Ostravský 37. sjezd ČSSD skončil. Zůstala po něm pachuť parazitů a popraveného Dienstbiera.
To nic neubírá předsedovi ČSSD na dobré náladě, s vidinou jistého volebního vítězství kráčí k zářným zítřkům.
Dal jsem si tu práci a pročetl Programovou rezoluci 37. sjezdu, hledal, přemýšlel, jaká tedy řešení ČSSD nabízí. A .... nic. Vůbec nic. Přiznávám, mám teď už týden chřipku, hlavu zavařenou, ale já opravdu nenašel nic nového, podnětného.
Našel jsem:
- sblížení odvodové zátěže zaměstnanců a OSVČ (ale už ne, jakým způsobem)
- tupý administrativní zásah zrušení superhrubé mzdy
- tupou administrativní změnu Kalouskovy solidární 7% dodatečné daně pro bohaté na formální druhé pásmo daně z příjmu
- deklaraci redukce daňových výjimek (ještě dnes si pamatuji Kalouskův přehled výjimek, s poznámkami, co zrušit a co ne, takže nic nového)
- zrušení II. pilíře důchodové reformy, deklaraci podpory I. a III. pilíře, co nejvíce peněz na důchody.
- zvýšení přímých daní
- zvýšení firemních daní o 2 procentní body a zavedení druhého pásma pro velké firmy, ale ani slovo o řešení zátěže finančního sektoru dosud chybějící DPH
- zvyšování majetkových daní
Tohle je řešení? Tímhle chce sociální demokracie řešit ten marasmus?
Nic nového, zajímavého, podnětného. V důchodech nadále setrvává na představě využití systému NDC, který sice funguje v severských zemích, ale s jinou demografickou perspektivou a jinými rezervními fondy, takže zavedení tohoto systému v ČR by bylo katastrofou. Nadále absolutně ignoruje ekonomický přínos nově vychovávané generace jak z hlediska HDP, tak budoucí stability sociálního a zdravotního systému.
ČSSD se nedokázala postavit k růstu DPH. Kdyby jen naznačila, že sníží sníženou sazbu třeba z 15% na 12% a upraví základní o 1 procentní bod na 22%, tak je to fiskálně neutrální opatření, ale s obrovským signálem do ekonomiky a lidem. Myslíme na rodiny s dětmi, na důchodce, zlevníme potraviny, bydlení, podpoříme spotřebu.
Celkově mám z programu ČSSD velmi rozpačitý dojem, myslím, že nepřichází s řešeními, která by naší zemi pomohla.
A z celého vývoje mám pocit, že optimismus předsedy Sobotky je velmi předčasný a velmi mi připomíná začátek pádu Paroubka. Stejné naděje v krizi pravice, stejně štědrý Jan Hartl (STEM) v předpovědích drtivého vítězství ČSSD a výsledek - Pyrrhovo vítězství.
Sobotkova ČSSD může skončit velmi neslavně, i kdyby dosáhla vítězství ve volbách, rozložení sil může vést k tomu, že bude přinucena ke kolaboraci s jedním ze strůjců současného marasmu, ať už to bude ODS nebo TOPka. Tím se jednak zcela zdiskredituje, jednak ani nebude moci provádět svou politiku. A pokud by dosáhla více než 100 mandátu s KSČM, budou v pasti Bohumínského usnesení. Nevidím důvod, proč by KSČM měla být tak skromná, aby přistoupila na ponižující pozici podporovatele menšinové vlády.
Doufejme, že příští XXXVIII. sjezd nevstoupí do historie jako slučovací, ale že se podaří aktivizovat ČSSD potenciál svých odborníků a přijde s rozumnou alternativou řešení, ne jen se stejným obsahem zabaleným do jiného obalu s oranžovou mašlí.
