Kde se schovávají?

Podivné zprávy jsou na denním pořádku. Jednak máme větší informovanost (?), jednak musíme zvyšovat prodej. Jenže nepřetržitý proud podivností jednoho deptá.

Před časem jsem se zmínil, že jsem měnil občanský a řidičský průkaz. Současně. U občanky to bylo jednoduché. Kontrola údajů, fotka a vyzvednout. U řidičáku začátek stejný, pak digitální foto, tisk téhož a nakonec skenování obrázku na dokument. Zvláštní, ne? Není úřad jako úřad. Ale nedivím se. Když jsem o tom psal, našli se čtenáři, kterým to připadalo normální.

Důležité je věci správně zargumentovat. Katalánské referendum je neprůkazné, k urnám se dostavilo málo voličů. Bodejť by ne, když je policie do volebních místností nepustila. Já bych se za takovou logiku styděl. Oni ne.

Jedna paní kancléřka slavnostně vyhlásila limit na přijímané migranty. Prý dvě stě tisíc. Pokud tedy novináři nelžou. A když jich bude méně, nebo více, tak se to číslo upraví!  Bojím se, aby se můj lékař nestrefoval do diagnózy podobným způsobem.

Přepad řidiče dvěma borci mě přímo vyděsil. Oba namachrovaní, jeden s pistolí v ruce. Napadlo mě, co by se stalo, kdyby měl řidič legálně drženou zbraň. Možná by střílel. V sebeobraně. Právník by možná poradil zastřelit oba, pro jistotu. Protože aby mě stavěli civilové a ještě se zbraní v ruce, to nepamatuji.

Občan očekává, že správu věcí veřejných dělají samí kvalifikovaní lidé. Zřejmě ne. Kam se normální lidé ztratili? Vysvětlení přinesl nedělní výlet.  Potkali jsme pantátu, který poradil, která ze dvou cest je blátivější, druhý varoval před padajícími stromy, další nezištně prozradil, kde dobře vaří. Samí informovaní lidé, racionálně porovnávající naše přání s reálnými možnostmi. A vždycky rozhodli dobře.

Normální lidé ještě žijí. Jen je nehledejte mezi politiky, právníky, státními úředníky a bohužel ani mezi policisty. Mnoho štěstí.