Pojištění schopnost splácet vypadá na první pohled jako vynikající nápad. Když po neschopence nebude ne splátku, uhradí ji pojišťovna. Ale je tomu opravdu tak? Je jasné, že bych takovou otázku nepoložila, kdyby bylo…
S bankopojištěním se v posledních letech roztrhnul pytel. Alespoň tedy v podobě pojistné ochrany dlužníka v případech, kdy se mu nedostává financí proto, že marodí nebo přišel o práci. Jak se zvyšuje zájem o úvěry, zvyšuje se i počet klientů, kteří si (se souhlasem poskytovatele) nastaví splátky dost natěsno, co se týká volných peněz z pravidelného příjmu.
Lidé jsou si toho vědomi, a tak jsou teď mnohem ochotnější upsat se k pojištění schopnosti splácet, které za ně přece všechno vyřeší… Jenže, na podrobné pojistné podmínky už se spousta z nás zapomene podívat. Je to stejné jako se smlouvou o půjčce – jakmile se upíšete k čemukoliv nevýhodnému, zaplatíte. V určitých případech sice může pomoci finanční arbitr, ale ten také není všemocný. Ochrana před ledabylým čtením smluv prostě neexistuje.
Co kryje pojištění schopnosti splácet?
Pojištění schopnosti splácet umí být nastaveno velmi hezky – teda alespoň „na oko“. Kryje totiž výpadek příjmů z důvodu pracovní neschopnosti, hospitalizace, ztráty zaměstnání, invalidity i úmrtí, u některých věřitelů i v případě ošetřování člena rodiny.
Krása, že? Když nastane nepříznivá situace, jejímž vlivem přijdete o část výplaty nebo příjmu z podnikání, pojišťovna uhradí splátky za vás. Bezstarostně se můžete vrhnout do půjčky, a to aniž byste měli finanční rezervu na horší časy – ty přece pokryje pojišťovna!
Jenže ono není všechno zlato, co se třpytí…
Jak dlouho musí trvat pojistná událost, aby bylo pojištění vyplaceno?
Na co se většina lidí před podpisem smlouvy nepodívá, je čekací lhůta, která musí uplynout, než pojišťovna uzná, že k pojistné události došlo a že má vyplatit peníze, resp. uhradit za klienta splátku (splátky).
Takže i když vám reálně klesne váš příjem přesně z těch důvodů, které máte pojištěny, ještě to neznamená, že máte nárok na plnění od pojišťovny! Zkrátka zůstanete sice pojištění, ale bez peněz.
U pracovní neschopnosti je tomu tak, že musíte být nemocní (zranění) poměrně dlouho, je to i více než měsíc (někde i 60 dní), u ztráty zaměstnání i tři měsíce, invalidita se v mnoha smlouvách musí vyšplhat až na třetí stupeň, aby ji pojišťovna plnila. Jen výjimečně je pojištěn i stupeň druhý.
Ano, čtete správně – pokud budete nemocní „jen tři týdny“, příjem vám sice rapidně klesne, ale od pojišťovny se žádné splátky nedočkáte, budete ji muset uhradit celou sami, včetně až desetiprocentního navýšení právě o pojistné. Stejné je to se ztrátou práce. Podpora v nezaměstnanosti je sice dost mizerná, ale první tři měsíce za vás pojišťovna nic neuhradí. Výjimečně potkáte kratší lhůtu.
Abych nebyla nespravedlivá – dá se potkat pojištění schopnosti splácet, které plní ihned, jinými slovy se na žádné lhůty nečeká, je jedno, zda jste nemocní týden nebo měsíc, nezaměstnaní první měsíc nebo už šestý. Ale jde o světlé výjimky (na českém trhu).
Dalším zádrhelem je počet splátek, které za vás pojišťovna maximálně uhradí, ať se děje, co se děje. Logicky by člověk předpokládal, že bude hradit vždy, když vznikne nárok na pojistné plnění. Jenže opak je pravdou.
Do smlouvy si pojišťovna vyhrazuje maximální počet splátek, které za svého klienta uhradí po celou dobu trvání pojištění z jednoho úvěru. Často je to 12 splátek pro případ pracovní neschopnosti, ale třeba jen 3 splátky u ztráty zaměstnání.
Takže když si vezmete úvěr například na deset let – a během té doby budete v pracovní neschopnosti, třeba i přijdete o zaměstnání - a v souhrnu budou tyto události za celých deset let trvat déle než 12 měsíců, stejně za vás pojišťovna uhradí maximálně 12 splátek.
