Ferme

Krátká povídka o známém společenství, které se snaží posoudit, jestli stojí před existenční hrozbou. 

Moderátor kavitoval kladívkem, aby ztišil diskutující i přítomné diváky a zároveň zahájil debatu, kterou sleduje celá populace.

„Vítejte u celopupulačního shromáždění, které si klade za cíl zodpovědět dvě nejpalčivější otázky naší současnosti. První otázka zní, co je za hranicí rozmazatelnosti a proč je hranice ve směru nahoru jiná. Druhá otázka je však mnohem důležitější, protože nás zřejmě ohrožuje na existenci.“

Nesmysl! Ozvalo se z publika spolu s bubláním a vířivým prouděním.

„Ticho!“ reagoval rozhořčeně Moderátor a opět kavitoval kladívkem.

„Tak tedy,“ pokračoval klidněji, „druhá otázka zní, proč v naší zemi narůstá podíl C2H5OH a klesá podíl C6H12O6? Vítám zde v Domě otázek a odpovědí zástupce obou názorových křídel, tak zvané Alarmiky a Rozvaháře. Losem bude určeno, kdo promluví jako první.“

Dva pomocníci přinesli bublající nádobu, do které vhodili dva míčky, červený za Alarmiky a zelený za Rozvaháře. Bublající nádobu zavřeli víčkem, ve kterém je otvor o kousek větší než míček. První vybublal zelený míček.

„Slovo mají Rozvaháři po dobu evaporace pěti kapek vody při teplotě 21°C,“ oznámil Moderátor.

„Ehm, ehm. Vážená veškerá populace této planety, žijeme tu již tisíce generací, za tuto dobu jsme byli nesčetněkrát osvíceni a zatemněni, což souvisí s odpovědí na První otázku. Za hranicí naší rozmazatelnosti není nic! Naše vlastní existence a myšlení vytváří realitu a skutečnost. Chceme-li nahlédnout za hranice naší planety, stačí když všichni napneme naše smysly a myšlení a hranice zmizí. Uvidíme takový svět, jaký chceme vidět a v jakém chceme žít. Naše myšlení je samo o sobě důkazem naší výjimečnosti. Schopnost naší abstrakce nám dává neomezené možnosti!“

Lup, lup, lup. Moderátor kavituje se slovy: „Čas vypršel, nyní se chopí slova Alarmici.“

„Vážená všepopulace, to, co jste právě slyšeli od Rozvahářů, jsou ezoterické psychobláboly, které nemají za mák oporu v realitě. Náš svět je ohraničen velmi křehkou polopropustnou skořápkou, která je v horní části zcela otevřená a přechází do volného prostoru. Kolem nás se nachází nepředstavitelně veliký vesmír, ve kterém pravděpodobně žijí miliardy a miliardy jiných i podobných živočišných druhů jako my.“

„Dobrá děkujeme, nyní prosím Rozvaháře, aby navrhli způsob, kterak by jejich tvrzení mohli dokázat.“

„Navrhujeme, aby celá populace přesně ve 12:00 myslela a představovala si svět, ve kterém není smrt, je v něm neomezeně zdrojů, nikdo netrpí a všichni, i vaši nepřátelé,“ a při těchto slovech se řečník významně podíval na Alarmiky, „si přejí jen to nejlepší a cítí se šťastní a spokojení. Jedná se o koncentraci mentálního potenciálu, který revolučně změní svět kolem nás.“

„Děkujeme, jaké řešení nabízí Alarmici?“

„Navrhujeme postavit sondu, která horní stranou opustí naši zemi, zmapuje blízké okolí a pak se vrátí k nám.“

„To je vše?“ zeptal se překvapeně Moderátor.

„Prozatím a jako první krok ano.“ odpověděli Alarmici

„Dobrá tedy, Kolik to bude stát? Slovo mají Rozvaháři.“

„Nula, pane Moderátore. Zamyslet se v tichosti nad krásou světa nestojí vůbec nic.“ odpověděl s úsměvem rozvahář Kvas.

„Alarmici, kolik bude stát vaše sonda?“

„Odhadem asi 10% HPD celopopulace.“

„Prosím?“ podivil se Moderátor.

„Asi deset procent všeho, co máme.“

Domem otázek se rozezněl smích a bublání.

„Dobrá, slyšeli jsme návrhy obou stran, prosím celopopulaci o hlasování právě teď.“

...

