Vzpomínáček - 2. listopadu - Shahrukh Khan a Patrik Stoklasa

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 2. listopadu. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Nový mincovní řád, bitva u Breitenfeldu, Marie Antoinetta, Jan Radecký z Radče, Luchino Visconti, Burt Lancaster, Balfourova deklarace, Deutsche Christlich-soziale Volkspartei, první vídeňská arbitráž, bitva v zátoce císařovny Augusty, George Bernard Shaw, Keanu Reeves, Shahrukh Khan, Svaz pracující mládeže, Patrik Stoklasa, otevřen úsek metra I.B, počítačový červ Morris, představitelé politických reprezentací u V. Havla na Hrádečku, první stálá posádka Mezinárodní vesmírné stanice, George W. Bush vyhrál volby nad Johnem Kerrym..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1378 – Vydán nový mincovní řád, který mj. stanovil, že z jedné hřivny se má razit 70 grošů (každý groš po 12 haléřích); od roku 1300 totiž došlo k výraznému poklesu hodnoty české hřivny (k roku 1370 to činilo až 90 grošů oproti původním 60-64 grošům).

1642 – U Breitenfeldu (poblíž Lipska) došlo k jedné z rozhodujících bitev třicetileté války, v níž bylo císařské vojsko rozdrceno Torstenssonovou armádou.

Poražený Leopold Vilém ohlásil 9. ledna 1643 svou abdikaci na vrchního velitele; jeho nástupcem se stal Matyáš Gallas.

1755 – Narodila se Marie Antoinetta, francouzská královna († 16. října 1793)

1766 – Narodil se Jan Radecký z Radče, rakouský polní maršálek († 5. ledna 1858)

1906 – Narodil se Luchino Visconti, italský scenárista a režisér († 17. března 1976)

1913 – Narodil se Burt Lancaster, americký herec a režisér († 20. října 1994)

1917 – Balfourova deklarace: britský ministr zahraničí Arthur James Balfour zaslal jménem vlády jejího veličenstva dopis lordu Lionelu Walteru Rothschildovi, který je vyjádřením postoje britské vlády v otázce vytvoření židovské domoviny na území, které po 1. světové válce ztratila Otomanská říše.

1919 – Na sjezdu v Praze se ustavila Deutsche Christlich-soziale Volkspartei (Německá křesťansko-sociální strana lidová), vycházející z tradic německého křesťansko-sociálního hnutí v Rakousku (zakladatel vídeňský starosta K. Lueger, 1887). Zpočátku patřila ke stranám negativistickým (byla členkou Deutscher parlamentarischer Verband), postupně přecházela na pozice aktivismu.

1938 – První vídeňská arbitráž: Ve vídeňském Belvedéru ukončeno rozhodnutím německého ministra zahraničí J. von Ribbentropa a italského ministra zahraničí G. Ciana arbitrážní jednání o maďarsko-československé hranici. Podle protokolu podepsaného zástupci Německa, Itálie, Maďarska a ČSR mělo Československo odstoupit ve dnech 5.-10. listopadu 1938 značnou část svého území Maďarsku (téměř polovinu Podkarpatské Rusi včetně Užhorodu a část jižního a východního Slovenska). Jednalo se o 11 927 km2 s více než 1 milionem obyvatel. Vídeňská arbitráž uzavírala územní dělení pomnichovského Československa, které tak ztratilo celkem 41 098 km2 a 4 879 000 obyvatel.

1943 – Druhá světová válka: vítězstvím USA nad Japonskem skončila dvoudenní bitva v zátoce císařovny Augusty u ostrova Bougainville na Šalamounových ostrovech.

1950 – Zemřel George Bernard Shaw, anglický dramatik (* 26. července 1856)

1964 – Narodil se Keanu Reeves, americký herec

1965 – Narodil se Shahrukh Khan, indický bollywoodský herec a producent

Šušká se, že jedním ze zaručených postupů, jak vyrobit bollywoodský blockbuster, je obsadit do hlavní role Shahrukha Khana.

Tento nekorunovaný král Bollywoodu má paštúnské předky, jejichž kořeny sahají až do Afghánistánu. Shahrukhovi rodiče pak pocházejí z území dnešního Pákistánu, ale ještě před rozdělením Indie se přestěhovali do Dillí, kde se jim také 2. listopadu 1965 budoucí herecká hvězda narodila. Shahrukh postupně studoval St. Columba’s School a Hansraj College, studia zakončil až v roce 1988 na Jamia Millia Islamia (Národní islámská univerzita) titulem z masových komunikací.

