Půjčky na bydlení narostly za rok 2021 o cca 360 miliard - a splácíme je lépe

Koncem března vydal správce dlužnických registrů pravidelný report o tom, jak se vyvíjí situace na trhu s půjčkami. O 17 % se zvýšilo zadlužení na bydlení, o 1,3 % dluh na spotřebu.

Pojďme se podrobněji podívat na vývoj půjček na bydlení, které jsou v české republice poskytovány jak formou hypotéky, tak i úvěrů ze stavebního spoření (jak překlenovacího, tedy meziúvěru, tak toho řádného). V Barometru úvěrového trhu, který stav zadlužení domácností sleduje, jsou označovány jako dluh dlouhodobý.

Nárůst o 17 % - i tak se dá v roce 2021 popsat vývoj dluhu českých domácností na bydlení

Celkově dlužily české domácnosti koncem roku 2021 téměř 2,5 bilionu korun na úvěrech na bydlení. V barometrech jsou tyto půjčky vedeny jako dluh dlouhodobý. Dle metodiky Czech Banking Credit Bureau - správce českých dlužnických registrů (CBCB) se k dlouhodobému dluhu však nepočítají půjčky na bydlení poskytované sice bankami, avšak bez zástavy nemovitosti (účelová půjčka na bydlení na až milion korun).

Zatímco ke konci roku 2020 bylo celkové dlouhodobé zadlužení domácností 2,1 bilionu korun, koncem roku 2021 se dostaly na 2,47 bilionu korun. Nárůst je to téměř o jednu pětinu, přesněji o 17 %.  Hovoříme tu o navýšení celkového doposud nesplaceného dluhu domácností na bydlení za poslední kalendářní rok.

Pro doplnění: celkové zadlužení domácností z konce roku 2021 dělalo 2,97 bilionu korun, takže cirka 500 miliard mají české domácnosti (spotřebitelé) rozpůjčováno na menší spotřebitelské úvěry, a to jak ty s účelem (na auto, na rekonstrukci, na investice), tak ty bezúčelové, u nichž nikdo nezjišťuje, kam se peníze chystají vydat (krátkodobá půjčka, půjčka do výplaty, rychlá půjčka či různé půjčky online).

I s refinancováním jsme na půl bilionu korun - jen za rok 2021

Hypotéky a úvěry ze stavebního spoření se dají i refinancovat, samozřejmě. Nových úvěrů na bydlení bylo poskytnuto za 368 miliard korun - ale pokud bychom zahrnuli i refinancování (přenos úvěru - většinou - k nové bance), dostaneme se až na částku 459 miliard - jak uvádějí statistiky ČNB. Refinancování ale nenavyšuje zadlužení, pouze dluh posouvá k jiným věřitelům.

Na změnu na trhu s půjčkami na bydlení se můžeme podívat i v jiné souvislosti

Pojďme si teď srovnat změny v nových úvěrech na bydlení v letech 2020 a 2021. Zatímco v roce 2020 bylo bankami a stavebními spořitelnami schváleno nové zadlužení domácností ve výši 217 mld. Kč, v roce 2021 to bylo o neuvěřitelných 69,7 % více! Celkově banky a stavební spořitelny poskytly 368 miliard korun na bydlení, což je o 151 miliardy více než o rok dříve. Připomínám, že tady hovoříme o nových hypotékách a úvěrech ze stavebního spoření - refinancování jsem zmínila výše.

Kde se investuje do bydlení na dluh nejvíc? Odpověď vás jistě nepřekvapí

Samozřejmě, že nejvíce jsou v hypotékách a úvěrech ze stavebního spoření zadluženi lidé v Praze. Celkový objem dlouhodobého dluhu tu byl koncem roku 2021 téměř půl bilionu korun. Přesné číslo je 481,7 miliardy Kč, nárůst za rok 2021 činil 19,2 %, což je také nejvíc z celé ČR.

Který kraj skončil druhý? Tradičně jsou to Středočeši, kteří koncem roku 2021 celkově na úvěrech na bydlení dlužili 386,7 mld. Kč. Ale pozor, nárůst dluhu nebyl tak svižný jako v Praze, dosáhl „jen“ na 16 %, což je celé procento pod celorepublikovým průměrem. Středočeský kraj se v oblasti růstu zadlužení na hypotékách a půjčkách ze stavebka dostal do druhé poloviny žebříčku.

Na třetím místě je samozřejmě Brno a kraj Jihomoravský, s celkovou výší dluhu 299,3 miliardy korun ke konci roku 2021. Tempo růstu dluhu na bydlení bylo nadprůměrné, konkrétně 18,2 % Hned po Praze šlo o tempo nejrychlejší.

Kde se do bydlení dává nejméně půjčených peněz?

Na opačném konci spektra hypoték a úvěrů od stavebních spořitelen jsou (jistě nepřekvapivě) kraj Karlovarský (47 mld. Kč), kraj Vysočina (84,3 mld. Kč) a kraj Liberecký (89,5 mld. Kč). Je to dáno nejen nižšími cenami nemovitostí, nižšími příjmy obyvatel, ale zejména nižším celkovým počtem obyvatel a také nemovitostí k bydlení v těchto krajích.

Průměrná půjčka na bydlení? Za rok 2021 to bylo 2,2 milionu korun

Struktura hypoték a úvěrů ze stavebního spoření je docela pestrá, ale můžeme si je alespoň zprůměrovat. Tím se dostaneme k číslu 2,2 milionu korun na jeden úvěr. Samotný průměr nám samozřejmě nic neřekne. Ale když se podíváme na průměr roku 2020, zjistíme, že průměrné zadlužení na jednu půjčku na bydlení vzrostlo o 319,5 tisíce korun, což je nárůst o 16,7 %. Za rok. Jistě vás napadá, že jde o zajímavý inflační ukazatel.

I u hypoték bývají problémy se splácením

K tomu, abychom si udělali představu ohledně vývoje na trhu s půjčkami na bydlení, je nutné se zaměřit i na velikost dluhu, který je ohrožen nesplácením. Co to znamená? Ohroženým je ten dluh, kde nejsou zaplaceny alespoň tři po sobě jdoucí splátky, případně nesplácení trvalo o dost déle a úvěr na bydlení byl už zesplatněn.

Dobrou zprávou je, že ohrožený dlouhodobý dluh klesl za rok 2021 téměř o pětinu, konkrétně o 19,6 %. Z celkového objemu půjček na bydlení je nesplácením ohroženo cirka 5,8 miliardy korun - a to je o 1,4 mld. Kč méně, než bylo ohroženo v roce 2020.

Čím to je? Správce dlužnických registrů Czech Credit Bureao se domnívá, že kombinací „relativně dobré ekonomické situace, růstu příjmů obyvatel či využívání nemovitostí jako jednoho z investičních nástrojů“. Kombinace je to krásná, ale nikoliv dlouhodobě udržitelná.

Je na čase učit se rozumně investovat (i pro ty, kdo mají hypotéku). Teď víc než kdykoliv dříve.