Divila se divizna

Pokus o báseň o složitosti vztahů, aneb podle mě je to všechno jen o správné komunikaci. Obrázek je nakreslen na počítači v ArtRage.

Divila se divizna,
kolik květů stvol jí rodí,
těšila se její blizna,
že k ní čmelák s pylem chodí.

Chlupaté měl nožičky,
rozjařenou tvář,
když blizně líbal vějířky,
pohasla svatozář.

Myslí si čmelák:
Podivná divizna,
ve mně se nevyzná,
já bych sát šťávu chtěl,
a ona se zavírá...

Myslí si divizna:
Celý rok usínají
mé zelené růžice bez květů,
aby vztyčily po roce
svícny žlutavých plamínků,
co svítí na cestu čmelákům.

Hejna bělásků prádlo bělí,
čmeláka celý den jsem čekala,
on se soumrakem přiletí,
když už jsem květy zavřela.
To je on celý...