U úmrtí a invalidity (III.) stupně se toho moc „ošvindlovat“ nedá
V případě invalidity nebo úmrtí slibuje některá pojišťovna uhradit celý dluh, jiná ale napíše, že za vás uhradí jen jistinu. Tentokrát není mezi oběma smluvními ujednáními pojišťoven v podstatě žádný rozdíl. Proč? Protože zákon o spotřebitelském úvěru zakazuje účtovat poplatky za předčasné splacení, když jde o doplacení dluhu v těžké životní situaci, která negativně ovlivňuje schopnost splácet. A úmrtí nebo invalidita (zde většinou až III. stupně) jistě těžkými situacemi jsou, o tom nemže být pochyb.
Najdou se výjimky?
Výjimky se jistě najít dají, ale v podstatě jen v oblasti čekání na uznání pojistné události. Zatímco některé pojištění schopnosti splácet uhradí pojistné plnění až tehdy, co nemoc (léčení úrazu) trvá několik týdnů (a nevyplácejí zpětně od prvního dne), jiné pojištění plní ihned nebo alespoň zpětně, takže dlužníkovi stačí mít zcela volnou rezervu na cca jednu splátku.
Celkový počet úhrad splátek je ovšem omezen vždycky. Jestli se mýlím, pošlete prosím do diskuse informační dokument o vámi nalezeném pojistném produktu z oblasti pojištění schopnosti splácet, u kterého tomu tak není.
Jak se platí pojištění schopnosti splácet?
Toto pojištění je většinou vypočítáváno procentní sazbou, a to buď z měsíční splátky (zde se pohybuje okolo 8 – 12 % ze splátky, resp. splátka je o tato procenta navýšena), nebo procentní sazbou z celkové částky úvěru, kde je sazba okolo 1 – 2 %, ale často se snížením úrokové sazby na úvěru přímo od poskytovatele. Velmi výjimečně se pojistné hradí jako procentní sazba ze zbývajícího dluhu (dlužné částky).
Dodejme ještě, že úmrtí a kompletní invalidita jsou v podstatě jediné dva stavy, když už z dlužníka „nic nevyrazíte“. I proto jsou to jediné případy, kdy není omezeno pojistné plnění na nějaký počet měsíců. Takže tady se ukazuje, u schopnosti splácet pojišťujete víc věřitele, než sami sebe…
Má smysl si uzavírat pojištění schopnosti splácet?
Má i nemá. Většinou záleží na tom, jak dlouho máte zamýšlenou půjčku splácet, jak vysokými částkami a též v jaké jste osobní a rodinné situaci.
Dlouhodobé půjčky, které trvají déle než pět, sedm let, se takto pojistit nevyplatí, protože pojišťovna uhradí stejně jen 12 splátek, zbytek bude na vás, ať se stane cokoliv (s výjimkou invalidity III. stupně a úmrtí).
Sjednání pojištění může být zajímavé, když víte, že se splátkami jedete „nadoraz“ a že když budete marodit nebo když současná práce nevydrží, bude problém splátku odeslat. Ale jestli máte možnost opřít se o finanční zázemí své rodiny nebo kamarádů, pojištění ani tady smysl mít nebude.
A nešlo by to s pojištěním příjmů zařídit jinak?
Často se nad pojištěním svých příjmů zamyslíme až v době, kdy se něco stane (a my trčíme práce neschopní v nemocnici nebo doma a téměř bez koruny), případně když uvažujeme o vzetí půjčky. Zapomínáme, že my jsme ten „stroj na peníze“, ten subjekt, který peníze domů každý měsíc nosí, ale který může kdykoliv vypovědět službu, někdy i bez možnosti nápravy.
Zapomínáme, že bychom v první řadě měli pojistit sami sebe (ne svého věřitele – poskytovatele půjčky). Pojistit samozřejmě formou životního pojištění (bez investic). Pojistit se nejen na úraz, ale i na nemoci, na pracovní neschopnost (ale i tady pozor na nutnou délku jejího trvání), na ošetřování dítěte. V případě pojistné události můžeme k řešení vzniklých nesnází dostat mnohem vyšší částku, než by stačila na doplacení dluhu. Využít se bude dát třeba na přestavbu domácnosti na bezbariérovou…
O důležitosti pravidelného a dlouhodobého odkládání finančních rezerv ani nemluvě…
