Vzpomínáček - 15. srpna - Jan Kraus a Běla Jurdová

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 15. srpna. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Roland v průsmyku Roncevaux, Přemysl Otakar I. korunován na krále, Jindřich Korutanský podruhé králem, mírová smlouva ve Znojmě, Ignác z Loyoly založil Tovaryšstvo Ježíšovo, Druhá slezská válka, Napoleon Bonaparte, Walter Scott, Jan Eskymo Welzl, Panamský průplav, kapitulace Japonska, Petr Paulczynski, konec britské koloniální vlády v Indii, Wolfgang Hohlbein, Jan Kraus, časopis Plamen a úryvek z románu Jak chutná moc, 15. srpen 1968 a 1969, povodně 2002, Běla Jurdová..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

78 – Zadní voj franského vojska, včetně jeho velitele Rolanda, byl pobit Basky v průsmyku Roncevaux. Tato událost se stala námětem k středověkému eposu Píseň o Rolandovi.

1198 – Přemysl Otakar I. byl korunován Filipem Švábským na krále.

1307 – Českým králem zvolen (podruhé) Jindřich Korutanský [1307-1310]. Římskoněmecký král Albrecht I. Habsburský vyhlásil nad Jindřichem říšskou klatbu.

1308 – Po zavraždění krále Albrechta vlastním synovcem Janem Parricidou (1. května 1308) výrazně poklesl vliv Habsburků ve střední Evropě. Na příměří mezi Fridrichem a Jindřichem Korutanským navázala mírová smlouva mezi oběma protivníky, uzavřená ve Znojmě; za odškodné 45 tisíc hřiven se Fridrich vzdal všech nároků na český trůn a zavázal se Jindřichovi vydat všechna česká a moravská města a hrady, která dosud držel.

1534 – Ignác z Loyoly založil v Montmartru katolický řeholní řád Tovaryšstvo Ježíšovo.

1744 – Pruské vojsko krále Friedricha II. vpadlo do Čech, začala Druhá slezská válka.

1769 – Narodil se Napoleon Bonaparte, francouzský generál a císař († 5. května 1821)

1771 – Narodil se Walter Scott, skotský básník a prozaik († 21. září 1832)

1868 – Narodil se Jan Eskymo Welzl, český cestovatel, dobrodruh, lovec, zlatokop, náčelník eskymáků a nejvyšší soudce v Nové Sibiři a vypravěč uvedený jako spisovatel († 19. září 1948)

1914 – Byl slavnostně otevřen Panamský průplav.

1945 – Kapitulace Japonska v druhé světové válce.

1946 – Narodil se Petr Paulczynski, brněnský komunální politik a blogger iDNES

1947 – Konec britské koloniální vlády v Indii. I přes odpor Gándhího a Nehrúa byla někdejší kolonie rozdělena do dvou nezávislých států – Indie a Pákistánu.

1953 – Narodil se Wolfgang Hohlbein, německý spisovatel žánru sci-fi, horor a fantasy

Narodil se Jan Kraus, český herec, moderátor, publicista, dramatik, režisér a autor

Herec, moderátor, publicista, režisér, dramatik a podnikatel. Tím vším je Jan Kraus.

Narodil se v Praze. Jeho otec - novinář a spisovatel Ota Kraus byl za druhé světové války vězněn v Osvětimi. Jan má ještě čtyři sourozence.

Nejstarší bratr Ivan se stejně jako on věnuje herectví a dnes žije střídavě v Praze a Paříži.

Jan přitom herectví nikdy nestudoval. Už jako malé dítě uspěl na několika konkurzech a od konce 60. let se začal objevovat v epizodních roličkách ve filmech. Mihnul se například v Herzově SPALOVAČI MRTVOL nebo televizním seriálu ZÁHADA HLAVOLAMU.

Po absolvování gymnázia pokračoval v herecké kariéře. Ačkoli se objevil ve spoustě úspěšných projektech a spolupracoval s významnými českými režiséry, nadále dostával většinou jen malé, avšak nezapomenutelné role. Převážně v pohádkách a komediích.

Za zmínku stojí třeba postava darebáka Miky Rouska v DÍVCE NA KOŠTĚTI, princ Jiří z pohádky JAK SE BUDÍ PRINCEZNY, nebo vojín Voňavka v ČERNÝCH BARONECH.

V roce 2002 dostal velký prostor ve snímku Andrei Sedláčkové MUSÍM TĚ SVÉST, kde ztělesnil sobeckého svůdce žen Otu Nýdrleho a zahrál si tu po boku své životní partnerky Ivany Chýlkové.

V posledních letech je Jan Kraus spjatý především s televizní tvorbou. Objevil se v několika seriálech a na ČT moderuje vysoce sledovaný pořad Uvolněte se, prosím!, jenž vyhrál diváckou anketu TýTý pro nejlepší pořad roku.

Jan je otcem čtyř synů. Prostřední David se rovněž pohybuje ve světě showbyznysu, ovšem jako muzikant a zpěvák.

1966 – Časopis Plamen uveřejnil úryvek z románu Ladislava Mňačka Jak chutná moc. Antonín Novotný zakázal další uveřejňování výňatku a knižní vydání románu. Tentýž den byl také zatčen novinář a spisovatel Jan Beneš a televizní kameraman Karel Zámečník pro podezření z protistátní činnosti.

1968 – na oficiální návštěvu přicestovala do ČSSR státní a stranická delegace Rumunska v čele s N. Ceaušescem, který mj. hovořil na shromáždění pracovníků podniku Avia v Praze-Letňanech. Na závěr návštěvy 16. 8. bylo vydáno komuniké a podepsána nová spojenecká smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, neboť vypršela platnost staré smlouvy z roku 1948.

Čs. vláda schválila návrh zásad federativního uspořádání republiky.

V Moskvě jednalo politbyro ÚV KSSS a s největší pravděpodobností zde bylo rozhodnuto o intervenci do Československa.

V jižní části Německé demokratické republiky byly uzavřeny prostory soustředění vojsk a jednotkám byly vydány nedotknutelné dávky potravin.

Bezpečnostní orgány v NSR a USA požadují na svých vládách vyhlásit předběžný poplach s ohledem na soustředění velkého počtu vojenských sil na hranicích mezi NDR a ČSSR.

1969 – Ministerstvo vnitra vydalo nařízení o opatřeních k posílení veřejného pořádku.

Ministr národní obrany vydal rozkaz o účasti čs. armády „při udržování klidu a pořádku v srpnových dnech“.

V hl. m. Praze a dalších městech zahájily činnost zesílené pořádkové hlídky a byla nařízena pohotovost a snadná dosažitelnost příslušníků Veřejné bezpečnosti a StB.

Byla rozpuštěna Federace lokomotivních čet.

V Mariánských Lázních byl vzat do vazby občan O. K. pro trestní čin hanobení Sovětského svazu a rozšiřování protistátních letáků.

Z ČSSR byl vyhoštěn švýcarský novinář B. Schläppi „za šíření nepravd o ČSSR a jejích představitelích“.

Rudé právo otisklo článek M. Hájka „Síť K 231 a její úloha“. Uvádí v něm, že tento klub byl „skupinou lidí usilujících o likvidaci základních principů socialismu včetně zbavení KSČ jejího vedoucího postavení ve společnosti“.

Začal první hudební festival ve Woodstocku.

Woodstock byl hudební festival, který proběhl na poli farmáře Maxe Yasgura nedaleko městečka Bethel ve státě New York od pátku 15. srpna do pondělí 18. srpna 1969. Město Woodstock po kterém se festival nazývá bylo vzdáleno 69 kilometrů jihovýchodně. Během deštivého víkendu se vystřídalo pod širým nebem 32 vystupujících seskupení před třičtvrtě milionem návštěvníků koncertu. Festival Woodstock je považován za jeden z největších a klíčových okamžiků v historii populární hudby. Časopis Rolling Stone zařadil festival mezi 50 momentů které změnily historii Rock and Rollu.

Hlavní ideou hnutí „květinových dětí“ hippies, jež tvořily značnou část účastníků festivalu, byly mír, láska a porozumění. Na festivalu během čtyř dní vystoupilo dohromady čtyřicet zpěváků a skupin. V pondělí tuto oslavu nevázaného života ukončil Jimi Hendrix.

Woodstock se zapsal do dějin jako protest hippies proti válce ve Vietnamu a proti konzervativním hodnotám.

Hráli zde:

Joan Baez; The Band; Blood, Sweat & Tears; Paul Butterfield Blues Band; Canned Heat; Joe Cocker; Country Joe and the Fish; Creedence Clearwater Revival; Crosby, Stills & Nash; Grateful Dead; Arlo Guthrie; Tim Hardin; Keef Hartley; Richie Havens; Jimi Hendrix; Incredible String Band; Janis Joplin; Jefferson Airplane;
Melanie Safka; Mountain; Quill; Santana; John Sebastian; Sha-Na-Na; Ravi Shankar; Sly and the Family Stone; Bert Sommer; Sweetwater; Ten Years After; The Who; Johnny Winter; Iron Butterfly.

2002 – Areál Spolany Neratovice je zcela zatopen, dochází k úniku chlóru. V severních Čechách na Litoměřicku a ve středních Čechách kolem soutoku Labe s Vltavou se povodňová vlna rozlévá do blízkých vesnic. Všechny mosty přes Labe v Ústeckém kraji jsou uzavřeny. Hladina Dyje na Znojemsku klesá.

2009 – Zemřela Běla Jurdová, česká herečka (* 5. října 1919)

Narodila se v Plzni 5. 10. 1919. Loutkové divadlo navštěvovala už od pěti let a přála si promlouvat ústy milovaných postaviček z pohádek.

V Chrudimi, kam se odstěhovala s rodinou, si zahrála již první role v ochotnických divadelních sborech, kterým věnovala velkou část svého volného času.

Během protektorátu přijala angažmá v Beskydském divadle, kde sehrála mnoho různých rolí.

Poté působila dva roky v Ostravě, odkud přešla do Prahy, do tehdejšího Nezávislého pražského divadla. Jelikož byla ke konci války zavřená divadla, pracovala krátký čas v továrně.

Po osvobození republiky si měla možnost zahrát i v Národním divadle, ale zvolila si angažmá v Zemském Divadle Moravské Ostravy. Zde na divadle byla hlavní postavou divadelního souboru. Její první maličká role byla ve filmu PRSTÝNEK (1945), dva roky poté následovala epizodní role ženy s kočárkem ve filmu ČAPKOVY POVÍDKY (1947), větší roli dostala až od režiséra Václava Kubáska, který jí obsadil do role Anežky ve valašské romanci filmu PORTÁŠI (1947). Následoval film O ŠEVCI MATOUŠOVI (1948) ještě téhož roku natočila dramatický film od režiséra Martina Friče NÁVRAT DOMŮ (1948). Kde zahrála postavu dívky v uniformě s Karlem Högerem, stejně dobře jako třeba venkovskou selku. K divadlu měla určitě blíže. Vystřídala řadu pražských scén, ale nejvíce účinkovala i v pražské Alhambře a v Divadle ABC.

V poválečných letech byla velice oblíbená a její kariéra šla vzhůru, tak se nabídky jen hrnuly. V padesátých letech dostávala nabídky od nejlepších tehdejších filmových režisérů. Neminula jí ani menší role referentky Lídy v nejznámější české poválečné komedii od režiséra Bořivoje Zemana, film DOVOLENÁ S ANDĚLEM (1952). Zde definitivně přesvědčila především režiséra Martina Friče o svém talentu, který si tuto herečku velmi oblíbil. Proto dostala možnost si zahrát hlavní postavu Markýtku Dařbujánovou ve filmu DAŘBUJÁN A PANDRHOLA (1959).

Slavní herci jako František Smolík si velice Bělu považovali. Zahrála si po boku mnoha známých herců, Oldřicha Nového, Josefa Beka, Radovana Lukavského, Josefa Abrháma, Jana Hrušínského a dalších. Do roku (1961) měla minimálně každý rok roli, ale její sláva začala hasnout, především v důsledku nástupu nové generace mladých hereček. Poslední její film je menší role vesnické ženy v komedii STŮJ, NEBO SE NETREFÍM (1998). V posledních letech už nehrála, ale v jejím hereckém projevu bylo vždy pozorovat snahu zachytit každou roli realisticky bez přikrašlovaných berliček.

Svátky:

Svátek mají Hana, Marie a Matylda; svátek Nanebevzetí P. Marie.

Jméno Hana, které je dnes v občanském kalendáři, má své počátky v hebrejském slově channah a znamená "milostná" nebo "líbezná". Toto prastaré jméno je u nás velice oblíbené a po roce 1948 se stalo i symbolem vzdoru, neboť mnozí rodiče dávali svým dcerám toto jméno podle manželky posledního demokraticky zvoleného prezidenta Edvarda Beneše. Ta se však ve skutečnosti jmenovala Anna a jméno Hana přijala na přání svého chotě.

V církevním kalendáři dnes nacházíme nejslavnější mariánský svátek Nanebevzetí Panny Marie. Odpradávna si dnes lidé připomínají smrt Ježíšovy matky, tohoto dne opustila tento svět a sešla se opět se svým synem. Po jeho smrti prý žila u apoštola Jana, nějaký čas pobývala i v Jeruzalémě a odtud odešla zřejmě do Efesu na středomořské pobřeží Malé Asie. Její pobyt dodnes připomíná malá svatyně. Mariánských svátků je v průběhu roku několik. Prvním z nich je slavnost Matky Boží Panny Marie (1. ledna) a dále následují Uvedení Páně do chrámu (2. února), Zvěstování Páně (25. března), Navštívení Panny Marie (31. května), dnešní Nanebevzetí Panny Marie, dále Panny Marie Královny (22. srpna), Narození Panny Marie (8. září) a slavnost Panny Marie Počaté bez poskvrny prvotního hříchu (8. prosince).

Další dnešní světicí je Matylda nebo také Mechtilda Magdeburská. Narodila se kolem roku 1210 v Magdeburgu (Německo) a své první mystické zážitky prožila již ve dvanácti letech. Když jí bylo 20 let, začala žít jako bekyně, tj. jako členka náboženské společnosti panen a vdov. Žily bez řeholních slibů a zabývaly se dobročinností, ručními pracemi, opatrováním nemocných, pohřbívaly zesnulé a staraly se o výchovu dívek. Mechtilda byla navíc ještě velmi odvážná a vedle svých povinností si dovolila pranýřovat i nepřístojnosti v církvi. Po celá léta měla neustále mystická vidění, která od roku 1250 zachytila ve svých hymnech a verších. Tyto záznamy jsou vůbec prvními německými zprávami o tamní mystice. Její spis se jmenuje Das (in die Seelen) fliessende Licht (in die Gottheit) - "Plynoucí světlo Boží". Originál se však ztratil a dílo existuje pouze v opisu. Matylda však začala mít velké problémy. Až příliš převyšovala svou dobu a navíc to byla "jenom žena". Její nepřátelé ji začali brzy pomlouvat a pronásledovat. Nakonec se musela uchýlit do cisterciáckého kláštera v Heftě, kde nalezla porozumění a úctu. Zde žila až do své smrti, která přišla někdy v roce 1282 nebo 1294.

Dříve končily dnešního dne tzv. "psí dny" - čili nejteplejší období roku.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze