Díra v kalendáři

(rok se s rokem sešel a máme tu zase prosinec.........................................................................)

Do kdy se září?
Na prahu října jsme se ptali.
Útržky fotek černobílý,
poletujíc mezi babím bílým,

...

zapomínaly.

...

Říjen, ten skřítek neposeda,
se zaťatou tváří zvěda,
ústřední myšlenku hledal.

...

Zviklat se nedal.

...

Dříve než večer zhasil svíci,
listopad rozťal slunečnici,
smutek vytekl na silnici.

..

Odkud to teče?
Inu z hlavy něčí...

...

Prosinec píseň větru skučí,
sedíce na matraci brečí,
kuvíkání ze sebe tlačí.

...

O tom, že prší:

...

Prš......í

...

Kapky deště olizují,
mý lásky dávný…
Nožíkem ze zdi seškrabuji
zbytky trhaviny.

...

Prší ještě?

...

Slzy?!

...

Jen kdyby byly slaný.

...

...

Čtěte více !!!!

* báseň je součástí blogové sbírky básní:

Hlava v koši