Vzpomínáček - 15. října - Mata Hari

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 15. října. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Publius Vergilius Maro, Basilejský sněm, gregoriánský kalendář, Evangelista Torricelli, Michail Jurjevič Lermontov, Friedrich Nietzsche, Dreyfusova aféra, Mata Hari, Diktátor, Hermann Göring, 15. říjen 1968 a 1969, Metallica, Hnutí za občanskou svobodu, devalvace obchodního kursu koruny, sonda Cassini-Huygens, první čínský kosmonaut..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

70 př. n. l. – Narodil se Publius Vergilius Maro, římský básník († 21. září 19 př. n. l.)

1431 – Basilejský sněm, řízený kardinálem Cesarinim, pozval husity k slyšení, při němž "sám Duch svatý bude uprostřed jako rozhodčí a soudce".

1582 – Ve většině katolických zemí začal platit gregoriánský kalendář. Po 4. říjnu následoval rovnou 15. říjen.

1608 – Narodil se Evangelista Torricelli, italský fyzik a matematik († 25. října 1647)

1814 – Narodil se Michail Jurjevič Lermontov, ruský básník, prozaik, dramatik († 27. července 1841)

1844 – Narodil se Friedrich Nietzsche, německý filosof († 25. srpna 1900)

1894 – Dreyfusova aféra: Alfred Dreyfus, francouzský dělostřelecký důstojník židovského původu byl neprávem uvězněn kvůli obvinění z vlastizrady.

1917 – Nizozemská tanečnice Mata Hari byla popravena Francouzi za špionáž pro Německo.

Mata Hari (malajsky „oko nového svítání“, tj. Slunce) alias Margaretha Geertruida Zellová (7. srpna 1876, Leeuwarden - 15. října 1917, Paříž) byla nizozemská orientální tanečnice, která se v průběhu první světové války stala agentkou Německa a Francie.

Mata Hari se narodila v nizozemském Leeuwardenu v rodině kloboučníka. Vdala se již v osmnácti letech za majora holandské armády a odjela s ním do Holandské východní Indie, dnešní Indonésie.

Měli spolu dvě děti, dceru a syna, který však zemřel na tropickou horečku. Manželství se po několika letech rozpadlo, nepomohl ani návrat do Holandska v roce 1902.

Margaretha musela řešit otázku své další existence a tak se rozhodla odjet do Paříže. Tam zaujala svým nevšedním zjevem, byla zvána tančit na soukromých seancích. Dovedla využít situace a popustila uzdu své fantazii.

Tvrdila, že se narodila jako javanská princezna a v dětství sledovala kněžky v domorodých chrámech při rituálních tancích. Brzy o ní psaly všechny noviny.

Vystupovala jako Mata Hari - malajsky Světlo dne, na velkých scénách např. v Olympii nebo Trocaderu.
Mata Hari vydělávala velké peníze, ale dovedla je lehce utratit a to ji ještě podporoval některý z bohatých milenců. Světovou proslulost si získala tancem obsahujícím exotiku,sex aappeal, nahotu i tajemství.

První světová válka zastihla Matu Hari v Berlíně, ale pro nepříznivou atmosféru se vrátila do neutrálního Holandska. V Amsterodamu měla několik představení a připravovala se na odjezd do Paříže. Před odjezdem ji navštívil německý konzul Kramer a navrhl jí, aby se stala placenou agentkou říšské tajné služby. Ona ve své naivitě souhlasila nevědíc, co to obnáší a na jak tenký led se pouští. Kromě toho, konzula sledovali britští agenti a tato návštěva jim neunikla.

V květnu roku 1916 přišla do centra francouzské kontrašpionáže zpráva ze Scotland Yardu o podezření, že Mata Hari je vyzvědačka pro císařskou německou vyzvědačskou službu.

Mata Hari potřebovala určité potvrzení pro cizince, proto navštívila oddělení generálního štábu, kde se setkala se šéfem francouzské kontrašpionáže Ladouxem. Ten věděl o podezření Scotland Yardu, ale přesto jí nabídl spolupráci a ona souhlasila. Když pak oznámila, že se chystá na cestu do Holandska, Ladoux toho využil a pověřil ji, aby v Bruselu získala informace o německých válečných plánech.

Do Amsterodamu se plavila ze Španělska. Britská fregata loď zadržela, Matu Hari zatkli, vyslýchali, ale pro nedostatek důkazů ji poslali parníkem zpátky.

Ve Španělsku se Mata Hari stýkala s německým vojenským atašé kapitánem Kallem i s plukovníkem Davignesem z francouzské ambasády. Plukovníku Davignesovi předávala zprávy, které jako milenka získala od Kalleho. Je ovšem možné, že jí Kalle podával falešné informace.

Neoficiálně se Mata Hari dozvěděla, že jí v Paříži nevěří, ale přesto riskovala a vydala se do Francie. V únoru roku 1917 ji zatkli v hotelu. I když nebyly žádné přímé důkazy, Matě Hari se její příběhy vracely jako bumerang, když ji usvědčovali z výmyslů. Kdyby mlčela, nedokázali by jí nic.

Mata Hari měla smůlu, že byla zatčena právě v roce 1917. Dubnová ofenzíva se zhroutila, Francouzi přišli o 200 tisíc mužů. Plán útoku prozradil některý špion. Armáda potřebovala ukázat, že se zrádci se nemazlí.

Mata Hari byla za velezradu odsouzena k trestu smrti. Popravena byla zastřelením popravčí četou ráno 15. října 1917 na vojenském cvičišti u Vincenneského lesíka.

1940 – Do amerických kin byl uveden satirický film Diktátor s Charliem Chaplinem v hlavní roli.

1946 – Těsně před popravou spáchal sebevraždu Hermann Göring, nacistický maršál a politik

1968 – V Moskvě skončilo jednání vládních delegací ČSSR a SSSR o podmínkách pobytu sovětských vojsk na čs. území.

Ještě týž den o „Smlouvě o podmínkách pobytu sovětských vojsk na čs. území“ jednalo předsednictvo ÚV KSČ a druhý den 16. 10. vláda ČSSR.

1969 – Přijat ústavní zákon č. 117/1969 Sb. o odložení všeobecných voleb, který schválilo Federální shromáždění; odklad voleb umožnil "očistu" normalizátorů v zastupitelských sborech formou zproštění poslanecké funkce a jejich doplnění vlastní volbou "na návrh" příslušného orgánu Národní fronty.

Sněmovna lidu přijala rezignaci J. Smrkovského, M. Mikové a dalších pěti poslanců na místo v předsednictvu Federálního shromáždění. Do předsednictva byli zvoleni S. Penningerová, V. Biĺak, A. Indra, V. Nový, E. Manďák, O. Voleník, J. Korčák a M. Zavadil.

Náměstek generálního prokurátora J. Krupauer oznámil, že spisovatel Ota Filip byl vzat do vazby a za trestnou činnost proti republice odsouzen.

Rozhodnutím Ústředí rady odborů byl odvolán z funkce šéfredaktora týdeníku Svět práce zasloužilý umělec Jan Drda.

Federální shromáždění podlehlo nátlaku nového vedení KSČ a zrušilo "protisocialistické dokumenty a usnesení" z roku 1968; rovněž prosadilo demisi osmi členů svého předsednictva, které nahradilo "svými lidmi". Novým předsedou Federálního shromáždění se stal D. Hanes, předsedkyní Sněmovny lidu S. Pennigerová a předsedou Sněmovny národů V. Mihálik.

1981 – Založena skupina Metallica

1988 – První náměstek ministra zahraničí USA J. Whitehead se sešel s představiteli československého disentu (J. Dienstbierem, J. Hájkem, V. Havlem, P. Uhlem, V. Malým a dalšími) k dvouhodinovému rozhovoru.

Stoupenci Charty 77 založili jako nezávislou občanskou iniciativu Hnutí za občanskou svobodu (HOS), požadující nastolení pluralitní demokracie a umožnění drobného a středního podnikání. Hnutí se uvedlo manifestem Demokracie pro všechny, v němž upozornilo na hluboký mravní úpadek celé československé společnosti; manifest podepsalo 126 občanů.

1990 – Provedena devalvace obchodního kursu koruny vůči dolaru (na 24 Kčs za 1 US dolar) a vůči dalším volně směnitelným měnám.

1997 – K Saturnu odstartovala americko-evropská kosmická sonda Cassini-Huygens.

2003 – Čína vyslala do vesmíru svého prvního kosmonauta. Jang Li-wej kroužil v lodi Šen-čou 5 kolem Země 21,5 hodin.

Svátky:

Svátek má Terezie (od Ježíše, z Ávily).

Dnes se shodují všechny naše kalendáře, že má svátek Terezie nebo Tereza. Toto velmi hezké jméno nemá bohužel právě jasný původ - spleť různých pokusů o jeho rozluštění jsme ostatně mohli sledovat před dvěma týdny, když jsme si 1. října připomínali Terezii od Dítěte Ježíše.

Tereza má v kalendáři svátků několik, ten dnešní se jmenuje Terezie od Ježíše. Celým jménem se jmenovala Terezie de Cepéda y Ahumada a narodila se roku 1515 v Ávile. Ve dvaceti letech vstoupila proti vůli svého otce do karmelitánského kláštera ve svém rodném městě. Dva roky po složení řeholních slibů (1539) vážně onemocněla, ale naštěstí se uzdravila. Nemoc však ještě prohloubila její duchovní život. Často upadala do extází a v roce 1557 se rozhodla vyloučit ze svého života vše, co ji odvádělo od mystického způsobu života. Rozhodla se, že napomůže i ostatním jít duchovní cestou, a pokusila se obnovit původní přísné regule karmelitánské řehole. S podporou Petra z Alcántary otevřela v Ávile první konvent reformovaných bosých karmelitánek. Následujících dvacet let putovala Španělskem a pilně svůj řád propagovala. Terezou založené komunity musely být chudé, malé a členky řádu se musely denně oddávat meditacím. Tuto duchovní cestu brzy přijala i mužská odnož řádu. V letech 1575-79 se proti tomuto směru zvedl nebývalý odpor, ale nakonec jej papež Řehoř XIII. schválil.

Život svaté Terezy je klasickým příkladem člověka, který spojil kontemplativní život s nesmírnou aktivitou a zdravým smyslem pro praktické záležitosti. Svou činnost i bohaté myšlenky zachytila v řadě literárních děl, z nichž nejzajímavější je její vlastní životopis nazvaný Cesta ke zdokonalení, kniha o meditaci Vnitřní hrad a sbírka myšlenek o Boží lásce Výkřiky duše k Bohu. Díky tomu byla tato žena, spolu se sv. Kateřinou Sienskou, zařazena mezi církevní učitele. Zemřela v Albě de Tormes v roce 1582.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze