Největší tajemství Jiřího Paroubka

Politice rozumí každý. Přiznat, že se člověk v problematice příliš neorientuje je v podstatě společensky neakceptovatelné. Každý má názor - a i sebevětší hlupato je přesvědčeno o své pravdě. (Jak říkával primář Sova: Z hlouposti můžete nařknout kohokoliv, jen ne toho, koho se to exaktně týká.) Jakkoliv je pravda kategorií subjektivní a relativní, soudím, že většina populace dá přednost automechanikovi před svým sousedem, když dojde na porouchaný vůz, přestože soused správně tvrdí, že „je to něco v motoru" a přibíhá napomoc s kladivem.

Problém je tedy v tom, jak poznat, že naše hodnocení reality je pravděpodobně nesprávné.

Nabízím pár svých příkladů, na kterých se můžete otestovat.
Takový zábavný testík:

Rozčilují vás hloupé reklamy?
Mno, jste to vy, kdo je členem „cílové skupiny", za jejíž ovlivňování platí firmy obrovské peníze.
Sledujete prostě pořad, u něhož marketingové a reklamní agentury předpokládají diváka se sníženým IQ.
Pokud vám to nedochází, máte problém se sebereflexí.
Protože sebereflexe je korekce poznané reality, žijete pravděpodobně uzavřeni ve světě vlastních pravd.

Realitu poznáváme skrze naše smysly a informace, kterými krmíme náš mozkový procesor.

Jste divákem Televizních novin na Nově?
Aktuální příklad: Jednou z nejdůležitějších událostí dnešních dnů je vyhlášení nezávisloti Kosova.
TV Nova to vůbec nezaznamenala - v neděli byla hlavní reportáž o tom, jaká je v Česku zima, v pondělí o tom, jak nějaká paní dala policajtovi do kafe prášky na spaní.
Formuje-li váš názor na realitu toto médium, pak buď nemáte informace pro kvalifikovaný názor vůbec, nebo jsou povrchní, tendenční a plytké.

Čtete Blesk, Šíp či podobné bulvární stoky?
Informace s kým spí např. Vendula Svobodová je pro vás důležitá, jinak byste ji nevyhledávali.
Není na tom nic špatného, možná ani nejste koprofil, jen mějte soudnost, když dojde na složitější problémy
Máte pravděpodobně názor, který se neopírá o fakta, ale pocity.

Podporovali jste Jana Švejnara?
Tady jsou v zásadě dvě možnosti:
1. Myslíte to upřímně.
Pak se dá říct, že PR mašinérie zafungovala. Stačilo nakoupit trochu času v médiích, a půlka národa má nového mazlíčka.
Nového spasitele, pana Čistého, prezidenta, který bude, jak říkala arizonská pěnice, „jiný, lepší"
Mám pro vás zprávu: Jste velmi pravděpodobně naivní a snadno manipulovatelní.

2. Volili byste kohokoliv, jen aby to nebyl Klaus
Zloději a tuneláři - to budou asi dvě slovíčka, které budou rezonovat ve vaší hlavě nejvíce.
Přiznejme si to: Tyto dvě profese jsou tady spolu s prostitucí (těla i charakteru) odjakživa. Byli, jsou a budou za každého režimu.
Pokud ve vašem vidění světa dominují negativní kategorie, máte sklon k nálepkám, zkratkám a extremismu.

Jen na okraj:
Jan Švejnar zaslouží pochvalu za to, že kampaň vzal vážně, pustil se do ní s vervou a že se mu dokonce podařilo dostat starého hradního jezevce z brlohu mezi lid. V disciplínách „dávat ty správné sliby správné skupině posluchačů" a „pružná změna názoru" se dokonce téměř vyrovnal Jiřímu Paroubkovi.

Václava Klause si vážím, protože se nebojí vyslovit menšinový názor (narozdíl např. od výše jmenovaného JP)
Má však problém s morální odpovědností v těch případech, kdy i dobře míněná akce měla neblahé důsledky.

Podporovali jste veřejnou volbu prezidenta?
Co je veřejné to je správné, že? Je to takové více demokratické a alespoň tam nejsou žádné zákulisní čachry?
No tak pokud jste stihli volbu alespoň trochu sledovat a přesto jste nezměnili názor, zkuste přemýšlet znovu.
Veřejná volba je z principu záležitost stranických sekretariátů. Předsedové stran ji v podstatě milují, protože jim dává nebývalou moc.
Buď je po jejich - nebo se porozdávají nálepky (zrádce, přeběhlík atd).
Je obtížnější zkorumpovat tajnou volbu, protože prostě není šance si ověřit, jak kdo volí.
Moje diagnóza zní, že se necháte snadno pomýlit názvy a slovy.

Věříte na zelené recepty na globální oteplování?
Bioetanol jako palivo ano, větrná energie ano, atomová energie ne...
Mám jedno prověřené pravidlo: Je-li recept jednoduchý a přímočarý, jde patrně o propagandu.
Pokud ve vás přetrvává neurčitá vzpomínka na to, že nejlepší světoví vědci zasedli a shodli se na hodnocení situace Globálního klimatu, tak vězte, že takto ona událost neproběhla. Většina se shodla na „pravděpodobném" závěru a kritických hlasů k zprávě Mezivládním panelu o změně klimatu (IPCC) je víc než dost.
Kdo si chce udělat názor hledá a najde.
Pokud je vaší preferencí papouškování, je to OK - rozhodně v tom nejste sami.

Stejná situace je u biopaliv a větrné energie.
Pokud stát garantuje takovou výkupní cenu, že se to vyplatí, i když to děláte blbě, tak přece něco není v pořádku.
Dnes se v podstatě dá udělat zelený business i z toho, že postavíte dvě vrtule naproti sobě, z nichž jedna je připojena do sítě a slouží jako venitlátor.
U ropy zas zelení experti dělali povyk okolo EROEI (podíl energie získané k energii vložené). Bývalo to 100 barelů ropy získaných ku 1 investovanému, teď je to 3:1, katastrofa, všichni hurá směr bioethanol.
V poslední seriózní zpráva kterou jsem na toto téma četl, přepočítali u bioethanolu tento poměr znovu. Spodní hranice byla 1:0,7.
Opravdu skvělý nápad, nemyslíte?

Sebereflexe bývá obtížná, přesto je důležitá jako korekce vnímané reality.
Život v iluzích je snažší, ale rozhodně není zajímavější.

A proč se článek jmenuje Největší tajemství Jiřího Paroubka ?
Je to samozřejmě manipulace. Na tajemství jsou všichni zvědaví a pan Paroubek vzbuzuje vášně.
Užití jeho jména významně zvedá čtenost.
Např. pan Polanecký to dobře ví :)

Pěkný den všem.