Po smrti svých rodičů se přestěhoval do Mumbaí, kde začala jeho herecká kariéra. Avšak ještě předtím, než byl jakýkoli film s ním uveden do kin, se oženil s hindkou Gauri Chibber, s níž má momentálně syna Aryana (nar. 1997) a dceru Suhanu (nar. 2000). Ačkoli je Shahrukh silně věřící muslim, uznává i manželčinu víru a spolu s ní vychová své děti v duchu obou náboženství.

Shahrukh se nejprve objevil v několika televizních seriálech, na stříbrném plátně debutoval filmem DEEWANA (1991), z nějž se stal kasovní trhák a přinesl mu obdiv publika i prestižní ocenění Filmfare Award. S dalšími snímky začala jeho hvězda rychle stoupat, stejně jako počet cen Filmfare v jeho poličce. Zásadní se pro něj stala účast v megahitu DILWALE DULHANIYA LE JAYENGE (1995), kde ztvárnil pro něj charakteristickou postavu charismatického vtipálka s romantickou duší. Mnoho filmů, v nichž se Shahrukh později objevil, patří podle diváků i kritiků do zlatého fondu hindské kinematografie. Za všechny můžeme jmenovat třeba KUCH KUCH HOTA HAI (1998), KABHI KUSHI KABHIE GHAM (2001), DEVDAS (2002), VEER-ZAARA (2004), či OM SHANTI OM (2007).

K aktivitám snědého idolu ale nepatří jen herectví. Založil dvě produkční společnosti – Dreamz Unlimited a Red Chilli Entertainment, které vyrobily několik komerčních hitů, mezi nimi například snímky CHALTE CHALTE (2003) či MAIN HOON NA (2004). V obou si Shahrukh také zahrál. Milníkem v jeho producentské kariéře je trikový velkofilm RA.ONE (2010), k jehož tvorbě si pozval i hollywoodské odborníky na speciální efekty. Podle vlastních slov chce jako producent dělat takové filmy, které by oslovovaly diváky na celé planetě, nehledě na národnost či náboženství.

V roce 2007 dočasně nahradil Amitabha Bachchana na postu moderátora soutěže Kaun Banega Crorepati? (Chcete být milionářem?) a o rok později se ujal moderování pořadu Kya Aap Paanchvi Pass Se Tez Hain? (Jsi chytřejší než páťák?). Objevil se také v mnoha televizních reklamách, z nichž ty nejpopulárnější (a nejpovedenější) jsou na Pepsi.

Sláva Shahrukha Khana už dávno překročila hranice Indie. New Yorský časopis Newsweek jej označil za 41. nejmocnějšího muže planety a když v roce 2008 uváděl na berlínském festivalu Berlinale svůj film OM SHANTI OM, lístky na něj zmizely během sedmi minut a sám Shahrukh se dočkal od stovek evropských fanoušků předlouhého potlesku ve stoje. Ještě bouřlivější přijetí měl na stejném místě o dva roky později, když přišel představit celosvětově úspěšný snímek MY NAME IS KHAN - podle pořadatelů o něj byl větší zájem, než jakoukoli jinou hvězdu v celé historii Berlinale. V samotné Indii přitom uvední filmu provázely výhružky extremistické nacionalistické strany Shiv Sena a mumbajská kina musela hlídat policie.

Mnozí se oprávněně diví, že Shahrukha, narozdíl od spousty jiných bollywoodských hvězd, ještě nikdy neangažoval Hollywood. Sám herec k tomu řekl: „Čekám až někdo jako Steven Spielberg nebo James Cameron bude chtít natočit film o snědém, hubeném, indickém chlapíkovi, který neumí příliš dobře anglicky. Až nějakou takovou postavu napíšou a podívají se na internet po vhodném představiteli, jsem si jistý, že mě najdou.“ [zdroj]

1968 – V Brně byl na celostátní konferenci ustaven Svaz pracující mládeže, předsedou byl zvolen Václav Černovský.

1970 – Schůze sekretariátu ÚV KSČ schválila předsedu komise pro pohovory v Čs. rozhlase. Dále projednala zprávu o výsledcích pohovorů na ministerstvu zemědělství a výživy.

V Praze byl slavnostně zahájen Měsíc čs. – sovětského přátelství s projevem předsedy ústředního výboru SČSP D. Hanese.

G. Husák přijal studijní delegaci Bulharské komunistické strany vedenou Angelem Canevem.

L. Štrougal přijal místopředsedu Výboru lidové kontroly SSSR J. P. Šikina.

Novým šéfredaktorem týdeníku Hospodářské noviny byl jmenován Rudolf Kostka, zatímco jeho předchůdce Josef Vlček se stal šéfredaktorem Televizních novin.

1981 – Narodil se Patrik Stoklasa, muzikálový herec a zpěvák († 23. října 2004)

Patrik Stoklasa se narodil 2.11.1981 ve Stodě.

Vyrůstal v malebném Holýšově, středníkem mezi Plzní a Domažlicemi, kde navštěvoval také základní školu Holýšov.

Již od dětství se u něj projevoval obrovský talent a láska k hudbě.

Navštěvoval Lidovou školu umění Holýšov kde se učil hrát na housle, zobcovou flétnu a klarinet.

Po dokončení pětileté docházky oboru klarinet, začal hrát v dixilandové kapele SIX-KIX.

V roce 1998 vyhrál s touto kapelou první místo a vystoupil s ní v pořadu Prima jízda jako hosté Paĺa Habery. Natočili 3 CD. Vystudoval Střední školu managementu ve Stodě a poté studoval na Státní konzervatoři v Praze obor popový zpěv.

Patrik Stoklasa působil i jako vynikající herec, čehož jsme si mohli všimnout například ve filmech: KOBOVA GARÁŽ, kde hrál zápornou postavu práskače Jiráše, následně hrál ve filmech Zdenka Zelenky BANKROTÁŘI epizodní roli s Miroslavem Donutilem a FALEŠNÉ OBVINĚNÍ kde si zahrál pikolíka. Jeho poslední role byla ve filmu ROMÁN PRO ŽENY, kde si zahrál postavu messengera a tento film mu byl následně věnován.

Působil i v divadle Semafor po boku Jiřího Suchého a Jitky Molavcové ve hrách: Pokušení svatého Antonína, I ty zpíváš si ty hity, 80 svíček na ztraceném dortu a Sex + sex= 12. V roce 2001 se zúčastnil pěvecké soutěže Zlíntalent, kde postoupil do finále a vyhrál cenu Klubu novinářů. Na sklonku roku 2003 se přihlásil do prvního ročníku soutěže Česko hledá Superstar, kde udělal obrovský dojem na porotu a postoupil až do nejlepších 60. Poté ale ze soutěže dobrovolně odstoupil, kvůli působení v muzikálech, kterým dal tímto přednost. Patrik hrál v muzikálech: Kráska a zvíře, Sněhová královna, Kleopatra-kde fenomenálně ztvárnil postavu Ptolemaia, Rebelové kde hrál 2 role Emana a Oldy.Připravoval se na muzikál Tři mušketýři, kde by hrál roli Aramise a Miss Saigon, kde byl obsazen do velmi těžké role vietnamského generála Thuye. Koncertoval po celé České republice.

Dne 19.10.2004 zpíval v Olomouci na předvolebním Hvězdném koncertu pro podporu ČSSD. Po koncertě nasedl spolu se svým kolegou Karlem Černochem do tmavě modrého automobilu Mercedes VITO. Do Prahy ale už nedojeli. Na 183. kilometru dálnice D1, nedaleko obce Popůvky narazil Mercedes do dodávky LIAZ. Patrik byl vážně zraněn a následně převezen do nemocnice sv. Anny v Brně, kde byl 23.10.2004 v 15:15 odpojen od přístrojů. [zdroj]

1985 – Byl otevřen úsek metra I.B (Smíchovské nádraží – Florenc) Pro zajímavost uvádím celou trasu, v závorkách jsou původní názvy stanic. Smíchovské nádraží – Anděl (Moskevská) – Karlovo náměstí – Národní třída – Můstek – Náměstí Republiky – Florenc (Sokolovská)

1988 – Vypuštěn Morris, první počítačový červ šířený prostřednictvím internetu.

1991 – V. Havel po nepříliš úspěšných jednáních ke kompetenční problematice (září-říjen na Hradčanech, v Karlových Varech, ve Štiříně) pozval představitele politických reprezentací do soukromí - na Hrádeček (u Trutnova); zde účastníci jednání vyjádřili vůli dospět k dohodě. V. Havel vypracoval osmibodový program, jenž mj. předpokládal ratifikaci všech tří ústav (tj. federální a obou republikových) do konce dubna 1992.

2000 – Mezinárodní vesmírná stanice přijala první stálou posádku.

2004 – George W. Bush vyhrál americké prezidentské volby nad Johnem Kerrym.

Svátky:

Památka zesnulých/Vzpomínka na všechny věrné zemřelé.

Svátek mají Markéta, Wichmann z Arnsteinu.

