Extrémně hezká kost

(roengtenově-zbarvený letní sonet o lásce-na-první-pohled a jiných paranormálních aktvitách........)

Jednou v noci,
ve tmě na ulici,
ležela, co skvost.
extrémně hezká kost.

Chtěl jsem si ji pohladit,

jenom trochu pohladit,
zahřát, vtipem potěšit,
dech mi však vyrazila,
ta kost, když promluvila.

Řekla bez vzruchu,
že prý na vzduchu,
věci voxidujou.
Obzvlášť, když se volizujou.

Chtěl jsem si ji vzít.

Chtěl jsem si ji vzít,
do plyše ji uložit,
žel přiběh mladej pes,
a tu kost si vodnes.

A byla pryč!
Křič a syč,
dupej a boř zdi,
když seberou ti,
extrémně hezkou kost.

Extrémně hezkou kost!

 

 

 

 

Čtěte více !!!!

* báseň je součástí blogové sbírky básní:

Hlava v koši

...

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Stanislav Salvet | sobota 24.8.2013 23:31 | karma článku: 7,43 | přečteno: 516x
  • Další články autora

Stanislav Salvet

Zavřeli hospodu

25.2.2021 v 21:28 | Karma: 11,67

Stanislav Salvet

Dívka ze snu

27.1.2021 v 16:01 | Karma: 9,42

Stanislav Salvet

Jak se rodí vlkodlak

3.1.2021 v 22:05 | Karma: 11,19

Stanislav Salvet

Hledání nadpozemské inteligence

17.12.2018 v 13:04 | Karma: 11,07

Stanislav Salvet

Oféliin hrob

7.11.2017 v 8:33 | Karma: 11,68