Masáž aneb rychle pryč…

Nebudu si nic nalhávat, udeřil mi třicátý třetí rok a bolest zad se stala mou dobrou známou. Někdy je to lepší, někdy horší. Samozřejmě se snažím cvičit (nekecám!!) a občas chodím na masáž. Tento příběh se opravdu stal ...

Znáte ten pocit, když ráno vstanete, venku je pořád tma a vy se cítíte, jako kdyby vás přejel parní válec? Toto ráno jsem měl přesně já. I přesto jsem vstal a šel do práce. Samozřejmě v práci se bolest zad prohloubila a já věděl, že musím jednat. Dobrý kamarád Google mi poradil a našel mi kontakt na masérku, která byla v blízkosti mého bydliště. Po krátkém telefonátu jsem byl objednaný na ten den hned po práci. Hlavou mi jen projelo: "Au, to nebude příliš voňavá chuťovka." Prostě pracuji fyzicky a nemám sprchu v práci.

Ale zase jsem si říkal, že to nevadí. V obchodě jsem si koupil nové ponožky, nastříkal na sebe tunu voňavky a vyrazil vstříc masáži. Samozřejmě jsem trošku bloudil, ale nakonec jsem dorazil na správné místo.

Vstoupil jsem do průjezdu, kde byla tma jak v pytli. Po dvou krocích se rozsvítilo senzorové světlo. Další dva kroky a zhaslo, tma. "Do prdele s tím dnes, můj prst." Jak jste uhádli, rozbil jsem si pusu na vyvýšeném schodu. Nevadí, šel jsem dál. Opět další senzorové světlo. Došel jsem ke dveřím a zaklepal. Dveře se otevřely a v nich stála starší paní. "Dobrý den, prosím, tady se vyzujte a vysvlékněte." Hele, proč ne? Jsem u masérky, sundám si boty, tričko a postupuji k lehátku. Najednou se ozve přísný hlas: "No ale ponožky i gatě dolů..." V ten okamžik jsem docela znervózněl. Vzpomněl jsem si na své voňavé nohy a drahé kupované ponožky. S obavami jsem se vrátil a sundal si ponožky. Kalhoty jsem si obhájil, protože jsem stydlivý.

Konečně jsem byl připraven a šel opět k lehátku. Masérka se na mě zadívala: "Šupky na záda." Podíval jsem se a zamumlal: "Snad na břicho prosím ne?" Bohužel jsem byl donucen si lehnout na záda, a v tom okamžiku masérka zabořila své ruce mezi mé prsty. Zkusím vám popsat, co se mi honilo hlavou: "Ty jsi takový debil, hlavně že si kupuješ nové ponožky, to bude ostuda, já se na to...!" Ona mezitím mnula prsty a popisovala, jak se tím trošku uvolní páteř. Občas u toho silně odkašlala...

Další fáze byly záda, tak jsem se otočil na břicho. Statečně jsem si poposunul kalhoty dolů a najednou se ozvalo: "No šup šup, ukažte mi ten svůj komínek." Do prdele, pomyslel jsem si. Všechny moje svaly v těle chtěly utéct. Masáž byla celkově příjemná, ale měl jsem neskutečně divný pocit. Přemýšlím, co si dám na večeři, a najednou cítím ruku v mých vlasech: "Vy máte vlasy jako můj bývalý manžel." Nebudu vám popisovat, jak jsem zpanikařil. Kdybych měl ponožky a gatě nahoře, utekl bych!

Celou dobu masáže jsem byl v určité fázi připravenosti a očekával jsem, co se bude dít. Konečně byl konec, rychle jsem se oblékl, podal peníze a v tom: "A víte, že máte pěkné oči?" Po této větě se moje svaly ozvaly a já sprostě zdrhnul. Představa, že 55letá žena, která chtěla vidět můj komínek a čichala mé smradlavé nohy... jen jsem zakřičel: "Nashledanou!"

Kráčel jsem po ulici, tak nějak nesvůj, a došel jsem domů. Ještě trošku v šoku si sundávám kalhoty a najednou začne přítelkyně strašně smát. Ano, měl jsem trenky naopak! Knoflík vzadu. "Panebože, to je dnes den."

Tento příběh jsem vyprávěl taťkovi, který se u něho brečel smíchy. Ale to ještě neví, že na narozeniny dostane poukaz na masáž! Dobře ti tak tati!:)))

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jiří Rýsler | čtvrtek 6.7.2023 20:27 | karma článku: 30,47 | přečteno: 3723x