhou částí bavorsko-francouzské armády, jejíž předvoj překročil české hranice 21. října u Rozvadova. Současně vpadli ze severu (od Litoměřic) do Čech Sasové (vojsko kurfiřta Augusta) a 17. listopadu se dostali k Praze. Rakouské vojsko pod velením Františka Lotrinského (shromážděné u Znojma) jen sledovalo postup kurfiřtské armády do středních Čech, ale nedokázalo ji zastavit; postupovalo přes Jindřichův Hradec k Táboru a 20. listopadu dobylo České Budějovice. Praha byla bráněna slabou vojenskou posádkou.

1781 – Vydáno nařízení, podle něhož měli být ustanovováni protestantští duchovní pokud možno jen ze zemí habsburských (nejvíce z Uher).

1918 – Československá divize v Itálii (posílená o nový pluk č. 35) se účastnila rozhodné italské ofenzivy na piavské frontě (střední tok řeky Piavy a v okolí Monte Grappa) proti rozkládající se rakousko-uherské armádě; ofenziva byla ukončena 4. listopadu (den předtím uzavřeno příměří ve Villa Giusti).

1925 – Zemřel Jindřich Šimon Baar, český spisovatel (* 7. února 1869)

1927 – Narodil se Gilbert Bécaud, francouzský zpěvák, skladatel a herec († 18. prosince 2001)

Gilbert Bécaud, vlastním jménem François Gilbert Silly, (24. října 1927 Toulon – 18. prosince 2001 Paříž) byl francouzský zpěvák, šansoniér, hudební skladatel a herec, zvaný Monsieur 100 000 Volts (Pan 100 tisíc voltů), to pro jeho neobyčejně energický projev.

Jeho největšími hity se staly písně Nathalie a Podívej, kvete růže, podívej nebo Co bude dál? a další.

Ve francouzském městě Nice studoval na konzervatoři a přivydělával si po barech hrou na klavír. Poté dva roky doprovázel na piano francouzského zpěváka Jacquese Pillse, pozdějšího manžela Édith Piaf.

Ten ho také s Édith Piaf seznámil. Gilbert pro ni složil jednu písničku a začal být známý též jako skladatel. Od roku 1963 začal zpívat sám. Vytvořil hlavní roli v legendárním filmu Země odkud přicházím a nazpíval pro něj i titulní píseň.

Poté následovaly další velmi známé písně. Několikrát navštívil i bývalé Československo, záznamy z jeho koncertů v pražské Lucerně pak vysílala i Československé televize.

Byl člověkem oplývajícím neobyčejným charisma, který dokázal svým neobyčejně energickým a neobvykle soustředěným osobním projevem strhnout diváky a posluchače na svoji stranu. Hrál v pěti filmech a složil asi 400 písní. Právem patří mezi největší osobnosti světového šansonu.

1929 – Krachem na newyorské burze začala světová hospodářská krize, jež poněkud opožděně (na jaře 1930) zasáhla rovněž ČSR. V roce 1932 poklesla průmyslová výroba na 63,6 %, a na jaře následujícího roku dokonce na 60,2 %; obdobně došlo ke snížení zahraničního obchodu (v roce 1933 na pouhých 28,8 %). Tehdy také (v březnu) dosáhl počet nezaměstnaných počtu 978 tisíc. Nejhůře byl postižen lehký průmysl - sklářský a textilní - který byl tradičně soustředěn v sudetském pohraničí. Krize silně otřásla celou společností a sociální nejistota nahrávala nejen radikálním stranám, ale všem zastáncům silné státní intervence.

1933 – Ustavena Nejvyšší rada obrany státu.

1935 – Itálie vtrhla do Etiopie.

1936 – Narodil se Bill Wyman, britský hudebník, člen Rolling Stones (1962-1992) a Rhythm Kings

1942 – V rámci Operace Antimony byla v Protektorátě vysazena skupina výsadkářů

Operace Antimony (anglický název pro kov antimon) je krycí označení pro paradesantní výsadek vyslaný v říjnu 1942 z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava.Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do druhé vlny výsadků.

Hlavním úkolem byla zpravodajská činnost, v rámci níž mělo být obnoveno spojení mezi domácím odbojem a exilem, přerušené heydrichiádou. Skupina působila v té době jako jediná v protektorátu, převážně v oblasti Českého ráje a Podkrkonoší. V obtížných podmínkách dokázala kontaktovat Vladimíra Krajinu a navázat spojení s Londýnem. V lednu 1943 však byla kvůli konfidentovi prozrazena a zlikvidována.

Byla popravena Anna Malinová, přítelkyně Jozefa Gabčíka (* 20. května 1914)

V Mauthausenu byla zastřelena Anna Letenská, česká herečka (* 29. srpna 1904)

1948 – Zemřel Franz Lehár, rakouský skladatel (* 30. dubna 1870)

1945 – Prezident republiky E. Beneš v přítomnosti členů vlády podepsal dekrety č. 100-104 o znárodnění dolů, bank, pojišťoven, hutí a závodů nad 500 zaměstnanců, někde i nad 150 zaměstnanců (zejména potravinářského a lehkého průmyslu); ve znárodněných podnicích pracovalo 62 % všech zaměstnanců v průmyslových odvětvích.

Současně byl přijat i dekret o závodních radách, který zajišťoval zaměstnancům účast na řízení podniků (jak znárodněných, tak i soukromých) spolu s právem kontroly.

ČSR se stala zakládajícím členem OSN; ta zahájila oficiálně svou činnost.

1950 – Narodil se Miroslav Sládek, český politik

1954 – Narodil se Jožo Ráž, slovenský zpěvák

1956 – Sovětská invaze do Maďarska.

Na rozkaz sovětského ministra obrany vstoupila 24. října od druhé hodiny ranní sovětská vojska do ulic Budapešti. Dlouhé řady tanků T-34 se zaklapnutými věžičkami projížděly městem a střílely do všeho, co bylo osvětlené. Došlo k prvním bojům mezi maďarskými povstalci a sovětskými okupanty, které podporovala tajná policie ÁVH.

Maďaři se proti po zuby vyzbrojeným vojákům odhodlaně bránili vším možným. Nejúčinnější zbraní proti sovětským tankům se staly Molotovy koktejly. Mnoho povstalců také získalo zbraně z kasáren a policejních stanic, kde jim je i častokrát vojáci či policisté (podřízení komunistickému vedení) sami vydali. Imre Nagy, již jako předseda vlády, vyhlásil stanné právo a zákaz vycházení. Ale odmítl nasadít ÁVH proti narušitelům tohoto rozkazu, jak požadoval nově dosazený vojenský výbor. Sovětský vpád byl dočasně úspěšný. Odpor však pokračoval a další den se situace začala měnit.

1962 – Kubánský vůdce Fidel Castro naléhavě požaduje, aby Sovětský svaz zahájil atomový útok proti USA v případě, že USA napadnou ostrov

1968 – Vláda se zabývala otázkami rad pracujících a došla k závěru, že není účelné tento experiment dále rozšiřovat. Až dosud pracovaly rady pracujících v 19 podnicích a v dalších 267 podnicích byly ustaveny přípravné výbory. V tom smyslu byl dán i pokyn pracovníkům tisku, aby o radách pracujících dále neinformovali.

V. V. Kuzněcov a S. V. Červoněnko navštívili na ÚV KSČ A. Indru a poté V. Biĺaka. Další též rovněž oba navštívili 25. 10. O. Černíka, L. Štrougala a J. Pelnáře.

1969 – Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ projednala výsledky disciplinárního šetření s historikem K. Kaplanem a novinářem O. Kryštofkem. Byl podán návrh na prověření činnosti tzv. „druhého centra“ ve straně, iniciátorů a organizátorů vysočanského sjezdu KSČ.

Vedení Čs. strany socialistické anulovalo svá usnesení a prohlášení z roku 1968.

1978 – První československá družice Magion byla vypuštěna spolu s družicí Interkosmos 18. K oddělení Magionu od družice Interkosmos 18 došlo 14. listopadu.

1983 – Oznámeno ujednání vlád ČSSR a SSSR (předcházelo mu mimořádné zasedání výboru ministrů obrany členských států Varšavské smlouvy v Berlíně 20. října t. r.) o zahájení příprav k rozmístění raketových komplexů operačně taktického určení na území Československa; jako zdůvodnění se uvádělo rozmístění balistických střel Persching 2 a raket s plochou dráhou letu v zemích západní Evropy. Tím se mělo "zabránit pokusům USA a NATO o narušení strategické rovnováhy a stability v Evropě".

1997 – Vedení KDU-ČSL vydalo prohlášení, v němž požadovalo přípravu nového programového prohlášení vlády a hlasování ve Sněmovně o důvěře vládě. Vedení ODS tento požadavek rezolutně odmítlo.

1998 – Start kometární sondy Deep Space 1.

2003 – Vůbec poslední let nadzvukového Concorde, chlouby civilního letectví - byl ze „stáje“ British Airways

2005 – Zemřela Rosa Parks, bojovnice za lidská práva (* 4. února 1913)

Svátky:

Svátek mají Nina, Antonín (Maria Claret), Rafael a Roman.

V občanském kalendáři dnes nalézáme jméno Nina. Toto jméno má trojí původ. Dnes je známe jako jméno ruské, ale kořeny má prastaré. Ninos totiž bylo jméno zakladatele asyrského státu a také jeho hlavního města, které se později nazývalo Ninive. Podle další možnosti je základem jména španělské slovo niño, jež znamená "dítě" nebo "panenka". Jiná verze praví, že jde o odvozené jméno od Antonína, který má dnes také svátek ve světovém i našem církevním kalendáři.

Podle pověsti byla prý jedna Nina sicilskou básnířkou žijící ve 2. polovině 13. století a je pokládána za nejstarší italskou poetku. Podle tradice se do ní zamiloval básník Dante da Maiano a poslal jí znělku, v níž ji vyznal lásku, kterou prý ona opětovala.

Jak již bylo řečeno, má v církevním kalendáři svátek Antonín. Toto jméno je latinského původu a označovalo příslušnost ke slavnému římskému rodu. Původní význam jména je "přední, čelný a vynikající".

Dnes je v kalendáři připomenuta památka Antonína Marii Clareta. Narodil se 23. prosince 1807 v Sallentu (Španělsko). Ve svých 28 letech přijal kněžské svěcení a asi od roku 1843 působil jako lidový misionář. Snažil se získat pomocníky pro svou misijní činnost, a kvůli tomu založil i nejdůležitější španělský misijní řád - Řád synů Neposkvrněného Srdce Mariina, zvaný klaretini. Antonín však neomezil svou činnost pouze na svou vlast, byl jmenován také arcibiskupem v Santiagu na Kubě. Jeho význam neobyčejně vzrostl, když se stal v roce 1857 zpovědníkem královny Izabely II. Španělské a od roku 1859 i prezidentem Escorialu, španělského královského zámku u Madridu. Slavný Antonín Claret zemřel cestou na první vatikánský koncil dne 24. října roku 1870 v cisterciáckém klášteře Fontfroide v jižní Francii. Jeho ostatky byly později přeneseny do Vich ve Španělsku a jsou od té doby uctívány v tamější katedrále. Papež Pius XII. svatořečil významného lidového misionáře a zakladatele řádu dne 7. května roku 1950.

Dříve měl v kalendáři svátek také společník archanděla Michaela a Gabriela Rafael. Od roku 1969 však je spolu s Gabrielem přesunut k archandělu Michaelovi na 29. září.

Ve světovém kalendáři má dnes svátek také Roman. Toto jméno má latinský původ a znamená "Říman".

Dnešní oslavenec ale pocházel z Rouenu (Francie). Žil v 6. a 7. století a mezi lety 626-38 byl biskupem. Legenda ze 14. století o něm vypravuje, že s pomocí k smrti odsouzeného zločince spoutal nebezpečného draka, který sužoval celé okolí. Od té doby býval na svátek sv. Romana každoročně propouštěn jeden trestanec (privilegium sv. Romana).

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze