Vzpomínáček - 2. prosince - Vilém Besser a Britney Spears

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 2. prosince. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Královský patent, zakazující vývoz peněz ze země, Napoleon Bonaparte císařem Francie, Bitva u Slavkova - Bitva tří císařů, Monroeova doktrína, abdikace Ferdinanda I. - František Josef I. císařem, John Brown, stanná práva v Praze, Vilém Besser, Enrico Fermi a první řízená řetězová jaderná reakce, proces s J. Tisem, A. Machem a F. Ďurčanským, Gianni Versace, Antonín Panenka, 2. prosince 1968 a 1969, Jiří Dopita, Britney Spears, Rakousko zrušilo vízovou povinnost pro Čechoslováky..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1459 – Vydán královský patent, který zakazoval vývoz zlata, stříbra a všech českých peněz ze země a dovoz drobných mincí. Cizí kupci byli nuceni platit v Čechách zlatem, stříbrem nebo většími mincemi. Mincovní reformu pomohl Jiřímu uskutečnit italský humanista a finanční expert Antonius Marini z Grenoblu; své návrhy shrnul v memorandu Rada králi Jiřímu o zlepšení kupectví v Čechách.

1804 - Napoleon Bonaparte se korunoval na císaře Francie

1805 – Podle Napoleonova scénáře se odehrála bitva u Slavkova (bitva "tří císařů" za osobní účasti Františka II., Alexandra I. a Napoleona I.).

Proti 75tisícové francouzské armádě postavili spojenci 91 tisíc mužů (měli převahu i v dělech). Napoleon dokonale využil zdejšího terénu k mistrnému vítězství, celá operace trvala zhruba šest hodin. Ztráty spojenců činily 15 tisíc mrtvých, přes 12 tisíc raněných a dalších 30 tisíc zajatců. Francouzské ztráty byly asi poloviční.

1823 – Americký prezident James Monroe vyhlásil tzv. Monroeovu doktrínu, program nevměšování evropských mocností do záležitostí na americkém kontinentě.

1848 – V arcibiskupské rezidenci v Olomouci abdikoval císař Ferdinand I. (druhý a poslední Habsburk, který dobrovolně odstoupil, předtím v roce 1555 v Bruselu Karel V.) a na trůn dosedl jeho osmnáctiletý synovec, arcivévoda František Josef I. [1848-1916], jehož otec František Karel se zřekl nástupnictví. Odstupující císař odjel téhož dne na Pražský hrad, který se stal po dobu dalších 27 let jeho sídlem. Nový císař vládl rekordních 68 let; byla to doba převratných společenských přeměn, zániku feudalismu a nástupu kapitalismu, dovršení průmyslové revoluce a nové vědecko-technické revoluce, prosazení parlamentarismu, ale také rostoucích národnostních antagonismů v mnohonárodnostní monarchii.

1859 – Zemřel John Brown, americký bojovník za práva černochů (* 9. května 1800)

1897 – Nad Prahou a v sousedních okresech bylo vyhlášeno stanné právo; předcházely mu vášnivé nacionální bouře a krvavé srážky s drancováním, kdy došlo k vypálení a zničení mnoha objektů, ke ztrátám na životech (3 mrtví) a k desítkám vážných zranění.

1908 – V Praze a blízkém okolí došlo k vyhlášení stanného práva jako reakce vlády na nacionalistické bouře, vyvolané podzimními událostmi na českém zemském sněmu; zrušeno 14. prosince t. r.

1926 – Narodil se Miloš Macourek, český básník, dramatik a filmový scenárista († 30. září 2002)

1928 – Konaly se volby do zemských zastupitelstev; strany vládní koalice získaly 47,7 % hlasů.

1930 – Narodil se Vilém Besser, český herec († 27. října 1985)

Vilém Besser se narodil 2.12.1930 v Kročehlavech u Kladna. Zemřel 27.10.1985 v Praze. Původně se sice vyučil číšníkem, ale nakonec se začal věnovat herectví.

