Úklid v kumbále

(v lednu, o víkendu, když není do čeho píchnout..................,,....,............................)

Ach, zednická lžíce moje milá,
tolik si se mi oblíbila.
Tolik hodin jsme spolu zdili
a maltou ty zdi pak omítali.
Očka mé ženy štěstím naplnili.

Jsi pevná a hladká a zvoníš,
když břinkáš o kamení.

Ach štětko, štětko moje milá,
tolikrát si se mnou byla,
tolikrát sis se mnou užívala.
Celý byt si mi pak vybílila.
Domov's mi světlem rozjasnila.

Jsi vlhká a hebká a trochu rozverná.

Ach, sekyrko, sekyrko moje milá,
ty si mi nikdy nezklamala.
Tolikrát jsme spolu byli,
tolik špalků jsme rozštípali,
o teplo v kamnech se tak zasloužili.

Voníš teplem a dřevem a pryskyřicí.

Ach, pilníku, rašple, kladivo,
vy moji věrní pomocníci,
kým já bych bez vás byl?
Jak já bych bez vás žil?
Možná bych ani nepřežil.

Čtěte více !!!!

* báseň je součástí blogové sbírky básní:

Hlava v koši