Půl roku bratrství Cyrila Svobody

Vsetínský sjezd před 165 dny zvolil staronového předsedu KDU-ČSL Cyrila Svobodu.         Co sliboval a co plní? Jak se vše jeví s půlročním odstupem? Co nového lidovcům přinesl a kam je posunul?

Z nechtěné milenky manželka

Současným mediálním tématem lidové strany je jednoznačně boj proti hazardu. Téma, které vzniklo z „vnitrostranických bojů" Čunek (Svoboda) vs Kalousek. Původně podružné téma, které dospělo až k snaze o odvolání Miroslava Kalouska, se stalo nosnou strunou pro tóny v lidoveckém partu podzimu. (Z této kauzy pochází i legendární - Dobré pro Českou republiku, špatné pro KDU-ČSL). Z nechtěné milenky se stala obdivovaná manželka. Zde se Cyril Svoboda velice dobře trefil do vkusu nejen členské základny, ale také širší společnosti. Připravil a představil věcný návrh, který má hlavu i patu, má smysl a bude pro českou společnost jednoznačně přínosem.

Krokem správným směrem je také návrh na zrušení zakázky na likvidaci ekologické zátěže.

Tyto kroky považuji za velmi pozitivní.

Bratrství - nebo strana jednoho muže?

Hlavním tématem celého kandidátského projevu bylo bratrství. „Naše doba si žádá pevné pouto mezi lidmi, silnější zaměření na společný cíl..." Po zvolení přitvrdil a rozkázal, že strana musí mluvit jedním hlasem. To by bylo absolutně v pořádku, pokud by se to týkalo pouze mediálních výstupů po předchozí věcné a konstruktivní „vnitrostranické" diskuzi. Bohužel mluvit jedním hlasem znamená mluvit (a myslet) jedním hlasem - hlasem Cyrila Svobody. To se ovšem nelíbilo mnoha lidem, kteří si pod dialogem představují výměnu vlastních! názorů a ne pochlebování a pokyvování. A mnozí z nich odešli. Upevnění pouta mezi lidmi a zaměření na společný cíl se bohužel nedostavilo. A pokud ano, tak pouze pro těch 53% delegátů, kteří Cyrila Svobodu zvolili. Těm ostatní bylo bratrství vnucováno a ne nabízeno. Naštěstí ne ohněm a mečem.

Čunek vs Svoboda

V čem byl Jiří Čunek naivnější, je Cyril Svoboda „zkušenější" - není myšleno pozitivně., Kde se snažil být Vsetín upřímný a charizmatický, je Praha pragmatická a kožená. Kluk z maloměsta alespoň na začátku mandátu představoval naději balíčku nových karet do politických her, s klukem z metropole byly rozdány karty již dlouho hrané, staré triky a blafování. A to ještě ne příliš kvalitní. Ve srovnání vůdčích schopností se Cyril Svoboda naopak jeví jako snaživý, přímý a cílevědomý vůdce. V kontextu širším, a to i na průměrném českém politickém pískovišti kde mantinely určuje tandem Topolánek - Paroubek, je tento vývar politiky fialových sak a opoziční smlouvy málo. Starý smeták prostě mete hůře než nový.

Události posledních dní

Lidovci sice přišli s podporou kandidáta, který neměl šanci na úspěch, ale co do kvality byl jistě minimálně stejně schopný jako konkurence. Pak ale bohužel vítězoslavně podpoří Jana Švejnara od kterého avšak ustupuje Strany zelených, která ho původně prosazovala. Lehce mi to připomíná cimrmanovský první out v dějinách šachu.

Jelikož Cyril Svoboda mluví o čitelnosti, těšil jsem po nominaci Štefana Fülleho na eurokomisaře na jednoznačné prohlášení předsednictva KDU-ČSL - jsme proti, protože...    A co se nestane? KDU-ČSL respektuje nominaci bývalého komunisty a přeje tomuto prominentovi hodně úspěchů!

Cyril Svoboda mluví o solidaritě s potřebnými a velice rád dává k dobrému, že při jedné diskuzi on byl jediný, kterému by nevadilo snížit si životní standart. Ale soudit se o činžovní dům s charitativními organizacemi s tím příliš nekoresponduje. Jistě, soudit se je právo každého občana. Jistě, soudit se o majetek v hodnotě přes 50 milionů korun je skoro povinnost. Kdyby vyhrál, nemalá část dědictví po paní Kaprálové by bohuže propadla státu. Takže i kdyby vysouzený majetek následně daroval charitě (což v minulosti jednoznačně odmítl) i tak by způsobil oněm pomáhajícím organizacím velice významné škody. I tak právně v pořádku. Bohužel tento postoj opět příliš důvěryhodně nevypadá.

Závěr

Cyril Svoboda se za půl roku staronového předsedávání v KDU-ČSL projevil nesporně jako velmi pracovitý a zapálený, cílevědomý a energický element. Snaží se produktivně respektovat pravidla politického marketingu a využívat jich ve vlastní prospěch. S touhou po moci to sice občas přežene stejně jako Miroslav Kalousek s ballantinkou (na Kalouskovi to však poznají jen zasvěcení), ale přizpůsobuje jí styl a drive, takže z ní může profitovat i samotná KDU-ČSL. Snaží se aktivně přinášet a být nositelem témat, která mohou být pro potencionálního lidoveckého voliče atraktivní. Jeho role pro-aktivního výrobce, kdy se snaží konkrétní téma dotáhnout to konce, naráží na roli špatného prodejce. I sebelepší produkt nemůže prodat nedůvěryhodný obchodník.  A člověk, který je přes 15 let spojen převážně s exekutivní stránkou české politiky a měl nemalý vliv na její chod, důvěru a naději přinést prostě nemůže. Průzkumy veřejného mínění to jen potvrzují. A nezáleží na tom, zda Svobodu máme rádi či nikoliv, zda ho milujeme či nenávidíme. Sám Cyril Svoboda posměšně tvrdí, že „stará" politická tvář Miroslava Kalouska nemůže přinést nový politický styl, který se snaží budovat TOP 09. Sám si to připustit nechce.

Bohužel jsou si oba v něčem až příliš podobní.

(Tento příspěvek není podrobnou analýzou, ale  jen vypíchnutím několika málo postřehů)