Babička

ze šuplíku, občas něco takového najdu.......každý měl někdy babičku, já taky....

Babička

 

Vzpomínám na tebe babičko, na tvou malou postavu, šátek uvázaný, byla jsi jako z pohádky.

 

Vždycky když život mě udeřil, věděl jsem kde se schovat, u tebe ve starém stavení, kde tolik lásky bylo.

 

Ještě podle starých zvyků se u tebe žilo, čest a dobrota pro tebe posláním bylo. První nakrmit zvířata, pak až sebe, otevřít každému první dveře.

 

Každou neděli, sváteční šátek, sukně dlouhá, do kostela za  panem velebným cesta dlouhá.

 

Každou vzpomínku na tebe doprovází tvůj úsměv, dala jsi mi naději, že někým být můžu. Vždycky, když ostatní nevěřili, tvoje slova duši utěšily.

 

Když staré tvé stavení bouralo se, slzy mi tekly, věděl jsem,že jsi odešla navždy. Pomalu jsi zavřela oči a tak náhle odešla.S tebou odešel i kus mě.

 

Pokaždé vzpomenu na staré stavení, na tvou lásku a slova útěchy, moje babičko.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jiří Rýsler | pondělí 12.8.2013 11:45 | karma článku: 12,20 | přečteno: 467x