Vzpomínáček - 17. září - Jiřina Šejbalová

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 17. září. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Nařízení vyhnat všechny židy z Francie, bitva u Breitenfeldu, Ústava USA, Maxmilian Švabinský, volby do českého zemského sněmu, Jiřina Šejbalová, František Hrubín, Tomáš J. Baťa, zásada revize československých hranic, Sudetendeutschen Freikorps, Antonín Benjamin Svojsík, Sovětský svaz napadl Polsko, Akce E, Michal Bukovič, výsadkové operace čs stíhací perutě, Reinhold Messner, 17. září 1968, soudruh Viliam Šalgovič zvolen místopředsedou ÚKRK ÚV KSČ, Pohotovostní útvar VB, M*A*S*H, scénář radikální ekonomické reformy, Gustav Nezval, Já bych všechny ty internety a počítače zakázala, havárie českého autobusu v Rakousku..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1394 – Král Karel VI. nařídil vyhnat všechny židy z Francie.

1631 – Bitva u Breitenfeldu (nedaleko Lipska), v níž utrpěla Tillyho císařská armáda těžkou porážku (její ztráty se odhadovaly na 12 tisíc padlých a raněných); vítězství umožnilo Švédům postoupit dále do nitra Německa. Král Gustav Adolf odmítl splnit Valdštejnovi svůj původní slib. K švédské armádě se připojil saský kurfiřt Jan Jiří se svou armádou; Sasové měli podle dohody proniknout Lužicí do Slezska.

1787 – Ve Filadelfii byla podepsána Ústava Spojených států amerických.

1873 – Narodil se Maxmilian Švabinský, český malíř a grafik († 10. února 1962)

1878 – Proběhly volby do českého zemského sněmu; 23. září většina státoprávního klubu rozhodla o vstupu do sněmu a o den později to také čeští poslanci učinili včetně "slavnostního ohrazení" (přečetl F. Brauner). Po šesti letech tak přerušili pasivní rezistenci, a to bez ohledu na poměry ve velkostatkářské kurii, kde i nadále vládli tzv. ústavověrní, takže čeští liberálové představovali na sněmu třetinovou menšinu.

1905 – Narodila se Jiřina Šejbalová, česká herečka († 23. srpna 1981)

Jiřina Šejbalová pocházela z pražské středostavovské rodiny. Jeden dědeček měl sochařskou dílnu, druhý byl operním korepetitorem.

Tatínek vystudoval mnichovskou akademii výtvarných umění a hrál na několik hudebních nástrojů. Maminku zase okouzlovala lahodně znějícím sopránem.

Jiřina se tedy přihlásila na konzervatoř, kde vystudovala v letech 1920-25 operní zpěv u profesorky Doubravky Branbergerové.

Dva roky pak navštěvovala dramatické oddělení. Mezi jejími spolužáky najdeme zvučná jména Jaroslava Ježka, Jiřího Frejky či Emila Františka Buriana. Hned po absolutoriu v roce 1927 úspěšně pohostinsky vystupovala v opeře Státního divadla v Brně, kde úspěšně zpívala sopránové role Musetty v Bohémě a Barčy v Hubičce. Brno jí nabízelo trvalou smlouvu, ale s tím, že by účinkovala i v operetě, a tak se Jiřina Šejbalová rozhodla k návratu do Prahy.

Tady její další dráhu určilo setkání se spolužáky Frejkou a Burianem, kteří provozovali divadélko Dada. V revui Dona Kichotka okouzlila svým komplexním výkonem Prahu natolik, že se noviny rozplývaly: „Slečna Šejbalová, jedno z nejpřitažlivějších děvčat v Praze, krásně rostlé, má, co u nás nemá mnoho jevištních zjevů - umění zacházet s publikem“. Tady si ji vyhlédl K. H. Hillar, který tak dlouho naléhal, až mu posléze kývla na přestup do Národního, kterému pak zůstala věrná dlouhých 43 let. Na konci 30. let a v době protektorátu se z lehkomyslných a koketních žen ve společenských hrách přehrála k velkým tragickým rolím a plynule pak do rolí nervózních, životem často zklamaných žen. Svůj temperament však i ve vyšším věku projevila v komických postavách.

Podobně ve filmu od zapomenutého (a naštěstí ztraceného filmu) z roku 1929 Hanka a Jindra pokročila Jiřina Šejbalová k pozoruhodnému snímku Ze soboty na neděli a pak k detektivní Záhadě modrého pokoje. Filmaři doufali, že konečně objevili českou ženu vamp a prosazovali označení Česká Marlene Ditrichová. Její pěvecký projev skutečně leckdy připomínal zpěv hvězdných vampů, měla krásně sytý, podmanivý hlas, s nímž si mohla dovolit u firmy Esta nazpívat i píseň Opona padá z filmu Sobota známou jinak z interpretace Jiřiny Salačové. Zpívala populární šlágry s orchestry R. A. Dvorského, S. E. Nováčka, Jaroslava Ježka nebo Emana Fialy. Za války se Jiřina Šejbalová provdala za významného advokáta Jaroslava Pipka, o něco mladšího, ale nežárlícího na svět umělců a zcela oddaného. [zdroj]

1910 – Narodil se František Hrubín, český spisovatel († 1. března 1971)

1914 – Narodil se Tomáš J. Baťa, syn známého českého obuvníka

1938 – Britská vláda přijala zásadu revize československých hranic.

Vznikl Sudetendeutschen Freikorps (Sudetoněmecký dobrovolnický sbor), teroristická organizace, kterou vytvořili henleinovci s pomocí německé armády. Jejím úkolem byly záškodnické akce v Sudetech.

Zemřel Antonín Benjamin Svojsík (* 5. září 1876), zakladatel českého skautingu.

1939 – Sovětský svaz napadl Polsko a podpořil tak německou invazi do Polska.

1942 – Z příkazu K. H. Franka byla gestapem zahájena Akce E (Emigranten) na celém území protektorátu; bylo pozatýkáno několik set osob, jejichž nejbližší příbuzní uprchli do zahraničí a byli podezřelí, že vstoupili do zahraničních vojenských jednotek. Zatčení byli soustředěni v internačním táboře Svatobořice u Kyjova. Akce E pokračovala i v roce 1943, celkem bylo internováno na 3500 osob.

1943 – Narodil se Michal Bukovič, český textař († 31. ledna 2008)

1944 – Československé stíhací perutě se účastnily ochrany výsadkové operace spojeneckých jednotek v prostoru Arnheim, Nijmegen, Eindhoven.

Narodil se Reinhold Messner, rakouský horolezec

1968 – V ukrajinském Mukačevu se uskutečnila porada čs. a sovětských armádních delegací a projednávala otázky spojené s umístěním sovětských vojsk na území ČSSR včetně stanovení počtů sovětských kontingentů.

Na své 100. schůzi předsednictvo ÚV KSČ vzalo na vědomí rozhodnutí vlády uvolnit ze svých funkcí ústředního ředitele Čs. televize J. Pelikána a ústředního ředitele Čs. rozhlasu Z. Hejzlara, a zároveň jmenovat nové ředitele.

Svaz spisovatelů vydal prohlášení k současné situaci v zemi.

Namísto Pavla Reimana byl novým ředitelem Ústavu dějin socialismu jmenován Miloš Hájek.

Drahomír Kolder, poslanec Národního shromáždění zvolený za Havířov, odmítl požadavek svých zdejších voličů na jeho odvolání z funkce jako nepodstatný.

Ústřední výbor Čs. svazu žen ostře odsoudil článek v bulharském týdeníku Pogled, podle něhož v srpnových dnech „české matky posílaly své vlastní dcery, aby sváděly cizí vojáky a tak je kompromitovaly, což se jim však, díky dobré výchově a přípravě bulharských a sovětských vojáků, nepodařilo“.

1970 – Viliam Šalgovič, vyškolený sovětskou tajnou policií KGB a hlavní organizátor provedení srpnové okupace v roce 1968, kdy jeho pracovníci Státní bezpečnosti zatýkali „ve jménu dělnicko-rolnické vlády vedení soudruhem Indrou“, byl zvolen místopředsedou Ústřední kontrolní a revizní komise ÚV KSČ. V dalším období 1975-89 byl předsedou Slovenské národní rady a po listopadových událostech 1989 z obavy za prokazatelnou vlastizradu spáchal 6. 2. 1990 sebevraždu.

V Praze zahájil svou činnost nově vytvořený Pohotovostní útvar Veřejné bezpečnosti.

1972 – Ve vysílání americké sítě CBS se poprvé objevil seriál M*A*S*H

1990 – Federální shromáždění schválilo scénář radikální ekonomické reformy přednesený M. Čalfou (její cíle již vyložil na Světovém ekonomickém fóru 6.-7. září v Praze).

1998 – Zemřel Gustav Nezval, český divadelní a filmový herec (* 18. listopadu 1907)

1999 – deník Metro zveřejnil údajný výrok Věry Pohlové Já bych všechny ty internety a počítače zakázala, který po deseti letech média zmiňovala jako nejslavnější výrok o českém internetu či nejrozšířenější český internetový mem.

2006 – V neděli ráno havaroval český autobus nedaleko dolnorakouského Schremsu v okrese Gmünd. V autobuse zahynuli čtyři lidé a dalších 45 utrpělo různá zranění. Jeden člověk vyvázl z nehody bez zranění.

2008 – Transneptunické těleso Haumea získalo statut trpasličí planety.

Svátky:

Svátek mají Naděžda, Kornelius a Cyprián, Bellarmin.

V našem občanském kalendáři má dnes svátek Naděžda. Toto ruské jméno staroslověnského původu vzniklo jako doslovný překlad řeckého Elpis, což znamená "naděje".

Daleko více jmen dnes najdeme v kalendáři církevním. Tak jsou zde například Kornelius (Cornelius) a Cyprián. Jméno Kornelius je latinského původu a nosil je slavný římský rod. Základem by mohlo být snad slovo cornu - "roh" nebo cornus, což bylo označení pro "dřín". V přeneseném slova smyslu bychom tedy jméno vyložili jako "pevný a vytrvalý".

Svatý Kornelius byl v roce 251 zvolen papežem. Ačkoliv si jej přála většina, nedokázal zabránit tomu, aby část jeho protivníků nezvolila jako vzdoropapeže Novaciána, prvního teologa, jenž psal v latinské řeči - doposud se totiž v Římě ke psaní užívala jenom řečtina. Oba papežové zastávali zcela protichůdná stanoviska. Hlavním sporem se stala otázka, jak se chovat k těm, kdož odpadli od víry. Kornelius odpouštěl, Novacián nikoliv. Situace se však změnila v roce 251, kdy byl Novacián odsouzen a na římské synodě sesazen. Kornelius se velmi brzy prosadil v celé církvi; klid však nenastal. Po dvouletém pontifikátu byl papež Kornelius císařem Gallem během nového pronásledování křesťanů vypovězen z města Říma. 14. září roku 253 pokořen zemřel. Kornelius se stal patronem sedláků, lidé se k němu modlí, když je bolí uši a mají různé křeče či padoucnici.

Druhým světcem je Cyprián z Kartága. Jeho životopis je úzce spjat s právě zmiňovaným Korneliem. Také on je světcem, zemřel stejného dne jako Kornelius - tedy 14. září a jejich svátek byl posléze shodně přenesen na 16. září. Jak je však zřejmé, náš kalendář je slaví dnes. Cyprián, jeden z nejvýznamnějších spisovatelů prvotní církve, přišel na svět kolem roku 200 jako syn bohatých pohanských rodičů v Kartágu v severní Africe. Teprve později se obrátil ke křesťanství a postupně dosáhl až hodnosti biskupa v Kartágu, čímž se stal hlavou severoafrické církve. V době pronásledování křesťanů za císaře Decia řídil Cyprián svou obec pomocí dopisů. Když nastala nová vlna pronásledování, tentokrát za císaře Valeriana, dopadlo to s Cypriánem velice špatně: nejprve byl vypovězen z Kartága, poté zajat a 14. září 258 popraven. Ostatky afrického mučedníka se později dostaly také do francouzských měst CompiŹgne a Lyonu.

Cyprián je velmi často zobrazován v biskupském oděvu. S ohledem na své mučednictví má někdy u sebe meč, jindy knihu nebo palmu. Často bývá také zobrazen s papežem Korneliem, jako na slavné malbě Veronesově v Pinacoteca di Brera v Miláně.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů