Vzpomínáček - 14. srpna - Jaroslav Kepka a Steve Martin

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 14. srpna. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Karlovy Vary získaly městská práva, bitva u Domažlic, Zikmund Lucemburský přijat za českého krále, Ernest Thompson Seton, gasteinská konvence, John Galsworthy, Josef Pehr, základ Malé dohody, René Goscinny, Jaroslav Kepka, Atlantická charta, Steve Martin, Konstantin von Neurath, Bertolt Brecht, Frédéric Joliot-Curie, Halle Berry, 14. srpen 1968 a 1969, vyhořel Veletržní palác, stávka v gdaňských loděnicích, Enzo Ferrari, Jiří Adamíra, Šakal dopaden, Miki Volek, Stanislav Holý, povodně 2002..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1370 – Karlovy Vary - císař Karel IV. udělil městská práva.

1431 – K poslednímu vojenskému pokusu křižáckých vojsk (V. křížové výpravy) o vítězství nad husity došlo u Domažlic. Husitské vojsko (táboři, sirotci, pražané i jednotky Zikmunda Korybutoviče) pod vedením Prokopa Holého přitáhlo k městu a křižáci (dříve než se utkali se sjednocenými husitskými vojsky) se rozutekli při blížícím se chorálu písně Ktož jsú boží bojovníci. Politickým výsledkem bitvy bylo pozvání husitů na jednání basilejského koncilu.

1436 – Zikmund Lucemburský byl v Jihlavě přijat za českého krále [1436-1437].

1860 – Narodil se Ernest Thompson Seton, americký ilustrátor, přírodovědec a spisovatel, zakladatel woodcrafterského hnutí a do roku 1915 Náčelník (Chief Scout) Boy Scouts of America († 23. října 1946)

1865 – Uzavřena gasteinská konvence (smlouva) mezi Rakouskem a Pruskem, která upravovala společnou správu obou polabských vévodství (Šlesvicko - spravované Pruskem a Holštýnsko s výjimkou Kielu - Rakouskem); Prusko získalo rovněž za menší finanční úhradu Lauenbursko. Obě vévodství byla od války Rakouska a Pruska s Dánskem (1864) pod společnou rakousko-pruskou svrchovaností.

1867 – Narodil se John Galsworthy, anglický spisovatel († 31. ledna 1933)

1919 – Narodil se Josef Pehr, český herec a loutkoherec († 17. srpna 1986)

1920 – V Bělehradě došlo k podpisu obranné smlouvy mezi Československem a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců proti Maďarsku, základu Malé dohody. Tato smlouva byla 31. srpna 1922 nahrazena spojeneckou smlouvou. Z Bělehradu odjel E. Beneš do Bukurešti, avšak zde se mu nepodařilo dohodnout obrannou smlouvu; Rumunsko se jen zavázalo k pomoci v případě napadení ČSR nebo Jugoslávie Maďarskem.

1926 – Narodil se René Goscinny, francouzský humorista, spoluautor komiksu Asterix († 5. listopadu 1977)

1935 – Narodil se Jaroslav Kepka, český herec

Tento herec křehké postavy, ale podmanivého hlasu působí ve své profesi více než 50. let. Více příležitostí dostával na divadelních prknech, v televizi a dabingu. Je strýcem herce a režiséra Ondřeje Kepky, jeho švagrovou je herečka Gabriela Vránová.

Pražskou DAMU absolvoval ve třídě Prof. Miloše Nedbala. 2 roky působil v Divadle J. K. Tyla a od r. 1962 dodnes je členem hereckého souboru Divadla na Vinohradech. K nejvýznamnějším inscenacím, na kterých se výrazně podílel, patří Válka s mloky (K. Čapek - P. Kohout), Zámek (I. Klíma), Náměstek (R. Hochhuth), Nanebevstoupení Sašky Krista (F. Pavlíček), Krysař (V. Dyk), Ubohý vrah (P. Kohout), Dvanáctá noc (Večer tříkrálový, W. Shakespeare) - role klaun Feste).

V současné době exceluje zejména v rolích Hauk - Šendorfa ve Věci Makropulos a Kustoda ve Zkoušce orchestru.

Jednou z prvních rolí ve filmu je mladý policista ve filmu KDO CHCE ZABÍT JESSII (1966) a pak role fintítka v NESMRTELNÉ TETĚ (1993). Hodně příležitostí dostal zejména v televizi. Kdo by si nepamatoval jeho roli profesora Buchálka v seriálu KONEC VELKÝCH PRÁZDNIN (1996).

Jeho dabingové kvality byly oceněny prestižní cenou Františka Filipovského v r. 2003.

1941 – Winston Churchill a Franklin D. Roosevelt podepsali Atlantickou chartu.

Atlantická charta bylo společné prohlášení států bojujících proti nacistickému Německu, vydané na konferenci v Londýně. Šlo o prohlášení prezidenta USA F. D. Roosevelta a britského ministerského předsedy W. Churchilla o společném postupu v probíhající válce. Dokument byl především výrazem snahy neuznat jakékoliv válečné územní zisky, uvolnit obchodní omezení a podpořit politické svobody národů. Atlantická charta sehrála významnou úlohu při vytváření společné protihitlerovské koalice. Stala se jedním z dokumentů, na které později navázala Charta OSN.

1945 – Narodil se Steve Martin, americký herec

Steve Martin je považován za prototyp tvůrce inteligentní americké komedie. Tento herec má vše - od charismatického zjevu až po velké nadání pro slovní i mimickou komiku. Nejdříve se živil mnoha zaměstnáními, poté vystudoval filozofii a divadlo na Kalifornské univerzitě a nakonec skončil jako scénárista různých televizních pořadů. Tak se dostal až do pověstné SATURDAY NIGHT LIVE a v sedmdesátých letech se začal objevovat i na filmovém plátně.

Na svých snímcích se podílí i jako scénárista a diváky zaujme v obou těchto rovinách stejně. Nejvíce Steve Martin spolupracuje s režiséry Carlem Reinerem a Frankem Ozem, s nimiž oběma natočil čtyři filmy - za všechny se sluší připomenout "koláž" MRTVÍ MUŽI NENOSÍ SKOTSKOU SUKNI (1982) či parodický muzikál MALÝ KRÁMEK HRŮZ (1986.) V nich Steve Martin uplatnil veškeré svoje nadání včetně zpěvu a tance. V pozdějších letech se Martin pokouší skloubit komediální prvek s dramatickou polohou - je ovšem pravda, že ne vždycky se mu to daří. Příkladem budiž filmy RODIČOVSTVÍ (1989) a PŘÍBĚH Z LOS ANGELES (1991).

Steve Martin několikrát uváděl ceremoniál předávání Oscarů, je sběratelem umění a píše i divadelní hry a knihy - podle jeho románu Prodavačka je v roce 2003 natočen film, ve kterém sám hraje jednu z hlavních rolí...

1956 – Zemřel Konstantin von Neurath, nacistický zločinec, první protektor Čech a Moravy (* 2. února 1873)

Zemřel Bertolt Brecht, německý dramatik (* 10. února 1898)

1958 – Zemřel Frédéric Joliot-Curie, francouzský fyzik, držitel Nobelovy ceny za chemii (* 19. března 1900)

1966 – Narodila se Halle Berry, americká herečka

1968 – Sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko odevzdal A. Dubčekovi prohlášení politbyra ÚV KSSS, kterým se vyjadřuje nespokojenost nad čs. vývojem, zejména nad neplněním dohod z Čierné nad Tisou a Bratislavy, a to především ze strany předsednictva ÚV KSČ.

Předsednictvo ÚV Národní fronty se zabývalo zásadami připravované federace a ustavením prozatímního ÚV České Národní fronty.

Předsednictvo Městského výboru KSČ v Praze přijalo stanovisko k „Dopisu 99 pragováků“, který byl nevhodný, jednostranný a neodpovídající vývoji a politické situaci ve straně i v zemi. Zároveň však zdůraznilo, že „politická neprozíravost pisatelů nemůže být důvodem k jejich perzekuci v zaměstnání, ani ve společnosti“.

Rudé právo uveřejnilo plný text „Dopisu 99 pragováků“ a článek S. Oborského „Odpovědnost 4500“ (číslo znamená celkový počet zaměstnanců závodu Praga). Tajemník ÚV KSČ J. Lenárt přijal nového šéfredaktora časopisu Otázky míru a socialismu K. I. Zadorova, setkání se zúčastnil také P. Auersperg, sekretář redakční rady časopisu.

V Brně se konal aktiv 1200 funkcionářů, na němž referoval J. Špaček o obecnějších souvislostech jednání v Čierné nad Tisou a Bratislavě.

Zvláštní číslo brněnského časopisu Index přineslo argumenty na podporu vytvoření trojdílné federace – Čech, Moravy a Slovenska.

Ze čtvrtletníku Křesťanské akademie v Římě s názvem Studie přetiskl časopis Student bibliografii krásné české literatury vydané v exilu za období 1948 – 1967.

Útvar svodných informací, plánu a řízení ÚV KSČ uveřejnil výsledky průzkumu názorů mezi delegáty okresních konferencí KSČ, které se konaly koncem června: 88 procent vítá mimořádný sjezd, 90 procent považuje kádrové změny na květnovém plénu ÚV KSČ za nedostatečné, 52 procent věří, že KSČ je schopna uskutečnit vytyčené záměry, 75 procent je přesvědčeno o škodlivosti přímého centrálního a stranického řízení státních a hospodářských orgánů.

ČTK oznamuje, že sbírka na Fond republiky dosáhla 170 miliónů Kčs a ve Zlatém fondu je zlata za 41 miliónů korun.

1969 – Předsednictvo ÚV KSČ bylo informováno G. Husákem a L. Štrougalem o jednáních s představiteli KSSS na Krymu. Dále posoudilo vnitropolitickou situaci a rozhodlo provést šetření politicko-ideových postojů komunistů ve Vojenském historickém ústavu.

Federální a obě národní vlády vydaly společné prohlášení, vyzývající veřejnost ke klidu a pořádku v den 21. srpna.

Ministr národní obrany vydal rozkaz, který nařizuje velitelům a náčelníkům všech stupňů „energicky čelit protisocialistickým a protisovětským projevům a nedopustit, aby pronikaly do armády“. Dále plnit úkoly v součinnosti s orgány Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí při udržování veřejného pořádku a klidu.

Na aktivu funkcionářů ministerstva vnitra bylo přijato prohlášení „Bezpečnost nepřipustí rejdy nepřátel“.

Krajský prokurátor v Bratislavě vzal do vazby čtyři občany za protistátní nápisy.

Rektor Vojenské politické akademie plukovník V. Mencl byl degradován a propuštěn do zálohy, a spolu s ním také autoři memoranda z července 1968, důstojníci M. Ždímal B. Švarc a J. Řehák.

V Brně byla zahájena činnost konzulátu SSSR v čele s V. J. Maljakovem.

1974 – Zcela vyhořel Veletržní palác v Praze, jedna z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb. Komunistická byrokracie tehdy chvíli uvažovala i o jeho likvidaci. V roce 1976 však bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci. Ta pokračovala velmi pomalu; teprve v 90. letech 20. století byla budova kompletně zrekonstruována.

1980 – Lech Wałęsa vedl stávku v gdaňských loděnicích v Polsku, což později vedlo ke vzniku odborového hnutí Solidarita.

1988 – Zemřel Enzo Ferrari, italský automobilový závodník a zakladatel firmy Ferrari (* 18. února 1898)

1993 – Zemřel Jiří Adamíra, český herec (* 2. dubna 1926)

1994 – Byl dopaden Iljič Ramirez Sánchez, terorista známý pod přezdívkou „Šakal“.

1996 – Zemřel Miki Volek, český zpěvák (* 21. května 1943)

1998 – Zemřel Stanislav Holý, český malíř, grafik a ilustrátor, tvůrce postav Jů a Hele (* 25. února 1943)

2002 – Průtok Prahou dosáhl 5000 m³/s., je zaplaven Karlín a Pražské metro. Voda na Plzeňsku a v jižních Čechách klesá, v Praze odpoledne Vltava a pozdně večer Dyje ve Znojmě kulminuje. Stále prší, zatím nejvíce na severu Čech, v Orlických a Jizerských horách a v Krkonoších. Ve středočeském kraji na Mělníku rozvodněná Vltava zvyšuje hladinu Labe a rozšiřuje koryto soutoku. Problémy nastávají v neratovické Spolaně. Zhoršuje se stav na Litoměřicku, uzavírají se mosty (Štětí, oba v Ústí nad Labem). Problémy mají i obce na Jizeře.

2003 – Rozsáhlý výpadek elektřiny postihl severovýchod USA a Kanady.

Svátky:

Svátek mají Alan a Maxmilián (Kolbe).

Dle občanského kalendáře má dnes svátek Alan. Je to jméno keltského původu a prvotní význam byl asi "svornost". Muselo jít ale o nějakého Kelta výjimečného, protože svornost Keltové příliš v genech neměli. Snad jen v okamžiku nebezpečí se dali dohromady. Jakmile jim však otrnulo, byli opět v sobě a hašteřili se jako dříve. Že vám to něco připomíná? Ano, tvrdí se, že náš národ má v sobě keltské krve požehnaně. Údajně od nás nikdy neodešli a zůstali v nás utajeni až do dnešních dnů.

Patronem dnešního jména je Alan ze Solminihaku, který se narodil 25. listopadu 1593 v Beletu (Francie). Nejprve na duchovní dráhu vůbec nepomýšlel, vybral si naopak vojenskou kariéru. Avšak v roce 1616 složil dočasné sliby u augustiniánů a v roce 1618 přijal kněžské svěcení. Byl velmi schopným řeholníkem, již o rok později se stal opatem kláštera Chancellade, kde z živořícího opatství učinil nejzářivější klášter Francie. Za jeho zásluhy jej v roce 1636 jmenoval kardinál Richelieu biskupem v Cahors. Dalších 22 let zveleboval Alan celou diecézi. Zavedl pořádek v kléru a posiloval víru a mravy v lidu, stavěl nemocnice a sirotčince. Zemřel 31. prosince 1659 v Mercurés (Francie). Papež Jan Pavel II. jej blahořečil 4. října 1981.

V církevním kalendáři je dnes připomínán Maxmilián Kolbe. Narodil se 7. ledna 1894 ve Zduńsce Wole (Polsko) jako syn chudého dělníka. Už v 17 letech vstoupil do minoritského řádu. Protože byl velmi nadaný, začal studovat v Římě a po čtyřech letech dosáhl doktorátu. Za další tři roky přijal kněžské svěcení. Do své vlasti se vrátil roku 1922, v Polsku pak zakládá četné křesťanské časopisy a měsíčníky. Jeho touha po misijní činnosti jej vede až do Japonska, kde od roku 1930 setrvá šest let. Buduje tam katolický tiskový apoštolát. Po zabrání Polska (1939) vystupuje Kolbe velice ostře proti nacismu a německé okupaci. Netrvá dlouho a 17. září 1940 jej zatýká gestapo. Maxmilián Kolbe je převezen do koncentračního tábora v Oranienburgu, ale protentokrát je brzy propuštěn. O pět měsíců později je však Kolbe již vězněm v Osvětimi, odkud se nikdy nevrátí. Kalvárie polského kněze se nachýlila ke konci jednoho červencového dne roku 1941, kdy velitel tábora Fritsch vybral náhodně deset vězňů, které hodlal nechat zemřít v hladomorně. Jeden z vybraných, Franciszek Gajowniczek, vykřikl a v slzách vzpomenul na své dvě děti. Maxmilián Kolbe se nabídl, že podstoupí smrt v hladomorně za něho. Velitel nabídku přijal. Spoluvězňové líčili, že většinu svého věznění se Kolbe modlil a zpíval, až jednoho dne ukončila jeho trápení fenolová injekce. Táborový kat ji na kost vyhublému knězi vstříkl do žil 14. srpna 1941.

Papež Jan Pavel II. ještě před svým pontifikátem řekl: "Páter Maxmilián Kolbe zemřel v době nenávisti a brutální bezohlednosti. Člověk byl snížen na robota, byl méně než otrok."

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze