Můj přítel člověk

  Lidstvo je masa neurčitá, nevyzpytatelná a nevděčná. Člověk je jiný. Člověk se dá pochopit, s člověkem se dá domluvit. Třeba na Kypru.

Okouněl jsem u mešity. Když přímo ke mně zamířil uhrančivý jižan hledal jsem zrcátko jestli náhodou nevypadám na oběť terorizmu. Vypadal energicky. Několik metrů ode mě se rozzářil a vzápětí jsem zjistil, že si chce povídat. Byl z Libanonu. Co by kamenem dohodil a zbytek doplaval. V množství Egypťanů, Pákistánců, dívek z Vietnamu a dalších světoběžníků nic zvláštního. Po obligátní otázce odkud jsem se začal zajímat o možnost pracovat u nás. Jak se ukázalo, byl to vysoce kvalifikovaný odborník.

O pár set kilometrů jižněji jsem strávil několik dní s Arabem který si přivydělával jako průvodce. Znalosti obrovské, kvalifikace špičková. Po několika dnech pronikání do nuancí místního bontonu  jsem sebral odvahu a zeptal se na palestinský problém. Odpověď následovala bez váhání: „Všechna tři etnika jsou tam doma." Myslel křesťany, židy a muslimy. Chtěl jsem zapochybovat, ale uvědomil jsem si, že dorozumění dvou národnosti  přes třetí jazyk by stěží postihlo jemné varianty a vzdal jsem to. Dlouho jsem uvažoval a k názoru nedospěl. Později jsem zjistil, že problém začal imigrací Židů, kterých se na vyhražené území (vybrané tuším bez souhlasu místního obyvatelstva) přistěhovalo podstatně víc než bylo plánováno. Palestinci zase situaci vyhrocují vyšší porodností. Svět projevuje neupřímný zájem. No řekněte sami. Může žít na území desetkrát čtyřicet kilometrů jeden a půl milionu obyvatel opravdu spokojeně? To je jako kdyby se Pražáci chtěli uživit z darů Stromovky.

Stále se vytváří obraz nebezpečí islámu. Ono záleží na tom, kdo ho vykládá. Velice hezky mně život v míru líčil muslim který má vřelý vztah k naší zemi. Ale málo platné, do synagogy se mnou nešel. Možná nechtěl urazit židovské náboženství, možná své. Kdo ví. Některým zemím je lépe se vyhnout, ale například v Egyptě jsme se večer toulali uličkami a neokradli nás ani kapsáři, ani obchodníci a dokonce ani taxikáři.

Obyčejní lidé jsou většinou slušní a tolerantní. A rádi navazují kontakty. (Cizinci všech zemí spojte se!) Zkuste to také. Dobré vztahy nekazí ani rozdílná víra. Ale víra se dá různě vykládat. Muslim se pětkrát denně modlí. Jsou ovšem situace, kdy nemusí. A nebo najde rozumné řešení. Pozorovali jsme jak muži spěchají do mešity na večerní modlitbu. A zatímco muezzin prozpěvoval z reproduktorů do rušné ulice, ve vedlejší v čajovně bylo plno. Ale nemyslete si, že zdejší muži byli nějací neznabozi. Sledovali přenos modlitby v televizi. Proč ne, i v sedě a u sklenky čaje to je možné myslet doopravdy.

Můj přítel člověk přestává být člověkem v okamžiku, kdy se víry ujme profesionál pro kterého je víra zaměstnáním. Snaží se dokázat že on je ten z lepších a následkem toho chce být privilegovaný. Jednodušší ovšem je dokazovat, že ti ostatní jsou horší. Sekulární společnosti, i přes své nedostatky, budiž pochváleny.