V kalendářích je dnes uváděna Památka zesnulých či, jak je uvedeno v kalendáři církevním, Vzpomínka na všechny věrné zemřelé. Lidově řečeno jsou dnes Dušičky. Tento den je památkou zvláštního druhu. Nelze jej nazvat slavností ani svátkem, co do kategorie však stojí na stejné úrovni se slavnostmi Páně, Blahoslavené Panny Marie a oněch svatých, kteří jsou obsaženi ve všeobecném kalendáři.

S faktem, že by byl jeden den roku zasvěcen památce všech zemřelých věřících, se poprvé setkáváme u biskupa Isidora ze Sevilly (7. století). Ten svým mnichům předpisoval, aby mše v den po Seslání Ducha sv. byla sloužena za duše zemřelých. Na počátku 9. století přikázal opat Eigil z Fuldy, aby se 17. prosince, v den památky sv. Sturmia, zakladatele kláštera ve Fuldě, pamatovalo na všechny zemřelé. Podobné památky existovaly i ve východních církvích. K oficiu svátku Všech svatých přikázal Amalar z Mét připojit oficium za zemřelé roku 403.

Vlastním rokem vzniku svátku Dušiček je rok 998 - tehdy opat Odilo z Cluny (ve funkci 994-1048) nařídil slavit památku všech zesnulých věřících v den 2. listopadu. Tato památka se rychle šířila po Francii, Anglii a Německu. V Itálii, zejména v Římě, zdomácněla teprve ve 13. století.

V Evropě má tento den prastarou tradici, sahající až do keltských časů. Než se stal církevním svátkem (998), býval dnem boha Ódina (Woden), který měl na starosti všechny zemřelé. V převleku za divokého koně či v jiných maskách chodili naši prapředkové od obydlí k obydlí, aby si uvědomili, že smrtí se setkává minulost s budoucností. Tento den byl vždy užitečný, protože lidé si alespoň jednou do roka uvědomili pomíjivost svého pozemského bytí a vzpomínkou na své blízké zemřelé si připomněli, že i oni jednou nastoupí cestu na druhou stranu.

I dnes najdeme vedle Dušiček v kalendáři některá jména. Dejme přednost ženě. Světový kalendář nám dnes připomíná Markétu Lotrinskou. Narodila roku 1463 ve Vaudémontu (Lotrinsko, Francie) v rodině vévody Fridricha Lotrinského. Již v mládí se zhlédla ve své příbuzné Alžbětě Durynské. Velmi si jí vážila pro její zbožnost a dobročinnost a chtěla ji ve všem napodobit. Ve věku 25 let se Markéta vdala za vévodu Reného d'Alenon, který však za čtyři roky zemřel. Mladá vdova převzala výchovu svých tří dětí a vládla přes dvacet let stejně spravedlivě jako Alžběta Durynská. Její lid ji miloval. A měl proč: Markéta totiž všechno, co měla, rozdala chudým. Vedle toho zakládala kostely a velkoryse je podporovala. Nakonec zaopatřila i své děti a vstoupila do řádu klarisek. Spolu s ostatními sestrami založila klášter v Montagne, ležící západně od Chartres, a druhý u Argentanu. Do tohoto domu nakonec i sama vstoupila a složila zde své řeholní sliby. Šlechetná vévodkyně v něm však dlouho nepobyla, již po několika měsících dne 2. listopadu roku 1521 zemřela. Její hrob dnes už neexistuje - byl zničen v době francouzské revoluce a její kosti byly rozmetány do všech stran. Symbolicky bylo zachráněno pouze její srdce, které je ukryto ve farním kostele v Argentanu.

Muže dnes zastupuje v kalendáři Wichmann z Arnsteinu. Narodil se kolem roku 1185 v Sasku. Nevíme, kdy si vybral duchovní dráhu, ale jisté je, že od roku 1210 byl proboštem v magdeburském premonstrátském klášteře P. Marie. Dokonce jej v roce 1221 zvolili biskupem v Brandenburgu, ale papež jeho volbu nikdy oficiálně nepotvrdil. O několik let později přivedl Wichmann do Magdeburgu dominikánský řád a sám do něj později vstoupil. Od roku 1246 působil dokonce jako převor kláštera v Neuruppinu (Braniborsko). Zdejší dominikánský dům založil jeho bratr a zde také Wichmann 2. listopadu roku 1270 zemřel. Tento světec je zajímavý také tím, že po sobě zanechal mnoho mystických spisů, které napsal v letech 1252 až 1270. Jeho křesťanská cesta ke spasení vychází z vlastních i převzatých zkušeností a ukazuje, jak najít své vnitřní Já.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze