Proč už nejdu k volbám (asi)

Vždycky jsem se považoval za člověka, co se chce podílet na budoucnosti. Děkuji, ale už opravdu nechci!

V roce 2010 jsem byl volit do parlamentu, vlastně to byly moje první volby, ve kterých jsem mohl hlasovat. Volil jsem s nadějí v lepší budoucnost, jak já trouba jsem se spletl.

Zjišťuji, že máte jedno jestli tam bude Paroubek, Topolánek, Nečas nebo jiný člověk, pořád je to stejné. U nás neexistuje pravice a levice, u nás to je směska všeho a většinou to stojí za …

Rád bych se tímto zeptal politiků: „Co vidíte, když se díváte ráno do zrcadla?“ Říkáte: „S námi to bude lepší, ten druhý je špatný.“ Opravdu to tak není, všichni jste špatní, ani jedna vláda nebyla bez kauz, ani jedna vláda nebyla vládou lidí, ale vládou svého EGA!

Jak komunální politici, přes kraje až do parlamentu. Co Vás vede kandidovat? Opravdu myslíte vše upřímně? Je mi z toho špatně, z toho jak prezident zavádí monarchii, tak z toho, jak se handrkuje o většinu jednoho hlasu.

Nejsem pesimista, opravdu jsem věřil, že tento stát pokvete. Možná tomu někdy bude, ale bez stejných tváří a stran. Je mi jedno jestli jste pravičák nebo levičák, kdy už lidem dojde, že je to jako prašť a uhoď.

Omlouvám se, ale opravdu jsem se naštval. Každý den čtu jak něco nejde, ono to jde, jen oni nechtějí.

Pane prezidente, páni poslanci, senátoři, ministři, vládo „odborníků“, zkuste více poslouchat, než kecat.

Děkuji

Jiří Rýsler