V Praze byl nejprve členem Ústředního divadla československé armády (do roku 1955), poté hrál v oblastních divadlech, aby strávil přes dvacet let v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (1961-1985).

V českém filmu sehrál řadu rolí, ale vždycky to byly role menší, doplňkové, hlavní úlohy se mu vyhýbaly.

Nepatřil nikdy mezi populární herecké osobnosti a jednou dokonce sám pronesl památnou větu, že kdyby existovala hra jménem Vilém Besser, tak by Bessera hrál někdo určitě jiný než on sám.

Ve filmu se poprvé objevil jako dvacetiletý, v Krškově POSLU ÚSVITU (1950) si zahrál dělníka. V padesátých letech hrál často mladíky v budovatelských filmech, zahrál si i v historických filmech JAN HUS a JAN ŽIŽKA ( v obou případech role tesaře Jíry).

Často byl obsazován do rolí policistů. Zahrál si poručíka Kalendu v Sequensově KRONICE ŽHAVÉHO LÉTA (1973), vyšetřovatele v TICHÉM AMERIČANOVI V PRAZE (1977), v DIAGNÓZE SMRTI (1979) pak jako poručík Martinec pomáhal majoru Kalašovi. Několikrát si zahrál i pedagogy, ředitele ve snímku PASŤÁK (1969) nebo učitele v KUKAČCE V TEMNÉM LESE (1986).

Naopak vyhýbaly se mu role v televizních seriálech. Výrazněji se uplatnil jen v 30 PŘÍPADECH MAJORA ZEMANA, kde ztvárnil dvě role. Nacistu Seppa v díle Vyznavači ohně a pak kulaka provokujícího StB v díle Vrah se skrývá v poli. Jeho charakteristický výrazný hlas se využíval i při dabingu, asi nejvíce se přitom zapsal V. Besser do povědomí diváků, jako hlas vraha stopařek Charváta (M. Perepeczko) z filmu SMRT STOPAŘEK (1979).

1942 – Enrico Fermi provedl první řízenou řetězovou jadernou reakci.

1946 – V Bratislavě byl zahájen před Národním soudem proces s J. Tisem, A. Machem a F. Ďurčanským; 15. dubna 1947 byl vynesen rozsudek: Tiso a Ďurčanský (v nepřítomnosti) byli odsouzeni k trestu smrti, A. Mach k 30 letům žaláře (Tiso byl 18. dubna popraven). V polovině srpna proběhl proces s V. Tukou a dalšími představiteli slovenského klerofašistického státu.

Narodil se Gianni Versace, italský módní návrhář († 15. července 1997)

1948 – Narodil se Antonín Panenka, český fotbalista, Bohemians Praha

1968 – Předsednictvo ÚV KSS souhlasilo s vrácením členství ve straně 17 komunistům, kteří byli neprávem před časem vyloučeni.

Ministerstvo vnitra odmítlo schválit stanovy Federace lokomotivních čet jako „zájmové organizace“.

V Praze se konala ustavující konference Čs. mírového výboru a byli ustanoveni za předsedu České mírové rady J. Štěpanovský a Slovenské mírové rady M. Krno.

SSSR v protestní nótě obvinil vládu Velké Británie, že využívá událostí v Československu ke zhoršování vztahů mezi oběma zeměmi.

Denní tisk Německé demokratické republiky na pokyn vlády skončil polemiku proti Československu, přestává uveřejňovat vlastní články svých dopisovatelů a spolupracovníků. Listy se omezují na oficiální zprávy agentur ADN a ČTK. Polemické články jsou však otiskovány ještě do poloviny prosince v týdenících a dalších časopisech s delší výrobní lhůtou.

Narodil se Jiří Dopita, český hokejista

1969 – Do Moskvy odcestovala k dvoustranným jednáním stranických a státních představitelů delegace vedená G. Husákem.

1981 – Narodila se Britney Spears, americká zpěvačka

Britney Spears je americká popová zpěvačka. Svou kariéru zahájila už jako malá v řadě televizních pořadů.

V roce 1997 uzavřela smlouvu s nahrávací společností Jive Records a vydala své první album "…Baby One More Time", které odstartovalo její pěveckou kariéru, která byla poznamenána i několika pauzami s ohledem na soukormé i zdravotní problémy.

V současné době je však Britney opět na vzestupu a její kariéra se vrací tam, kde začala – na vrcholu.

Do této chvíle prodala zpěvačka přes 100 milionů nosičů po celém světě, což ji řadí mezi nejůspějšnější muzikanty současnosti. A podle Asociace amerických hudebních nakladatelství je osmou nejlépe prodávanou umělkyní ve Spojených Státech s podle listu Forbes patří mezi 100 nejvlivnějších celebrit.

1989 – Rakousko zrušilo vízovou povinnost pro cesty československých občanů do jejich země.

Svátky:

Svátek mají Blanka, Bianka, Bibiana, Viviana.

Blanka, která má dnes svátek v občanském kalendáři, měla ve světovém svůj den již včera (1. prosince). Toto jméno je španělské, jeho původ je germánský a znamená "bílá" či "běloskvoucí". Jeho variantou je Bianka a obdobný význam mají též Albína nebo Běla.

Patronkou tohoto jména není nikdo menší než královna. Blanka byla dcerou kastilského krále Alfonse IX. a narodila se v roce 1188. Ve dvanácti letech ji rodina provdala za pozdějšího francouzského krále Ludvíka VIII. Po smrti svého muže (1226) vedla za svého nezletilého syna Ludvíka IX. vládu, než ji v roce 1236 převzal Ludvík sám. Regentská vláda Blančina se vyznačovala péčí o chudé a nemocné. Zakládala nemocnice, podporovala kostely a kláštery, aby i ony mohly dostát svým pečovatelským povinnostem. Když se její syn Ludvík vydal v roce 1248 na křížovou výpravu (šestou v pořadí), převzala jeho matka opět vládu v zemi. O čtyři roky později však sama těžce onemocněla. Uchýlila se do cisterciáckého kláštera Maubuisson, kde jako národem milovaná královna 1. prosince roku 1252 zemřela.

V církevním kalendáři dnes nacházíme podobně znějící jméno Bibiana. Toto jméno má původ latinský a základem je slovo vivius. Lze je tedy přeložit jako "čilá" nebo "plná života". Existují i formy, jakou je například Viviana.

Patronka tohoto jména žila v Římě a lidé věří, že pomáhá při bolestech hlavy, křečích, padoucnici, ale také při opilství. Její kostel na ulici Jana Giolittiho v Římě patří k jedněm z nejstarších ve městě. Zřídil jej papež Simplicius (468-83). Když vstoupí návštěvník do chrámu rozděleného osmi antickými sloupy do tří lodí, jako by se ocitl v době, kdy Bibiana žila. První sloup je totiž ten, u kterého podstoupila světice svou těžkou smrt. Podle legendy byla dcerou Dafrosy a Flaviana, císařského úředníka v Římě. Všichni byli křesťané, ale žili bohužel v době, kdy císař Iulianus Apostata rozpoutal velké protikřesťanské pogromy. Kolem roku 350 si opět nebyl v Římě nikdo jist životem.

Bibianin otcovský dům se stal útočištěm všech pronásledovaných. Ovšem vojáci zanedlouho oba manžele zatkli, uvěznili a v žaláři ubili k smrti. Bibiana brzy osud svých rodičů následovala. V kobce ji mučili, jako zvláštní trest se jí dostalo bičování u sloupu, kterému nakonec podlehla. Rokem její smrti byl prý rok 367. V noci ji křesťané tajně pohřbili a na místě jejího hrobu pak vznikl již zmíněný římský kostel. Kolem mučednice Bibiany vznikla tradice, že prach ze sloupu, u něhož byla ubičována, a máta z hrobu, kde leží, jsou vhodnými prostředky na ochranu proti padoucnici. Tato víra platila až do 18. století.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze