Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 22. října. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Rudolf II. římskoněmeckým králem, patent prohlubující rekatolizaci obyvatelstva, první seskok padákem z balónu naplněného vodíkem, Ferenc Liszt, Wilhelm Keitel, železniční nehoda na nádraží Montparnasse, Paul Cézanne, dohoda v Clevelandu, Václav Mrázek, Výbor pro pomoc demokratickému Španělsku, Catherine Deneuve, operace Joav, Maďarské povstání, Karibská krize, 22. říjen 1968, soud se signatáři Charty 77 a členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, Lino Ventura, Kamil Lhoták, Jiří Hájek..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.
Události:
1575 – Rudolf II. zvolen římskoněmeckým králem v Řezně (1. listopadu se konala císařská korunovace).
1654 – Vydán další patent prohlubující rekatolizaci obyvatelstva; stanovil povinnost poddaným zúčastňovat se bohoslužeb (mše i kázání), jejichž počet byl stanoven na 90 dní v roce, přičemž hospodáři se ukládalo, aby dohlížel na účast svých dětí i čeledi.
1797 – Francouz André-Jacques Garnerin uskutečnil první seskok padákem z balónu naplněného vodíkem z výšky 680 metrů.
1811 – Narodil se Ferenc Liszt, maďarský klavírní virtuóz a skladatel († 31. července 1886)
1848 – Císařským patentem bylo zastaveno jednání ústavodárného říšského sněmu ve Vídni a sněm byl svolán (údajně z iniciativy F. Palackého) na 15. listopad 1848 do Kroměříže (dalším patentem z 10. listopadu bylo zahájení sněmu z čistě technických důvodů posunuto o týden, na 22. listopad).
1882 – Narodil se Wilhelm Keitel, německý polní maršál a válečný zločinec (popraven 16. října 1946)
1895 – Došlo k legendární železniční nehodě na nádraží Montparnasse v Paříži.
1906 – Zemřel Paul Cézanne, francouzský malíř (* 19. ledna 1839)
1915 – V Clevelandu (USA, stát Ohio) došlo k uzavření první oficiální dohody mezi zástupci Českého národního sdružení a Slovenské ligy, v níž byl přijat program samostatnosti historických zemí na základě spojení obou národů ve federativním svazku států podunajské monarchie se zaručenou autonomií Slovenska (vlastním sněmem, státní správou a kulturní svobodou).
1925 – Narodil se Václav Mrázek, český vrah (popraven 30. prosince 1957)
1936 – Založen Výbor pro pomoc demokratickému Španělsku, seskupující na 50 spolků; do mezinárodních brigád odešlo na 2500 československých dobrovolníků - antifašistů, z nichž dvě třetiny zde padlo.
1943 – Narodila se Catherine Deneuve, francouzská filmová herečka
Model francouzské elegance, kultivované smyslnosti a jedna z nejrespektovanějších hereček francouzského filmu, Catherine Deneuve vytvořila tento typ na základě hraní série rolí krásných a chladných dívek pro režiséry jako Roman Polanski.
Dcera francouzského divadelního a filmového herce Maurice Dorléaca se narodila v Paříži, 22. října 1943 a její filmové začátky se datují rolí ve filmu LES COLLEGIENNES (1956), když jí bylo právě 13 let. Pak hrála ve filmech režisérů jako Roger Vadim (který se stal otcem jejího dítěte).
Skutečný průlom však přišel až později, bylo to s rolí v muzikálu LES PARAPLUIERS DE CHERBOURG (1964). Tento začátek k tomu, aby se stala hvězdou navíc doprovodily již zmiňované série archetypálních rolí chladných žen v domácnosti, které podnikají nerozvážná milostná dobrodružství. První byl film REPULSION (1965) a po něm BELLE DE JOUR (1967). Následující filmy pomohly dotvořit její pověst nepřekonatelné a pozoruhodné herečky své generace. Svůj talent předvedla ještě v tomtéž roce rolí v muzikálu DEMOISELLES DE ROCHEFORT, kde vystupovala společně se svojí skutečnou sestrou Francoise Dorléac.
Catherine Deneuve pokračovala v práci nezměněným tempem také během sedmdesátých let. V roce 1973 hrála ve snímku A SLIGHTLY PREGNANT MAN s Marcellem Mastroiannim. Nějaký čas byli partneři také v osobním životě (jejich dcera je herečka Chiara Mastroianni). Bohužel nebo naštěstí se Catherine vyhýbala práci v Hollywoodu. Objevila se však v amerických filmech jako THE APRIL FOOLS (1969) a HUSTLE (1975). Její filmy z této éry však bývají zařazovány do série komerčních počinů vztahujících se k její reprezentaci parfémů Chanel (ostatně v dalším desetiletí byla vytvořena speciální kreace parfému Catherine Deneuve). V průběhu osmdesátých let se objevila ve filmu Francoise Truffauta LE DERNIER MÉTRO (1980) a Tonyho Scotta THE HUNGER (1983). V dalším filmu Deneuve hrála bisexuálního vampa vedle Davida Bowieho a Susan Sarandon. Tahle role jí v Americe přinesla nesmazatelný status popularity mezi lesbičkami a umělecky založenými teenagery...
V devadesátých letech vytvořila řadu rolí zahrnující tu ve filmu INDOCHINE (1992), za kterou získala cenu Francouzské akademie a oscarovou nominaci za nejlepší herečku. Ve dvou filmech režírovaných Andrém Téchiném MA SAISON PRÉFÉRÉE (1993) a LES VOLEURS (1995) hrála sestru Daniela Auteuila. Rok 2000 přinesl mnohem kritičtější pozornost okolo Caterine Deneuve, když hrála vedle islandské zpěvačky Bjork v melancholickém muzikálu DANCER IN THE DARK. Přes kritiky, které zahrnovaly obě krajnosti získala právě za tento film Palmu z MFF v Cannes. [zdroj]
1948 – Operace Joav, bitva první arabsko-izraelské války, skončila vítězstvím Izraele.
1956 – Budapešťská demonstrace solidarity s Poláky spustila Maďarské povstání (více zítra)
1962 – Karibská krize: prezident John F. Kennedy zveřejnil v televizním projevu objevení sovětských jaderných zbraní na Kubě, načež nařídil námořní blokádu ostrova.
1968 – Předsednictvo ÚV KSČ projednalo vytvoření rady obrany státu, byra pro řízení stranické práce v českých zemích, přípravu XIV. sjezdu KSČ a informaci o schůzi tzv. starých komunistů v libeňské Čechii.
Ústřední správa spojů odmítla jako nepravdivé zprávy zahraničního tisku, že v poslední dekádě měsíce srpna byly v ČSSR v provozu ilegální rozhlasové vysílače původem z NSR.
ČTK dementovala zprávy v zahraničním tisku, že tajemník ÚV KSČ Z. Mlynář rezignoval na funkce a odejel do ciziny.
Čs. území začaly opouštět okupantské polské jednotky z Banské Bystrice a z Prahy také bulharské okupantské jednotky.
Bulletin britského týdeníku Economist uveřejnil doslovný text moskevských protokolů podepsaných 26. 8. mezi ČSSR a SSSR.
Na plenární schůzi ÚV SED v NDR měl hlavní referát W. Ulbricht, který vyjádřil zásadní nesouhlas s vývojem v ČSSR po 21. srpnu. Označil za kontrarevolucionáře L. Svobodu, A. Dubčeka, O. Černíka a J. Smrkovského. Vedení KSČ se prý opírá o falešnou jednotu, která je znevažována poukazem na jednotu, již se těšil kdysi v Německu A. Hitler.
1970 – V Praze - Malé straně (na Petřínské stráni), v rodišti velkého novináře a spisovatele Jana Nerudy (1834 – 91) byl slavnostně odhalen jeho pomník.
1976 – Ve stejné režii a se shodnými výsledky jako v minulých letech proběhly volby do všech stupňů zastupitelských orgánů v Československu.
1979 – U Městského soudu v Praze proběhlo hlavní líčení proti šesti uvězněným signatářům Charty 77 a členům Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných; rozsudky zněly na 2-5 let odnětí svobody.
1987 – Zemřel Lino Ventura, francouzský zápasník a herec (* 14. července 1919)
Drsný chlap s citlivým srdcem a výborný herec, to byl Lino Ventura.
Narodil se 14. července 1919 v italské Parmě jako Angiolino Pasquale Ventura.
Když mu bylo osm , přestěhovali se do Paříže. Lino brzy poté zůstal se svou matkou Luisou Borriniovou sám a tak už v deseti letech začal pracovat, aby přispěl do rodinného rozpočtu.
Při práci v cestovní kanceláři , kde pracoval jako pomocný účetní , se seznámil s Odette Le Conte. Vzali se 8.1.1942.
Měsíc poté dostal Lino povolávací rozkaz a musel nastoupit do své horské jednotky v Itálli , odkud následující rok dezertoval.
Odjel na měsíční dovolenou do Francie a zpět už se nevrátil. Vystřídal různá povolání , až se nakonec začal věnovat profesionálnímu sportu , zápasu ve volném stylu. V roce 1950 vybojoval na ME v Lausanne titul mistra Evropy ve střední váze.
Tentýž měsíc mu soupeř Henri Cogan při běžném chvatu zlomil nohu tak nešťastně , že Lino skončil s jednou nohou asi o centimetr delší. Se zápasením byl konec. Začal pracovat jako manažer a organizátor zápasů.
Lino Ventura měl čtyři děti (syna Laurenta a dcery Milenu , Lindu a Clélii). Při narození Lindy došlo ke komplikacím a pravděpodobně následkem chyby lékařů při následné transfúzi krve bylo děvčátko mentálně postižené. Na pomoc podobným dětem založil Lino v roce 1966 nadaci Sněženka (Association Perce - Neige) a se svou ženou se až do konce života věnoval práci pro tuto organizaci.
První filmová role Lina Ventury byl Angleo ve filmu NESAHEJTE NA PRACHY. Režisér Jacques Becker potřeboval do filmu někoho , kdo mluví francouzsky a italsky a na Lina si vzpomněl jeho přítel z mládí , který mezitím začal pracovat u filmu.Lino se do role hodil typově a při zkoušce podal velmi přesvědčivý výkon , takže mu roli nabídli. Jenže on ve filmu hrát nechtěl. Aby mu dali pokoj , řekl si o nesmyslně vysoký honorář jeden milion franků , přičemž původně měl dostat sto tisíc.Linův přirozený herecký projev se ale Beckerovi tak líbil , že mu honorář skutečně dali a tak se ve svých třiceti čtyřech letech stal hercem a zahrál si rovnou po boku Jeana Gabina , se kterým se velmi spřátelil (Gabin pobaveně prohlásil , že ten nováček má kuráž). Se svou vizáží drsného chlapíka hrál Lino Ventura zpočátku převážně zločince, gangstery a policisty. První role , která nebyla vedlejší , byl vrah Lino Ferrari ve TŘECH DNECH NA PŘEŽITÍ. V MONTPARNASSE 19 hrál obchodníka s obrazy Morela , což byl zároveň první film Gérarda Philipa.
První hlavní role byl Gorila ve ZDRAVÍ VÁS GORILA. Film měl velký úspěch a natočilo se několik pokračování , ale Lino v nich odmítl hrát , aby nebyl zaškatulkován do jedné role. Mezi jeho nejznámnější filmy patří SICILSKÝ KLAN (hrál inspektora po boku Gabina a Delona) , VALACHIHO SVĚDECTVÍ (to je film , který natočil v USA s Charlesem Bronsonem , který hraje muže , jenž zradil mafii. Ventura tu hrál slavného zločince Vita Genovese) , DOTĚRNÝ CHLAP (tady si Lino střihnul komediální roli zabijáka , kterého v hotelu ruší otravný soused v podání Jacquese Brela) , NELÍTOSTNÝ SOUBOJ (hrál policistu s Patrickem Dewaere a CTIHODNÉ MRTVOLY (policista Rogas).
Ve filmu DOTEK MEDÚZY hrál inspektora Brunela , který měl za úkol zastavit muže , jenž silou myšlenky dokáže bořit domy a nechat spadnout letadlo (Richard Burton). Linovi se film s tímto námětem nelíbil a zařekl se , že už v ničem podobném nebude hrát a tak odmítl i nabídku Stevena Spielberga na roli ve filmu BLÍZKÁ SETKÁNÍ TŘETÍHO DRUHU (vědce pak hrál Francois Truffaut) . Stejně tak odmítl roli francouzského důstojníka v Coppolově APOKALYPSE NOW. Mezi nejlepší filmy, které natočil, patří SVĚDEK , příběh podle známé aféry notáře de Bruay (Michel Serrault) , kterého veřejné ménění v roce 1981 obvinilo z vraždy malé holčičky. Lino zde hraje komisaře Galliena a notářovu manželku Romy Schneiderová. Film byl velmi úspěšný a nakonec získal čtyři z osmi nominovaných Césarů. Lino Ventura se nakonec nechal přesvědčit i k roli Jeana Valjeana v BÍDNÍCÍCH , ačkoliv se dlouho bránil. Neměl rád role v kostýmech a s nalíčením a bál se zahrát si takovou roli po Jeanu Gabinovi. BÍDNÍCI Roberta Hosseina měli velký úspěch.
Lino Ventura během své herecké kariéry natočil přes sedmdesát filmů. Pečlivě si vybíral scénáře a rád si upravoval dialogy podle svého. Ve svých rolích odmítal zvedat hlas :"Když hraju , mluvím jako v životě. A v životě neřvu. To je projev slabosti." V roce 1973 byl oceněn na festivalu v San Sebastian. Od prezidenta Chiraca obdržel Řád Čestné Legie , ale protože ho vytrvale odmítal , převzala jej jeho žena Odette. Až do konce života se Lino věnoval sportu , hrál tenis , fotbal a golf a velmi rád a dobře vařil. 22.října 1987 v šest hodin večer tento velký herec zemřel na infarkt. [zdroj]
1990 – Zemřel Kamil Lhoták, český malíř a ilustrátor (* 25. července 1912)
1993 – Zemřel Jiří Hájek, český politik a diplomat (* 6. června 1913)
Svátky:
Svátek mají Sabina, Marie Salome, Kordula.
Dnes má v občanském kalendáři svátek Sabina, patronka Říma, žen v domácnosti a dětí. Příběh jména i římské mučednice Sabiny může čtenář najít u data 29. srpna. Upomíná na ni také stavební památka, jež patří ke klenotům města nad Tiberem: na římském Aventinu se dodnes tyčí kostel sv. Sabiny, jedna z nejpozoruhodnějších bazilik italské metropole. Chrám byl vystavěn již kolem roku 425 na základech antického Titulus Sabinae. Působivý vnitřní prostor patří se svými 24 korintskými sloupy k nejlépe zachovaným v celém Římě. Přestože je zdejší architektura zcela prostá, působí na každého návštěvníka neobyčejně slavnostně. Proto by měly Sabinky, a nejenom ony, toto místo zcela jistě někdy navštívit. Zajímavé také je, že zde roku 1219 založil sv. Dominik svou dominikánskou řeholi; v přilehlé zahradě ještě dnes ukazují pomerančovník, který zde na počest nového řádu zasadil.
V církevním kalendáři dnes nalézáme Marii Salome Galilejskou, která patřila mezi Ježíšovy učednice. Byla manželkou Zebedeovou a matkou apoštolů Jana a Jakuba Staršího. Nejvíce zpráv nám o ní zanechali evangelisté Lukáš, Matouš a Marek. Zúčastnila se všech velkých okamžiků života svého Mistra. Spolu s jinými ženami a jeho matkou klečela pod jeho křížem a byla také při tom, když byl onoho velikonočního rána objeven Kristův prázdný hrob.
Ve starším kalendáři bychom také nalezli Kordulu. Toto jméno je patrně latinského původu. Snad pochází ze slov cor, cordis a znamená "srdíčko" nebo "srdečná". Jiné verze výkladu tvrdí, že jde o jméno keltské s významem "dcera moře". Patronkou tohoto jména je mučednice Kordula, která zahynula spolu s ostatními družkami sv. Voršily v Kolíně nad Rýnem. Sem totiž bouře zahnala jejich loď a ony padly do zajetí Hunů, kteří je bez milosti povraždili. Kordula je velmi uctívána především v Německu a je patronkou Kolína a Tortosy.
Prameny:
Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze
