Vzpomínáček - 17. srpna - Uršula Kluková a Filip Renč

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 17. srpna. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Bitva u Trajánovy brány, bitva u Prestonu, Josef Dobrovský, bitva u Smolenska, objevien Phobos, Karel Engliš, Mae West, Fantasmagorie, Oleg Tabakov, Uršula Kluková, Robert De Niro, Ladislav Špaček, Chantal Poullain - Polívková, první oběť berlínské zdi, Filip Renč, 17. srpen 1968 a 1969, Veněra 7, Rudolf Hess, Ludvík Kundera..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

986 – Armády byzantské říše a bulharského státu se střetly v bitvě u Trajánovy brány.

1419 – Houfy městské chudiny a drobného řemeslnictva se vrhají na pražské kostely a kláštery. Davy ničí varhany, obrazy, ornáty kněží. O dva dny později útočí pražané i na staroměstské nevěstince.

1421 – Sněm v Kutné Hoře prodloužil platnost působení prozatímní dvacetičlenné zemské vlády (zvolena na čáslavském sněmu) a vyslal nové poselstvo k litevskému velkoknížeti Vitoldovi. Poselstvo zadržel synovec opavského knížete Hanuš II. v Ratiboři a vydal je věrolomně králi Zikmundovi.

1648 – Anglická občanská válka: zvítězily síly vedené Oliverem Cromwellem nad armádou sestavenou z anglických roajalistů a skotských vojáků vedených Jamesem Hamiltonem v bitvě u Prestonu.

1753 – Narodil se Josef Dobrovský, český spisovatel a filolog († 6. leden 1829)

1812 – Zvítězil Napoleon Bonaparte nad ruskou armádou v bitvě u Smolenska.

1877 – Asaph Hall objevil Phobos, větší ze dvou známých měsíců planety Marsu.

1880 – Narodil se Karel Engliš, český ekonom a politolog († 15. června 1961)

1893 – Narodila se Mae West, americká herečka, zpěvačka, tanečnice, dramatička, spisovatelka, textařka a sex symbol († 22. listopadu 1980)

1908 – Fantasmagorie, první animovaný film, vytvořený Émilem Cohlem, měl svou premiéru v Paříži.

1935 – Narodil se Oleg Tabakov, ruský herec

1941 – Narodila se Uršula Kluková, herečka

Uršula Kluková má původ v Praze, ale v nejistých dobách druhé světové války přišla na svět v Polsku.

Dětství a mládí pak strávila ve východočeském Broumově, kde se dodnes cítí doma.

Vystudovala střední zdravotnickou školu a začala pracovat jako dětská zdravotní sestra, souběžně se ale začala věnovat divadlu a v Broumově spoluzakládala amatérský soubor Kladivadlo, který po profesionalizaci začal působit v Ústí nad Labem (1965-1972).

V Kladivadle se setkala s řadou později významných hereckých osobností, například s Josefem Dvořákem nebo Jiřím Císlerem. Po zrušení Kladivadla hrála v ústeckém Činoherním studiu (1972-1974), od poloviny 70. let pak působí v Praze, původně v Divadle Ateliér, později v Semaforu, následně pak v Divadle Jiřího Grossmanna, v poslední době hrála v Prozatímním divadle F. R. Čecha, pohostinsky účinkovala také v Divadle Pavla Trávníčka (Čachtická paní) nebo v Rokoku (Pomsta Karamby L., Hrobka s vyhlídkou). V 90. letech se prosadila i sama tříletým působením ve vlastním představení jednoho herce Příhody lišky Uršuly. Uršula Kluková se vypracovala ve svébytného ženského komika s charakteristickým smíchem, a i když se její hraní svým způsobem jeví jako stereotypní, má rozhodně své místo na poli veseloherního žánru. Naopak pokusy režisérů prosadit ji i do vážnějších rolí (například v Činoherním studiu) nedopadly příliš šťastně.

Uršula Kluková s příchodem do Prahy vstoupila i na filmové plátno, poprvé hrála ve filmu TAM, KDE HNÍZDÍ ČÁPI (1975), později hrála vedlejší role ženy v kravíně (PRODAVAČ HUMORU, 1984) nebo učitelky (O ZAPOMNĚTLIVÉM ČERNOKNĚŽNÍKOVI, 1991), vidět jsme ji mohli také v několika seriálech a televizních filmech nebo pohádkách. Byla to také především televize, která zajistila Uršule Klukové mimořádnou popularitu na přelomu 80. a 90. let díky účinkování v představeních a scénkách s M. Šimkem a J. Krampolem. Naposledy se objevila v nepříliš zdařilém seriálu České televize PRA PRA PRA (2000).

Uršula Kluková je rozvedená, jejím manželem byl scénárista Pavel Fiala (*1937), s nímž má syna Jakuba.[zdroj]

1943 – Narodil se Robert De Niro, americký herec

1949 – Narodil se Ladislav Špaček, český novinář, publicista, mluvčí V. Havla, znalec etikety

1956 – Narodila se Chantal Poullain - Polívková, herečka

1962 – Osmnáctiletý zedník Peter Fechter byl zastřelen východoněmeckými pohraničníky při pokusu o překročení Berlínské zdi. Byl jednou z prvních obětí.

1965 – Narodil se Filip Renč, český režisér

U filmu začínal jako dětský herec, po absolvování gymnázia studoval katedru dokumentární tvorby na pražské FAMU.

Během studií na sebe upozornil pozoruhodnými dokumenty (mj. hlavní ceny na festivalu světových filmových škol v Mnichově v letech 1987 a 1988 za snímky Zapadákov a Srdíčko).

S velkou odezvou se setkal i jeho celovečerní režijní debut Requiem pro panenku (mj. hlavní cena na festivalu Fórum v Bratislavě, ve své době nejnavštěvovanější český film).

S velkým úspěchem se věnuje i tvorbě videoklipů (ceny české resp. slovenské Akademie populární hudby za videoklipy k písničkám Láska je láska, Zahrada rajských potěšení, Medvídek, Ona je Madona) a reklamních spotů (mj. Mazda, Dobrá voda, Nestlé, Danone, Sazka, Allianz). Muzikál Rebelové se stal čtvrtým nejnavštěvovanějším filmem roku 2001, získal dva České lvy, Cenu diváků na festivalu FINÁLE v Plzni, hlavní cenu Zlatý střevíček na mezinárodním festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně a hlavní cenu Křišťálovou vázu na Dětském filmovém a televizním festivalu Oty Hofmana v Ostrově nad Ohří.

Adaptace úspěšné knihy Michala Viewegha Román pro ženy získala Českého lva 2005 pro divácky nejúspěšnější film roku. Film získal Cenu diváků na festivalu Finále Plzeň 2005, Hlavní cenu za český film na 3. festivalu evropských filmových úsměvů v Mladé Boleslavi, na festivalu Novoměstský hrnec smíchu 2005 Cenu diváků Novoměstský hrnec smíchu, Cenu za mužský herecký výkon pro Marka Vašuta a Cenu za výtvarný počin pro Filipa Renče. [zdroj]

1968 – Členové předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ (O. Černík, J. Smrkovský, F. Kriegel, Č. Císař, Z. Mlynář, V. Slavík a A. Kapek) hovořili na aktivu českých a slovenských novinářů - komunistů, a to zejména o přípravách mimořádného XIV. sjezdu KSČ. F. Kriegel ve svém vystoupení mj. řekl: „Čekají nás osudové dny. Visí nad námi Damoklův meč. Visí sice na silnějším provázku než před Čiernou, ale rychle se prošoupává...“

V rekreačním středisku ÚV KSČ ve Vystrkově nad přehradou Orlík tráví víkendovou sobotu mj. D. Kolder, A. Indra, O. Švestka, O. Pavlovský, B. Laštovička a někteří další pracovníci aparátu ÚV KSČ. Ještě týž den tzv. „Kolderova skupina“ zasílá do Moskvy prostřednictvím sovětského velvyslanectví v Praze již druhý tzv. „zvací dopis“, v němž sdělují, že se rozhodli za cenu roztržky vstoupit do otevřeného boje za realizaci usnesení z Čierné nad Tisou a Bratislavy. K tomu však žádají pomoc pěti bratrských stran, včetně vojenské podpory a odpověď do 19. srpna.

Ministr zahraničních věcí J. Hájek před svým odjezdem na dovolenou uspořádal tiskovou konferenci pro akreditované zahraniční novináře v ČSSR, aby jim sdělil, že čs. zahraniční politika je v naprostém souladu a bude se i nadále vyvíjet v duchu myšlenek, vyjádřených v komuniké bratrských stran z jednání v Bratislavě.

Na letišti v Praze-Ruzyni na stojánce sovětského Aeroflotu přistála a zůstala zde dvě sovětská letadla TU 134. Byla obsazena důstojníky převlečenými za civilisty.

Z dovolené v bulharském Burgasu se urychleně vrací náměstek ministra vnitra V. Šalgovič.

Večer na maďarsko-čs. hranici se sxchází J. Kádár s A. Dubčekem, údajně na návrh sovětského vedení; Kádár tlumočil značnou nespokojenost Moskvy s vývojem v Československu a poukazoval na možné vážné důsledky z toho plynoucí (vojenskou intervenci).

Politbyro ÚV KSSS zasílá dopis na ÚV KSČ.

1969 – V katedrále sv. Patricka v New Yorku se konala zádušní mše za čs. kardinála Josefa Berana, spojená s protestem proti sovětské okupaci Československa. Čs. národní rada v USA a krajanské organizace vyzvaly zároveň k účasti na demonstracích 21. 8. ve 12 hodin před budovou sekretariátu OSN a v 19 hodin před budovou Stálé mise SSSR u OSN.

1970 – Sověti vypustili do vesmíru sondu Veněra 7, jež 15. prosince téhož roku úspěšně přistála na Venuši.

1987 – Zemřel Rudolf Hess, německý nacistický politik (* 26. dubna 1894)

2010 – Zemřel Ludvík Kundera, český básník, dramatik, prozaik, překladatel, editor, literární historik, člen 'Sdružení Q' (* 22. března 1920). Byl bratrancem známějšího spisovatele Milana Kundery. Ludvík Kundera byl spjatý s avantgardními směry, především surrealismem.

Svátky:

Svátek mají Petra, Petronila, Myrón a Liberát (Weis).

V občanském kalendáři má dnes svátek Petra, ženský protějšek Petra. Starší formou tohoto jména je Petronila, jež je také jedním z patronů dnešního dne. My jsme si o ní pověděli více již 31. května.

V církevním kalendáři má dnes svátek Myrón. Údajně byl popraven pro svou křesťanskou víru za panování císaře Decia mezi lety 249-51. Toto řecké jméno však nosil také jeden z nejlepších sochařů všech dob, který tvořil svá vynikající díla v 1. polovině 5. století před Kristem. Pocházel z Eleuther (v Attice), působil však v Athénách. Tvořil především sochy bohů, atletů a zvířat. Jeho zásluhou přešlo doposud strnulé a archaické řecké sochařství k vyjádření tělesného pohybu. Myrón byl dokonalým znalcem přírody a anatomie lidského těla, což mu v jeho dílech pomáhalo dosáhnout přirozené pravdivosti. Dokázal vystihnout vrcholící bleskový moment prováděného pohybu, čehož názorným příkladem je jeho Diskobolos, představující atleta v okamžiku těsně před hodem. Ze zvířecích soch z jeho dílny prý byla nejdokonalejší socha krávy. Ten, kdo ji spatřil, měl prý dojem, že každou chvíli zabučí.

Dříve měl v našem kalendáři svátek Liberát (Liberat). Liberát Weiss se narodil 4. ledna 1675 v Konnersreuthu (Bavorsko). Odjakživa chtěl být misionářem a opravdu se jím i stal, spolu se svými druhy působil v 18. století v Etiopii. Fanatičtí odpůrci misionářské činnosti jim však velmi znepříjemňovali život, takže byli vlastně v neustálém ohrožení života. Císař, který jim byl nakloněn, se musel náhle vzdát trůnu a jeho následník ihned pohnal všechny tři františkány před soud. Rozsudek byl krutý: ukamenování! Měli pouze jednu volbu, zříci se křesťanství. To však neučinili, a tak byli v blízkosti hlavního města Gondaru dne 3. března 1716 skutečně ukamenováni. Po dlouholetém úsilí františkánského řádu byli Liberát Weiss, Michal Pio Fasoli a Samuel 20. listopadu 1988 papežem Pavlem Janem II. blahořečeni.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze