Nikdy jsme se neměli lépe,

říkají čeští milionáři a Miloš Zeman. Nemusím o tom dlouze uvažovat, pro dnešek se budu chovat jako disciplinovaný občan a doslova konzumovat informace z televize.

Není to problém. Život člověka občas dokope do situace, kdy má příliš mnoho času a tak sleduje televizi s pravidelným přepínáním kanálů. Dokonce sleduje i zpravodajství. Jestli jste si nevšimli, tak televizní zpravodajství dokáže nejen dokola vypichovat stejné zprávy, ale dokáže vydávat za novinku i zprávu, kterou konkurence přinesla před dvěma dny. Takže jsem se dozvěděl proč se mám dobře. Díky.

Především proto, že stoupají maloobchodní tržby. Normálně bych se divil, dlouhá léta nakupuji víceméně stejně, ale výpisy plateb kartou mně ukazují, že za běžné nákupy platím stále víc. Stejně tak pojistné, energie a další. Vy možná ne, já ano. Takže si žiju lépe než vy, protože utrácím. Můžete mně závidět.

Hlavním hybatelem blahobytu je podle televize větší nákup spotřebního zboží a pohonných hmot. V  prvním případě myslím, že tu hraje svou roli třeba i krásné počasí kdy lidé vyrážejí ven a nakupují na dovolené. V druhém případě jsem se zaradoval, protože když stoupne cena litru benzinu ještě o desetikorunu, budou lidé více utrácet = budeme se mít opět lépe.

Jsou i méně nápadné důkazy blahobytu. Ministr dopravy prý už v příští vládě nebude. To je moc dobře. Protože jak práskla televize, v posledních létech se prý stavěly dálnice prakticky za polovinu toho, co předtím. Všichni z televize víme, že nejpomaleji stavíme nejdražší silnice snad na celém světě. Pryč s  chlapem, který narušuje úspěšné investování státních prostředků. Vždyť by se mohl najít někdo, kdo by chtěl ty peníze „vynaložené“ na předražené akce vrátit. Honem zvyšme ceny a HDP bude v pořádku. A my opět zbohatneme.

Vezměme si příklad z parlamentu. Jak krásně a dlouho jedná, jestli v hospodách kouřit nebo nekouřit. Nejlepší důkaz, že vážnější problémy v naší zemi nemáme = spokojenost na všech stranách. A protože jsou poslanci přetíženi, tak si alespoň zlevní stravování. Prosím vás nepráskněte na mě, že si žiji nad poměry, protože já si na rozdíl od poslanců dovolím platit za oběd přibližně dvojnásobek. Neprotestuji, stejně by mně to nebylo nic platné. Až se za tu zhýralost stydím i když občas oběd vynechám.

Nevím jak vy, ale já se mám jak to české prase v žitě. Samé jistoty. Bydlím ve svém (nechal si to postavit dědeček, živitel čtyřčlenné rodiny), denně tři teplá jídla (ráno pravidelně teplé mléko, oběd a k večeři si s chutí něco ohřeju). Na dovolenou nejedu, nebudu podporovat cizí ekonomiky. Možná si koupím půl kila třešní, i když kamarádi tvrdí, že placatice je s ohledem na výživovou hodnotu výhodnější. Závidí mně, že si žiji nad poměry.

Jsem rád, že nemusím přemýšlet, správný pohled na svět vyrábějí jiní. Připomíná to popis od jednoho chytrého člověka (upraveno): Sešla se vláda k jednání o rozpočtu. Na programu byly dva body. Dostavba jaderné elektrárny a nákup toaletního papíru pro úřad vlády. První bod byl vyřešen za pět minut, druhý během následujících dvou hodin. Proč ten rozdíl? Protože toaletní papír znali všichni.

Přeji si aby nám současný blahobyt vydržel, protože kdybych se měl mít nedejpánbu hůře než dnes, nevím, nevím. A děkuji televizi, že mně vždycky všechno krásně vysvětlí.