Vždy jsem se zajímal o dění kolem nás a tak jsem vždy také četl noviny a sledoval televizní zprávy. Dokonce jsem kdysi i přepínal televizi, dle toho, jak začínaly zprávy na různých televizních kanálech. Postupem času jsem dospěl k tomu, že si raději zprávy spíše vyhledávám na internetu, ale i tak se rád dívám na ty televizní, abych viděl, co s takovou zprávou dovedou udělat a jak lze různé věci podat různými způsoby. Často tak, aby chudák divák, nemusel moc přemýšlet a názor mu byl dodán současně se zprávou. Poučil jsem se zejména tzv. nejsledovanější televizí a jejími televizními novinami a udělal si takovou přípravu, co by nemělo chybět ve zpravodajství. Tak tedy, vítejte u zpráv.
Vladimír Samiec
Dnes jsme si pro vás připravili: „Našli jsme podvodníka, který okradl spoustu důvěřivých lidí. Náš reportér se vydal za ním domů. I dnes, bohužel zahynuli lidé na našich silnicích. Uvidíte záběry z místa vážné dopravní nehody. Už za chvíli. Buďte s námi.“
Reportér, někde ve městě, u jakéhosi domu. Ze záběru těžko identifikovat. Možná několik místních pozná, jestli je to v jeho sousedství. Reportér čeká na místě, až na něj přijde slovo. Zatím moderátor ve studiu: „I díky našim divákům, jsme se dozvěděli o podvodníkovi Jiřím K., který okradl spoustu důvěřivých občanů. Vylákal z nich peníze pod záminkou, že jim opatří dvojnásobek. Náš reportér je teď u domu Jiřího K. Tak co Martine podařilo se ti mluvit s panem K.?“ Reportér si srovná sluchátko a po chvíli kývne hlavou a povídá: „tak ano. Já jsem právě u domu, kde Jiří K. bydlí. Zkoušeli jsme na něj zvonit, ale nikdo nepřišel otevřít, ale jak máme natočeno z předchozích záběrů, tak se odpoledne právě za tímto oknem hnula záclona.“ Následuje střih a odpolední záběr, na letmý pohyb záclony za čímsi oknem. Jedná se o detail, tak je úplně jedno, čí to okno bude. Následně se opět objeví reportér a oznámí nám, že přeci jen vyzkouší alespoň mobilní telefon. Na hlasitý odposlech vyťuká číslo a ozve se vyzvánění. Někdo zvedne telefon a ohlásí se: „prosim“, načež se reportér představí, samozřejmě i s názvem televize XY. V telefonu klapne a ozve se obsazený tón. Smutný reportér emotivním hlasem sdělí, že podezřelý se nechce k podezření vyjádřit. Asi má špatné svědomí, ale co ti podvedení chudáci, těch mu není líto. Téměř by ukápla slza. Střih.
Pojďme k dalším zprávám. Na Jesenicku se vylil z koryta potok. Lidé se cítí ohroženi. Celá oblast je v panice. Záběr na zurčící potok, tak zblízka, aby nebylo možné rozeznat, o jakou oblast se jedná. Případně se do rohu obrazovky dá malým písmem: „ilustrační záběr.“ Stejně to diváci nevnímají. Nebo tam napíšeme rok, kdy byla povodeň natáčena. Ani toho si nikdo nevšimne. Bylo by dobré, aby na rozbouřené hladině něco plulo a případně to narazilo do pilíře, už tak chatrného mostku. Ve skutečnosti se sice potok vylil jen v jedné zátočině a zalil část pole sedláka Patery, ale iluze musí být dokonalá a pravda nikoho nezajímá. Ještě se v přímém přenosu zeptáme sedláka a jeho rodiny, co bude teď dělat. Jeho odpověď opět budí emoce. V některých lidech už přichází pocit, jak by bylo potřeba začít na sedláka uspořádat sbírku. Co nám ten chudák řekne? Třeba: „tož to víte. Už jsme měli zaseto a teď toto. Je to hrozné, ale to víte. Příroda si nedá poručit. Až to opadne, tak musíme navýšit tuto hráz, aby se to už nestalo. A toto je už poněkolikáté.“ Nedoporučuje se otázka, proč už to neudělali. Z reportéra by byl nelida a to si naše televize nemůže dovolit. My jsme s občany a oni musí, prostě musí být s námi. Když nebudou občané, tak nebude reklama. A když nebude reklama, tak jsme bez peněz. Škoda, že nemůžeme reklamu dávat místo těch reportáží. No, možná, by to i šlo. No tak snad příště. Teď už to běží.
„ Za chvíli se ještě dozvíte o vážné dopravní nehodě, kdesi v České republice. Buďte s námi.“ Reportér, kdesi na jedné silnici. Kousek od něj je na silnici mastný flek a sklíčko z blinkru. Moderátoři s vážnou tváří, téměř pohřebním hlasem hovoří o tragické nehodě na silnici u obce Nová ves. „Co stálo za nehodou? Byl to alkohol? Nezkušenost mladého řidiče, který přejel dvojitou čáru ve sto padesáti kilometrové rychlosti a dostal smyk, vylétl ze silnice a narazil do stromu? Není čas se zamyslet nad nesmyslností blízkosti stromů u silnic? Na místě je náš reportér Standa. Stando, co jsi zjistil?“ Přepojujeme se do terénu. Standa zopakuje to, co řekl moderátor, zatím co mu do tváře fouká svěží vítr. Nakonec si přidřepne ke stromu, na kterém je patrné odření po nárazu. Vrak vozidla je bohužel již pryč, ale vypomůžeme si zbytky laku na stromě a mastnou skvrnou od oleje. Při správném úhlu pohledu a vzhledem k tomu, že je již šero, tak nepozorný divák nepozná, jestli to byl olej, nebo krev. Hlavní je dojem. Nakonec nám ještě reportér sdělí, že nezodpovědné bylo i to, že už přezul na letní gumy a to přitom zima ještě může klidně přijít. Například ledoví muži byli zcela nedávno.
„No a blížíme se k závěru. Ještě uvidíte, jak po našem lese běhal zajíc. Tak dávejte pozor a neodcházejte“ Po chvíli tuto větu zopakuje roztomilá blonďatá moderátorka, při čemž nejdůležitější je pohyb dlouhými řasami a profesionální úsměv na závěr. Předchozí tragédie jsou zapomenuty. Teď přijde osvěžení na konec. A opravdu, už běží reportáž, jak si to po lese hopká malý zajíček. Sice v komentáři projevíme strach, jestli přežije ve volné přírodě, ale pak poznáme tu vykutálenou legraci. Zajíček totiž žije na zahradě jednoho myslivce, který se ho ujal a vychovává ho jeho tříletá fena jezevčíka. No to je prostě roztomilé. To je tečka. Prostě bóóóóžííí.
Teď už jen zbývá zažertovat se sporťákem, prozradit jeho hlavní zprávu a můžou jít reklamy, na které jsme tak dlouho čekali. Následuje skutečně reklamní blok, ve kterém se dozvíme, jak je ta paní ráda, že se může počůrat a nevadí jí to. Pán, který už nechodí na záchod tak často. Nějaký operátor něco nabízí. Reklama slušná a vtipná, ale nikdo si nezapamatuje, kdo a co to vlastně nabízel, ale to je věc zadavatele reklamy. Divák se pobaví. No ještě nám něco zažvatlá nějaké děcko a už běží znělka sportovních zpráv. Někdy může být i delší, než celé zprávy. Na začátku by možná měl moderátor upozornit diváka, aby neodcházel, neohlížel se, možná aby ani nemrkal, protože by mohl celé sportovní zprávy prošvihnout. Nejdříve se podíváme, jaké boty si kupovala přítelkyně známého fotbalisty. Potom bychom mohli říci, jak hodlá trávit nenadálé volno naše méně známá tenistka, která překvapivě vypadla v prvním kole turnaje. Krátký záběr v prostřihu by mohl připomenout i její slavnější kolegyni, která už málem turnaj vyhrála, ale nemohla se nám věnovat, tak pustíme záběr, který jsme již použili včera, kde říkala, že si věří. My jen zkonstatujeme, že si věřila právem a čeká ji finále. To už na nás významně mává režisér, ať to utneme. Takže se rozloučíme a může zase běžet reklama.
Tak příprava je hotova, a kdyby nějaká televize chtěla, tak se může ozvat, mám ještě spoustu nápadů, jak ušetřit náklady a udělat zprávy zajímavé a dle nejnovějšího trendu. Například postavit reportéra na prázdnou tmavou ulici, aby nám oznámil, že je skutečně tma a tak podobně.
Tak příjemnou zábavu a buďte s námi, nebo buďte prostě s někým. Mějte se a buďte
