Otec vlasti to měl jednoduché

Je potvrzenou skutečností, že si časy minulé obvykle idealizujeme. Časy dávno minulé tím spíš. Asi bychom měli oslavy toho či onoho více zvažovat. Jsem si totiž jist, že s dnešními problémy by si tehdejší slavní neporadili.

Jak jenom začít? Zpravodajství je plné migrace. Tak ji zkusíme použít jako model. Za časů dávno minulých se migrovalo vesele. Čímž myslím hodně. Všude lesy, louky, stačilo mít pracovité ruce, místo pro hospodářství se vždycky našlo. Stačí prolistovat dějiny Trstěnické stezky a zjistíme, že tu byli Češi, tam Němci a protože všichni měli práce od rozednění do setmění, sociální podpora žádná a aktivisté pásli husy, tak se dobře snášeli. I dnes máme v krajině potomky Srbů, potomky Řeků a dalších, Slováky nepočítaje, ti tu jsou doma, stejně jako mnozí Češi na Slovensku.

Na dnešní přistěhovalce žádná volná pole nečekají, lesy jsou taky rozparcelované, snad jen ty chatrče si mohou postavit někde na okraji Prahy. Bezdomovci jim rádi poradí. V každém případě je nutné přijmout nekvalifikované a k tomu ještě lenochy, aby neudělali škodu. Znáte tu lidovou moudrost – nejhorší je aktivní blbec. Kvalifikované nesmíme přijmout z humanitárních důvodů. Bylo by totiž velmi špatné, připravovat jejich mateřské země o inteligenci a odborníky. Pravda, vyspělé země to dělaly vždycky, i Spojené státy dodnes preferují odborníky, ale musíte uznat, není to fér. Konečně nezapomeňme, že se někam budeme muset přestěhovat, až tady nebude k hnutí.

S růstem obyvatelstva stoupnou nároky na potraviny. Vlastní zemědělství nic moc, ale můžeme dovézt. To Otec vlasti nemohl. Stačí, když rozšíříme dálnice o další pruh a samozřejmě další parkoviště. Vždyť už dnes někteří naši spoluobčané nadávají, že nemohou zaparkovat ani před vlastním domem. Některé iniciativní obce to řeší přeměnou obecní zeleně na asfaltové plochy. V případě, že by dálnice nestačily, přistavíme další pruhy. A k vyloučení dopadu každodenních nehod a kolon přistavíme vedle každé z nich ještě dálnici rezervní.

K tomu bude nutno postavit další byty. Raději sociální, stačí do třiceti metrů čtverečních, se společným sociálním zařízením. Stejně se využívá jen občas. Na Letenskou pláň se takových vejde. Prozatím neřeším zásobování vodou a energií. Nedostatek vody odstraní dovoz balených nápojů. (Samozřejmě až po zmíněném rozšíření silniční sítě.) Pokud se týká energie, nabízí se dva směry. Jednak postavení dalších elektráren na bio, může se využít řepka, ale také dovezené obilí. Jednak se plýtvání omezí zvýšením cen v době, kdy zrovna nesvítí slunce a nefouká vítr. Žádný problém. Navíc se otepluje a semknuté davy se budou hřát navzájem.

Teď jsem chtěl rozvinout teorie o vhodném využití volného času, třeba výstavbě pohyblivého schodiště na Sněžku, vybudování několika desítek přehrad, které by zároveň sloužily i jako zdroj vody pro savany, které z luk vytvoří kozy stejně, jako v historii zlikvidovaly zeleň ve Středomoří. 

Také jsem chtěl nastínit teorii o rozvoji kultury a duševního života, ale to je zbytečné. Na současném tureckém území, až po Černé moře, vybudovali Řekové úchvatná díla, na která se ještě dnes jezdíme dívat, a nikomu nevadí, že od té doby nic moc. Nám postačí televize a stávající televizní archiv.

Právě jsem si uvědomil, že bych se ve svých progresívních nápadech mohl zamotat. A tak raději jen připomenu, že žádný strom neroste do nebe. A komu není jasný titulek článku a chtěl by se iniciativně připojit, tak doporučuji téma: „Trvale neudržitelný rozvoj.“ Dobré, ne?