Chvála deště

Ne, nepřeji zemědělcům rosu nebeskou, i když vím, že po ní touží. Déšť mě umožnil sednout k počítači a psát. Jinak bych šel do lesa, stavil se „na jedno“ ve své oblíbené hospůdce a hodnotně strávil několik hodin svého života.

Doporučuji.  A to ještě netušíte, jak se nejrůznější instituce chystají šmírovat váš mobil, tablet, notebook, televizi a kdoví co ještě. V tomto směru se možná brzy dostaneme na úroveň minulých století, kdy špiclové museli poslouchat za dveřmi, aby si zasloužili svůj jidášský groš. A budete uvažovat, k čemu všechnu tu techniku potřebujete.

Prší a tak zůstaňme za oknem. Přemýšlím o snaze zachraňovat vodu, které máme stále méně, než potřebujeme. Páni učitelé nás učili, že v naší krajině je jen tolik vody, kolik naprší. Moře nemáme a přítoky také ne. A tak se moudré hlavy rozhodly lovit déšť. Kdyby měli na ministerstvu nějakého zahrádkáře, věděli by, že zahrádkáři chytali dešťovou vodu vždycky. Jenže když se vymyslí akce „dešťovka“, zaměstná se krásně horda budižkničemů. O moudrosti takové praxe stačí vyhlédnout z okna nebo mrknout na google maps. Okolo svého domečku uvidíte množství asfaltovaných, betonovaných ploch a střech, ze kterých teče voda pryč a pryč. Situaci nevyřeší ani nové přehrady na vodní přívaly. Budou jen další poloprázdné nádrže, protože když nenaprší a v zimě nenachumelí, nebude co zachytávat. Proti kalamitám by snad stačily retenční nádrže. Ale můžeme čerpat dotace na to a na ono, to my rádi. A můžeme zaměstnat další úředníky pro hospodaření s vodou na všech úrovních.

Samozřejmě z obchodních domů, továren a velkých ploch se zatím nic zachytávat nebude. Protože to by byla další zátěž pro svobodné podnikání.

Lidé rádi čtou názory na současnou politiku a současné politiky zvláště. Voda je velké politikum. Každý z nás nezbytně potřebuje určitou plochu úrodné půdy pro svou obživu. Nebudeme studovat odborné prameny, venku začíná být pěkně. Ale až budete mít čas, přemýšlejte.  A až budou předvolební akce, nenechte kandidáty mluvit naučené fráze a slibovat modré z nebe. Ptejte se. Ptejte se například, proč údržba zeleně neví kdy a jak správně stříhat keře, proč se staví retenční nádrže na místech zrušených rybníků, ptejte se na další konkrétní věci. A zjistíte, jak nevzdělané máme politiky od komunálních až po nejvyšší. Místo aby se drželi svého kopyta, kde alespoň něco vědí a umí, dělají jen škodu. A jejich sebevědomí roste.

Do ubytoven se umisťují zahraniční dělníci, vítají se migranti a domácí bezdomovci jsou vykazováni z veřejných prostranství, školy vychovávají absolventy, které nikdo nepotřebuje, atd. Všimněte si, že politici a státní úředníci vždycky něco „řeší“. Ale aby uvažovali, co jejich činnost způsobí za měsíc nebo za rok, to neumí. Prostě až vznikne skutečný problém, potáhneme jinam. Jako ti pakoně. Jen aby bylo kam.