Proč Donald boduje?

To je otázka. Jeho výroky se propírají stále víc. Říká co chce a má úspěch. A není to jen tím, že jeho konkurentka nemá zrovna čistý stůl. Všichni jsme dědici svých tradic, své historie. Tak čemu nerozumíte?

Byla jedna veliká země. Prakticky celý kontinent, bohatý zvěří, surovinami, všude plno půdy na obdělávání. A obyvatelstvo spíš jen sem a tam. Jednoho zemi objevili přistěhovalci z přelidněné a neklidné Evropy. Asi už tehdy tušili, jak to v Evropě bude vypadat začátkem jednadvacátého století.

Vznikaly konflikty s původními obyvateli, ale přistěhovalci se nedali. Šlo o živobytí. Sem tam někoho vyhubili, sem tam „zcivilizovali“. A bylo to. Za masakry se nedávno i omluvili.

Až na výjimky nevedli války. Tedy když už, tak pokud možno na nějakém jiném kontinentu. Protože válka je obchod a na obchodu není nic špatného, pokud se nepřipravíte o vlastní střechu nad hlavou. Výrobu a obchod chceme trvale rozvíjet a tak je nutno podnikat, zvláště když vojenský materiál je stejně dobrý kšeft jako drogy.

Vojenští páni dělají, co umí. Vymysleli kobercové bombardování, cílenou likvidaci „vojenských základen“ jako byla Hirošima, Nagasaki apod., vymysleli války ve vesmíru i pod vodou. Jsou v tom dobří, většina z nich konflikty přežije pro další použití. Bůh civilistům pomáhej.

Taková je historie.

Aby byl kanónenfutr musí existovat dvě věci. Nepřítel: Tím mohou být teroristé, komunisté, předpotopní příšery, mutanti, monstra z vesmíru a další běžně se vyskytující individua, která ohrožují ten jedině správný způsob existence. Následuje příprava: Trénuje se psychologickou přípravou ve filmu a televizi, hojně se využívá zaručených informací o diktátorech vlastnících atomové a chemické zbraně a produkuje se množství počítačových her, stříleček ze všech možných zbraní, kdy hráč vždycky přežije. Na židli spolehlivě, i když skóre je slabší. Po fyzické stránce trénujeme v mužných sportech. Americký fotbal, střílení v lesích, na ulicích i ve školách, konečně ani hokej a další populární sporty nejsou pro panenky. Svět se od nás může učit. Mrňaví Asiaté se klaní, my chlapi si plácneme do dlaní. Konečně i baseballová pálka je zbraň pro chlapáka. Prďolové mohou o Seels jen snít.

Prostě a jednoduše, už pár generací máme bojovnost v krvi. Jsme dobří, silní a všechno víme nejlépe. Tak si to myslíme. Hillary je jen odvar ženské rafinovanosti. I když má jednu výhodu. My, američtí pokračovatelé slavných evropských tradic podporujeme Kennedyovy, Bushovy, Clintonovy. Prostě asi se nám líbí dědičně zaručená kvalita. Autor jen nechápe, že v tak velikém národě nejsou k dispozici nové tváře. Čím to asi je?

Takže Donald je chlapák. Američan, jak se patří. A to se nedá popřít. Je jen otázka, jestli je lepší víc chlapáctví nebo intriky.