Vzpomínáček - 19. října - Jerzy Popiełuszko

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 19. října. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Bitva u Zamy, poslední vůle Karla IV., Martin Luther doktorem teologie, nový vysokoškolský studijní a zkušební řád pražské univerzity, Napoleon utíká od Moskvy, skončila bitva u Lipska, American National Standards Institute - ANSI, Domovina, Lubomír Štrougal, Dagmar Burešová, streptomycin, Jana Šantrochová, Karel Poláček, nová československá koruna, prvovýstup na Čo Oyu, Zdeněk Tůma, Zuzana Bydžovská, 19. říjen 1968, Jan Šantroch, Jerzy Popiełuszko, Oldřich Lipský, Radio 1, Oldřich Černík, Matka Tereza blahořečena, začal soud se Saddámem Husajnem..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

202 př. n. l. – bitva u Zamy, druhá punská válka končí porážkou Kartága.

1377 – Sestavena definitivní verze poslední vůle Karla IV. (předcházela varianta z 21. prosince 1376), v níž země Koruny české byly rozděleny: Václav měl vládnout v Čechách, Slezsku, Budyšínsku a Dolní Lužici a současně byl i lenním pánem Moravy, Opavska a lén v Říši.

Zikmund měl dostat většinu Braniborska spolu s kurfiřtským hlasem; Jan Zhořelecko a zbytek Braniborska a nejmladší syn Jindřich (roku 1378 však zemřel) Lucembursko - to pak připadlo Václavovi.

1453 – Na českomoravském pomezí uvítali čeští stavové Ladislavův dvůr.

1512 – Martin Luther se stal doktorem teologie (Doctor in Biblia).

1747 – Pražská univerzita vydala nový vysokoškolský studijní a zkušební řád, který více přibližoval vysokoškolské studium potřebám tehdejšího života. Zkracoval filozofická studia na dva roky (stala se pouhou "přípravkou"), na lékařskou fakultu zaváděl výuku fyziky, botaniky a chemie, na právnickou fakultu výuku trestního a státního práva a na filozofickou fakultu přednášky z matematiky a etiky. Dozor nad univerzitou přebíral pražský arcibiskup (oslabení pozic jezuitů). Promoce, dříve konané jednou za 5-6 let, se organizovaly každoročně, začalo vydávání vysokoškolských učebnic. Univerzity se postupně věnovaly i vědeckému bádání.

1812 – Napoleon utíká od Moskvy.

1813 – skončila bitva u Lipska (začátek 16. října 1813).

1918 – založen American National Standards Institute (ANSI).

1919 – Ustavena ústřední organizace Domovina (sdružující bezzemky, drobné pachtýře a malorolníky) žádající příděl půdy z pozemkové reformy.

1924 – Narodil se Lubomír Štrougal, český politik

1929 – Narodila se Dagmar Burešová, česká advokátka a politička

1943 – Byl objeven streptomycin, první antibiotikum proti tuberkulóze.

1941 – Narodila se Jana Šantrochová roz. Antošová, maminka autora Vzpomínáčku

1944 – v koncentračním táboře v Osvětimi zemřel Karel Poláček, český spisovatel (* 22. března 1892)

1945 – Dekretem prezidenta republiky (č. 91/1945 Sb.) se zaváděla od 1. listopadu 1945 nová československá koruna; stávající peněžní chaos a přebytek inflačních peněz byl odstraněn zavedením jednotného peněžního oběhu. Všechny papírové peníze byly prohlášeny za neplatné a složeny na zvláštním účtu (tzv. vázané vklady), z něhož každý občan obdržel jen 500 Kčs. Současně byly mzdy a platy upraveny na trojnásobek z roku 1939. Kurs nové koruny k cizím měnám se řídil podle amerického dolaru (1 dolar = 50 Kčs). Nová koruna nahradila dosavadní K, Kč, Ks v poměru 1 : 1.

1954 – Prvovýstup na Čo Oyu.

1960 – Narodil se Zdeněk Tůma, bývalý guvernér ČNB (2000-2010)

1961 – Narodila se Zuzana Bydžovská, česká herečka

1967 – V Praze se kona lV. sjezd Svazu čs. novinářů. V referátech byly kritizovány zejména týdeníky Literární noviny a slovenský Kultúrny život. Sjezd mj. schválil rezoluce o dalším rozvoji ideové činnosti SČSN, o společenském poslání kritiky a kritické publicistiky, o materiálních a sociálních podmínkách novinářské práce a o mezinárodně politických otázkách.

1968 – Sovětský velvyslanec Benediktov odevzdal J. B. Titovi poselství ÚV KSSS, v němž jsou vedoucí představitelé a tisk Jugoslávie obviňováni, že vedou protisovětskou kampaň v souvislosti s postupem pěti zemí Varšavské smlouvy vůči ČSSR, zatímco podmínky moskevského protokolu byly prý formulovány zcela podle přání čs. strany. J. B. Tito konstatoval, že ve věci ČSSR zaujala Socialistická federativní republika Jugoslávie principiální stanovisko, na němž nebude nic měnit.

1970 – Na 101. schůzi sekretariátu ÚV KSČ byl projednán vývoj dětského a mládežnického hnutí v Československu od roku 1945. Dále výsledky pohovorů s redaktory Rudého práva, schválena četná vyloučení a zrušení studia aspirantury na vysokých školách.

Na ideologické komisi ÚV KSČ pod vedením V. Biĺaka byly projednány teze k 50. výročí založení KSČ (15. 5. 1921), které bude vzpomínáno v příštím roce.

Na schůzi předsednictva ústředního výboru Čs. strany lidové byly přijaty směrnice pro další práci, na funkci ústředního tajemníka rezignoval J. Pauly a na jeho místo byl jmenován šéfredaktor deníku Lidová demokracie Rostislav Petera, jehož nástupem do vedení ČSL došlo k naprostému utlumení a hromadným výstupům členů ze strany, zejména však opět k úplné podřízenosti vedoucí úloze KSČ v Národní frontě ve společnosti. Proslul také jako aktivní účastník normalizačního procesu ve Svazu českých novinářů.

V Československu byla na týdenní návštěvě delegace Akademie věd SSSR v čele s akademikem M. V. Keldyšem.

1979 – Narodil se Jan Šantroch, český herec a režisér, bratr autora Vzpomínáčku

1984 – tajnou policií byl zabit Jerzy Popiełuszko, polský kněz angažovaný v Solidaritě, (* 14. září 1947)

Jerzy Popiełuszko (Jiří Popěluško) nazývaný kněz Solidarity; 14. září 1947 Okopy u Suchowoli (Podleské vojvodství) – asi 19. října 1984) byl známý polský katolický kněz spojený se Solidaritou a zavražděný příslušníky komunistické tajné policie.

Byl vysvěcen v roce 1972, od června 1980 působil v kostele sv. Stanislava Kostky ve Varšavě. Od srpna 1980 spolupracoval s dělnickými organizacemi a aktivně podporoval Solidaritu. Během stávky byl poslán sloužit mši do Huty Warszawa (huť). Za výjimečného stavu organizoval v kostele sv. Stanislava Kostky tzv. Mše za vlast. Díky své kritice komunistického systému získal široký věhlas a podporu veřejnosti. Byl sledován polskou tajnou policií (Służba Bezpieczeństwa). V prosinci 1983 byl zatčen, k procesu však nedošlo, protože v červenci 1984 byla vyhlášena amnestie.

Večer 19. října 1984 se vracel do Varšavy ze mše, kterou sloužil v Bydhošti, když jeho auto zastavili na silnici tři příslušníci ze 4. správy polského Ministerstva vnitra, která se zabývala bojem s katolickou církví. Grzegorz Piotrowski, Waldemar Chmielewski a Leszek Pękala převlečeni za milicionáře duchovního zbili, spoutali a vhodili do kufru jejich fiata 125p. Popiełuszkovu řidiči Waldemaru Chrostowskému se podařilo vyskočit z milicionářského auta a utéct. Díky němu se veřejnost o únosu dozvěděla. Kdy Popiełuszko zemřel, není známo. Pravděpodobně byl už mrtev, když mu pachatelé přivazovali k tělu závaží, se kterým ho pak vhodili do přehrady na řece Visle u města Włocławek. Tělo bylo nalezeno 30. října 1984 v tak zuboženém stavu, že ho rodina poznala pouze podle zvláštních znamení.

V roce 1997 katolická církev začala proces Popiełuszkovy beatifikace (blahoslavení). V roce 2009 měl v Polsku premiéru film Popiełuszko. Wolność jest w nas, kde Popiełuszka ztvárnil Adam Woronowicz.

19. prosince 2009 jej papež Benedikt XVI. prohlásil za mučedníka. Jeho beatifikace se konala 6. června 2010 ve Varšavě.

1986 – Zemřel Oldřich Lipský, režisér, herec a scenárista (* 4. července 1924)

1987 – Černé pondělí na newyorské burze, Dow Jonesův index spadl o 22%.

1990 – Začalo vysílat Radio Stalin, dnešní Radio 1

1994 – Zemřel Oldřich Černík, český reformní komunistický politik (* 27. října 1921)

2003 – Matka Tereza byla blahořečena Janem Pavlem II..

2005 – Začal soud se Saddámem Husajnem.

Svátky:

Svátek mají Michaela, Izák (Jogues) a druhové.

V občanském kalendáři má dnes svátek Michaela. Toto jméno je ženskou obdobou jména Michael.

V kalendáři se vyskytuje pouze jedna Michaela, která žila v polovině 14. století v městě Pesaro (Itálie). Svět jí ležel u nohou. Byla mladá, krásná a bohatá, ale k všeobecnému údivu vstoupila do družiny Františka z Assisi. Vybrala si toto společenství lidí, kteří se rozhodli sloužit těm nejubožejším z ubohých. Pomáhala jim ze všech sil a rozdala chudým vše, co měla. Její příbuzní jí to sice nikdy nezapomněli, ale Michaelu to nijak neodradilo a dál se věnovala svému poslání. Zemřela v roce 1356.

V církevním kalendáři je dnes připomenut Izák Jogues. Narodil se 10. ledna 1607 v Orléans (Francie). V roce 1624 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova a o dvanáct let později odcestoval jako misionář do Kanady. Kázal Mohawkům a během svého působení došel jako první Evropan až k východnímu cípu Hořejšího jezera, urazil tak vzdálenost dlouhou přes tisíc mil. V roce 1642 byl spolu s Reném Goupilem zajat Irokézy, rok vězněn a tak krutě mučen, že nemohl pohnout rukama. Jistý Holanďan z Fort Orange mu sice pomohl uniknout, ale o necelé tři roky později přišel Izák do místa svého zajetí znovu (Ossernenon, dnešní Auriesville ve státě New York). Jednoho odpoledne byl spolu s Janem Lalandem chycen. Byli zbiti a rozdrásáni noži a ještě téhož večera (18. října 1646) byl Izák Jogues zabit tomahawkem. Druhého dne zahynul stejným způsobem i Laland. Jejich uříznuté hlavy byly naraženy na kůly palisády a těla byla vhozena do řeky Mohawku. Spolu se sedmi jinými jezuitskými misionáři byl Francouz Izák Jogues prohlášen za svatého papežem Piem XI. 29. června 1930.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze