Jak dlouho vlastníte počítač? Vzpomenete si ještě, co všechno jste o sobě na klávesnici napsali. Až vám půjde po krku hodně Velký zvíře, najme si šikovného hackera.
Najde si vaší podobu, jakožto i podobu vašich blízkých na fotografiích uložených na vašem disku. Ruku na srdce, může o vás také zjistit, z vašeho diáře, kdy nebýváte doma, až někdo zatouží po vašem majetku? A to už nemluvím o historii navštívených stránek, či osobní poště, bude-li vás chtít někdo vydírat? Počítač je, ať chceme nebo nechceme, naše brána do světa. Zejména připočteme-li k tomu ještě internet.
Možná že jsem si ze začátku dával pozor a nesděloval počítači své osobní údaje a záležitosti. Byl jsem dokonce tak paranoidní, že jsem nikam na webu zásadně nezadával svoje jméno, věk nebo dokonce svou adresu. Ani náhodou jsem na klávesnici nevyťukával údaje o svém stavu manželském, o počtu dětí nebo o majetku. Jako naprosté šílenství mi přišlo psát o rodinném programu na příští víkend, zvláště hodlal-li jsem ho strávit mimo své obydlí.
Proč?
Nedůvěřoval jsem všem těm firewalů, antimalwarům, ani antispyware. Říkal jsem si pořád, je to jenom hra čísel. Když se zdatní hackeři dokázali probourat přes profesionální systémy do nějaké banky, či do sítí vládních organizací světových velmocí, proč by si nemohli počíst také v Mých dokumentech nebo poště?
Asi jsem moc četl časopisy o IT. Zejména takový CHIP je vyloženě hororová literatura, pořádně vás vyděsí.
Čas plynul dál a moje úzkostlivá prvotní „bezpečnostní“ paranoia pominula. S vypětím síly vůle ještě tak povolím Vistě aktualizaci. Antispam jsem dávno odinstaloval, odfiltroval mi i některé maily, které měli projít. Kdyby se antivir neaktualizoval sám, asi bych se také na to vykašlal. Prostě mě to zdržuje. Jenže...
Jednoho krásného dne jsem ve Windows Defender objevil takové malé, dovedně ukryté nastaveníčko:
Připojit ke komunitě „Nejmenované společnosti“ Spynet (už ten název, volně přeloženo Spynet=síť Špehoun)
Zde se praví, že aplikace odešle „Nejmenované společnosti“ základní informace o software, který zjistí, a o akcích které provedete ...atd. atd..
Síla, co říkáte?
A to ještě přijde to hlavní:
„..v některých případech mohou být společnosti (You-know-who) neúmyslně odeslány i osobní informace“, nebudou však použiti proti vám, slibuje onen nejmenovaný výrobce operačního systému.
Okamžitě jsem si zaškrtl, že se k této komunitě připojovat nechci. Doufám, že to pomohlo a že už se o mě nic ta společnost nedoví. Bohužel, už se asi zpětně nedovím, co všechno už o mě ví. Možná, že to amíci nemysleli zle. Určitě jsem zase přehnaně paranoidní. My, děti komunismu z České kotliny, i po 17 svobodných letech dobře víme, do jakých extrémů může takové oznamováníčko zajít.
(Sobecky a absolutně nesolidárně si raději ani nepředstavuji, co by mohli vědět o milionech dalších uživatelech, které si daného políčka ještě nevšimli. O řiditelích nemocnic a škol, o soudcích, lékařích, policistech nebo třeba lidech pracujících pro Sedmou velmoc?)
Závěrem si trochu zašpekuluji o daleké budoucnosti. Kdyby existoval operační systém, který by používalo 90% lidí a kdyby se někdo, třeba nějaký diktátor nebo teroristický vůdce rozhodl prohlásit se za řiditele Zeměkoule, jistě by si dokázal ušetřit a společnost produkující tento software si koupil. Lidé by daný operační systém jistě kvůli tomu nepřestali používat, už jenom prostě protože by jiný použitelný systém neexistoval. Žádné zaškrtávátko by již v něm dávno obsaženo nebylo, údaje by se posílali s každým přihlášením do Sítě. A až by se v naší zemi, například, zase vyhlásila vláda Lidu, ten kdo by remcal by to dostal pěkně sežrat. Šlo by mu po krku hodně Velké zvíře a ani by si nepotřebovalo najmout šikovného hackera, aby se k citlivým osobním datům dostalo.
