V současné době je hodně medializovaný návrh novely zákona, který dle předkladatelů údajně řeší výmluvy řidičů na osobu blízkou. V současné době tento návrh zákona vrátil Senát zpět do Sněmovny, kde má vládní koalice většinu a tak může Senát přehlasovat a zákon protlačit. Možná, jak to tak bývá, už pracuje i na další novele tohoto zákona, protože až vejde v platnost, teprve jim dojde, co to vymysleli za nesmysl.
Předně, tento návrh zákona neřeší to, že by někdo nemohl argumentovat osobou blízkou, ale přenáší vinu za spáchaný přestupek na vlastníka věci, v tomto případě vozidla, který sice nedostane trestné body, ale dostane pokutu za to, že někdo s jeho vozidlem spáchal přestupek. Pokutě se vyhne, pokud ušetří Policii práci a nahlásí jim kdo s tím vozidlem v té době skutečně jel. Jestli na základě takového udání bude vyneseno rozhodnutí, aniž by nebylo prokázáno, že označená osoba skutečně s vozem jela, těžko říci. Co když tato osoba opět prohlásí, že neřídila ona, ale osoba blízká jí? Co když majitel vozu určí za řidiče někoho, komu chce uškodit? Co když označí nějakého, byť i smyšleného cizince? A nebo co když opravdu neví, kdo s jeho vozidlem jel? Může to být firemní vozidlo.
Nechci se opravdu zastávat pirátů silnic. Jen ať jsou kontroly, ať jsou hlídky na silnicích, které budou skutečné piráty na místě pokutovat. Bohužel Policie, když už udělá nějakou hurá akci „Kryštof“ tak se omezí na to, že na přehledných úsecích, kontrolují lékárničky, rozsvícená světla, používání bezpečnostních pásů a dálniční známky. Přitom by stačilo jezdit po městě, či po dálnici a řešit každý přestupek, který uvidí. Myslím, že by toho měli až dost. Stačí aby člověk projel přes Prahu a napočítá jich desítky. Nejčastěji přejíždění plné čáry, jízda na červenou, telefonování za jízdy, nebezpečné předjíždění a to kolikrát i přetíženými kamióny. To však nikdo neřeší. Jednoznačně toto nevyřeší ani tento návrh zákona. Výmluva na osobu blízkou se totiž týká jen přestupků, které zaznamenali kamery a řeší se tedy až následně. Troufnu si říct, že to je jen zlomek přestupků, které nás jako řidiče trápí a hlavně ohrožují.
Jak jsem napsal, nechci se v žádném případě zastávat bezohledných a nebezpečných řidičů. Proč tedy píši tento článek? Chci hájit svou osobní svobodu. Tento návrh zákona totiž jde proti naší osobní svobodě a doufám, že pokud by ho vládní poslanci přeci jen protlačili, tak že stejně skončí u Ústavního soudu. Totiž dle přestupkového zákona by měl být přestupek bezpečně prokázán a musí být znám přestupce. Není možné trestat někoho za to, že odmítne označit osobu blízkou a napařit mu pokutu jen proto, že nemůžu určit skutečného přestupce. Je jedním ze základních práv, tak jak to zná i trestní zákon, že občan není povinen vypovídat, pokud by tím způsobil trestní stíhání sobě, nebo osobě blízké. Stejné to musí být i u přestupků. Přeci mne nikdo nemůže nutit vypovídat a udat tak svého otce, syna, dceru, manželku a podobně. Ke svým blízkým má člověk vztah a logicky tak nechce vystavovat je stíhání.
Jestli toto právo člověk využije, či zneužije je jen na jeho svědomí, ale je to právo, kterého nás politici nemohou zbavit jedním ze svých paskvilů. Na Policii pak je, aby přestupek člověku prokázala. Nejlépe se jí to podaří, když bude v ulicích a bude přestupky řešit hned na místě. Možná by to působilo mnohem více i preventivně, než „plakat“ jak nemůžeme nic dělat. Úplně stačí využívat stávající zákony.
