V uplynulém týdnu naší rodinu přepadla jakási nemoc. Možná to byla chřipka, možná jen nachlazení. Podle obvodních lékařů to nejspíše byla jen nějaká viróza. Pro ně je totiž všechno viróza. Pokud taková viróza trvá i další týden, pak se jistí většinou odběrem krve, ze kterého zjistí zánět. Nejspíše horních cest dýchacích. Pak nasadí antibiotika. V takovém případě si říkám, jestli nemohla léčba už týden trvat, ale já nejsem obvodní lékař. Oni zase tvrdí, že antibiotika mají přijít na řadu až v tom nejzazším případě. Prý aby si tělo nezvyklo a tak. Nevím, nám je v dětství dali a nemarodili jsme tak často, jako dnešní děti. Taky je pravda, že mě nechali doma až ve chvíli, kdy jsem měl vysoké teploty. Nějaké nachlazení se neřešilo. A kupodivu jsem celkem dobře přežil. Pamatuji si, když jednoho spolužáka napomínal učitel, ať si nechá ten provokativní tuberácký kašel. Tuberu naštěstí ten spolužák neměl, ale nachlazený byl řádně.
ilustrační foto netopýrazdroj: iDnes
Jak už vím, tak chřipka není jen jedna. Je jí plno druhů. Proti některým existuje očkování, které vás však neochrání, jestliže dostanete zrovna tu nepravou, nebo nějak zmutovanou, která se na vaše očkování vytahuje a když ho přepere, tak se mu vysmívá a vám to dává najevo o hodně těžším průběhem nemoci. To vás pak ještě týdny bolí svaly a klouby, abyste si pamatoval, že se příště nemáte bránit, jinak toho budete litovat.
Chřipky jsou prý velice družné a rády se kříží napříč rasami. To taková člověčí chřipka potká, z Asie přicestovavší kolegyni, chřipku kuřecí a hned v ní najde zalíbení a přivedou na svět nový silnější druh. Jindy zase potká chřipku prasečí a zkusí to s ní. Jak se později, když už byly vyhozeny milióny za vakcínu proti ní, zjistilo, tak takto vzniklý vir byl nakonec mnohem slabší, než jeho rodiče. Nicméně o to většího bubáka se z ní podařilo udělat.
Teď, jak jsem zjistil z iDnes v jednom článku, konečně, opravdu už konečně…, vím, že na to čekali celé generace lidí, a až my jsme se dočkali. Ale je to tady. Konečně američtí vědci objevili důkazy o existenci „netopýří“ chřipky. Tak a je to tady. Ti vědci museli během let 2009 až 2010 zkoumat v Guatemale na 300 netopýrů, aby se jim podařil tak skvělý vědecký kousek. A za to jim samozřejmě patří náš dík.
Když si to představíte, jak skupina vědců, vyslaná na dva roky do Guatemaly obcházela jednu netopýří rodinu za druhou a všude se vyptávala, jestli některý z nich nemá chřipku? Netopýři v této středoamerické zemi, jen nechápavě kroutili hlavami a vědci tápali. Plahočili se k další jeskyni, kterou obývala jiná rozvětvená rodina netopýrů, až narazili, po dvou letech úporného hledání na rodinu, která se necítila nejlépe. Byli celí zesláblí, v krku je bolelo, teploty je trápily, svaly, křídla i klouby bolely a tu vědcům svitla jiskřička naděje. Ano byli jí na stopě. Ještě bylo nutné udělat několik testů, ale po těchto procedurách už mohli vzkřiknout „Heuréka!“ „Netopýří“ chřipka byla prokázána. A to se ještě od nejstaršího z rodu netopýrů dozvěděli, že v jejich rodině se tím nakazili už před staletími. Trochu jim kazilo radost, když jim netopýři vyprávěli, jak tu před pěti lety byli nějací vědci, kteří prý „gavarili“ a stále říkali: „Nu što?.“ Jak ale zjistili, tak tito ruští kolegové nepředložili o tomto objevu žádné důkazy. A tak bude prvenství připsáno jim, expertům z amerického střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Hned o tom napsali do časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences, neboli Sborníku Národní akademie věd, čímž si své vítězství pojistili. A už se těšili, jak se vrátí do USA a získaný virus zkusí zkřížit s virem člověčí chřipky, případně prasečí, kuřecí, a dalších. Když se budou hodně snažit, třeba se jim povede mutace, na kterou ještě nemáme vakcínu, a bude zle. Nebo zároveň vyrobí i vakcíny a naše ministerstvo zdravotnictví rychle nakoupí milióny dávek, i když je nebudou chtít ani lékaři, ani pacienti. Anebo ho jen uloží do virové databáze, jako hrozbu příštím generacím a vrhnou se na další neméně důležitý úkol.
Nejdůležitější je, že u nás doma už nemoc, ať už to bylo cokoli, ustupuje. Stačily na to hektolitry čaje, citróny, med a zbytek vyležet a prostě to nechat odeznít. Ono taky nic jiného s tím dělat nešlo. V každém případě to netopýří chřipka asi nebyla. Kde by se tu taky vzala, že? No, i když mě trochu bolí křídla. A když visím hlavou dolů a chci spát, tak mě taky fakt všechno bolí. Ale ono to nic nebude. Člověk si zvykne na všechno, ne? Tak na zdraví.
