Úchylnosti: Hlavně se nebát

My lidé se občas chováme neracionálně. A to často i v situacích, kdy okolí nechápavě kroutí hlavou. Proč? Odpověď buď odhalí nějakou zainteresovanost, nebo kandidáta na Darwinovu cenu. 

Ve světě se přemnožily atentáty. Dá se očekávat, že s rostoucím počtem lidí bude přibývat i násilných útoků. Prý není dobře ukázat strach. S tím je možno souhlasit přesně v okamžiku, kdy nebezpečí hrozí. Rozhodně se nebudu zlobit na policistu, který v takovém okamžiku bez váhání použije zbraň. I s definitivním výsledkem. V očekávání věcí příštích ovšem nejde o to ukázat odvahu, ale předvídat. Jen blázen dělá stejnou chybu opakovaně. Pokud na nechráněném přejezdu dojde ke kolizi, bude celá veřejnost požadovat stavbu závor. A těžko obstojí pesimisté, kteří budou vcelku pravdivě oponovat, že někteří řidiči vjedou i na přejezd se závorami.

Speciálně začínají být v módě útoky pomocí automobilů. Není možné být pouze ostražitý, je nutno jednat. Tak za prvé. Říci otevřeně, že nábožensky nebo ideologicky motivovaný útok vůči bezbranným je zločin zmíněného náboženství nebo ideologie. Neklamat veřejnost poukazem na psychickou poruchu. Samozřejmě že útočník není normální, ale ani to, ani drogy nejsou polehčující okolností. Dále je nutno přijmout skutečnost, že jeho okolí, známí a příbuzní, o jeho sklonech museli vědět. Dlouhodobě se extrémní názory utajit nedají. Zvlášť když se zločinec s nimi chlubí. Proto postihnout i okolí. Historicky osvědčená metoda je izolace od ostatních. Jakýmkoliv způsobem. Protože není možné zabránit autu, aby vjelo na chodník.

Zcela směšné je, když pseudohrdinské, nicneříkající myšlenky vysloví politik, kterého na každém kroku doprovází kohorta osobních strážců. A pěšky nechodí, takže ho automobil může srazit jen těžko. Takové jednání můžeme pokládat za postižitelné, samozřejmě hned po tom, co si odpovíme na otázku: „K čemu taková slova?“.

Z praktického hlediska si nedovedu představit neustálý nárůst počtu policistů, vojáků a stále vyšší a vyšší náklady na jejich vybavení. Je nezbytně nutné použít takové preventivní prostředky, které jsme zvyklí použít v případě jiných přírodních katastrof.

Také zastavit propagandu. Poučování těch neškodných je zbytečné. Postrádám výchovné aktivity vlivných zástupců problémových skupin. Aby chodili mezi „své“ lidi a učili je jak se chovat. Vykládat o tom českým dětem na školách se míjí účinkem. Nebezpečí hrozí odjinud.

Jo, a těm, kteří  žijí za zdmi svých kanceláří prozradím maličkost. Lidé se většinou nebojí, jen je nechte reagovat tak, jak umí. Když vy to neumíte.