„20% hlasuje pro stavbu sondy, 80% je pro speciální mentální operaci. Do 12:00 zbývají dvě hodiny, vyhlašuji tedy přestávku na hodinu a půl, pak se opět sejdeme a uspořádáme rozvahářský experiment, který nám definitivně odpoví na otázku, co je za hranicí naší rozmazatelnosti.“

Sálem opět zabublal smích, tentokrát však velmi slabě, pouze od Alarmiků. Přesně ve 12:00 celopopulace v nejintenzivnějším soustředění myslela na ráj, kde je neomezeně C6H12O6. Vše je zalito hojností a krásou. Všichni, všude a napořád zažívají blaženost. Experiment trval 5 minut a...

... a nic. Domem otázek a odpovědí jemně zabublalo s poťouchlým smíchem Alarmiků.

„Zdá se,“ promluvil Moderátor, „že váš experiment nic neprokázal.“

„To proto, že se do něj upřímně nezapojili všichni!“ vykřikl nakvašeně Kvas.

„Tak pozor pane Kvasi, to je vážné obvinění ze sabotáže!“ upozornil jej Moderátor.

„Ano, já vím. Náš experiment měl naději na úspěch pouze pokud se do něj zapojí celá populace, ale jak víme, Alarmici by nikdy nepřiznali omyl a proto ve 12:00 nemysleli na krásný nový svět, ale jen na naši obyčejnou realitu.“

"Dobrá, obvinění si nechte pro soud. Nyní se budeme zaobírat Druhou otázkou. Proč klesá podíl C6H12O6 a zvyšuje se podíl C2H5OH? Slovo mají pro změnu Alarmici.“

„Je to proto, že naši potravou je C6H12O6 a odpadem je C2H5OH. Jinými slovy, topíme se v hovnech.“

Skandální! Fůj, vyveďte je ven! Zabouřilo Domem otázek a odpovědí.

„Ticho!" Lup, lup, lup.

„Rozvaháři, jaké je vaše vysvětlení?“

„Stejné jako předtím. Takzvaní Alarmici většině společnosti vnutili svůj pohled na problémy, a protože tomu většina věří, děje se to tak. Pokud budeme myslet všichni pozitivně, rázem se vše změní.“

„Dovolte otázku pane Kvas,“ ozval se Alarmik Potočka, „jak je možné, že k aktuální skutečnosti stačí přesvědčit většinu, kdežto ke změně je třeba bezvýhradný souhlas všech?“

„Nedivím se, že Vám to není jasné. Vaše tmářství po léta otravuje celou zemi. Ke změně je nutné zbavit se všech tmářů. Vysušit je, evaporovat, vystřelit horní stranou místo té Vaší utopické sondy. Dokud mezi námi budou nevěřící, náš svět bude trpět.“

SOUD

Soudce: „Jste obžalovaný ze sabotáže. Jak se obhájíte?“

Potočka: „Nijak, není možné hlasovat o tom, co je nebo není pravda, stejně tak není možné hlasovat o vině či nevině. Buď máte experimentální data a důkazy nebo máte pouze fantazii.“

Soudce: „Chcete říct, že náš demokratický a po věky funkční systém je vadný a máme raději věřit hrstce Alarmiků?“

„Ano.“

Soudce: „Vážená celopopulce, hlasujte o vině.“

87% vinni ,13% nevinni

„Rozhodnuto! Odsuzujeme tímto Alarmiky k trestu vysušením a expedici směrem nahoru.“

O půl věku později v místním tisku...

Reportér: „Je to již půl věku, kdy byli odsouzeni a potrestáni Alarmici, ale hladina C2H5OH stále stoupá a mnozí obyvatelé, zvláště pak ti, co žijí ve vyšších sférách, pociťují respirační problémy. Jak je to možné, co se to děje?“

Kvas: „Bohužel jsou stále mezi námi Alarmici, kteří u dna šíří svoje tmářské ideologie a proto se nám nedaří dosáhnout kolektivního mentálního ráje. Musíme zesílit boj proti těmto živlům a evaporovat je.“

Za dalšího půl věku...

Neznáme entity z vesmíru objevili mrtvou a toxickou planetu, která kdysi hostila rozmanitý život. Objev této planety komentovala jedna z bytostí ženského pohlaví:

„Do háje, zoctovatěl nám džus!“