Rád Vám "plivnu do tváře", pane generále Pavle

Už jsme to zažili. Přes sliby Václava Havla o vojenské suverenitě, vstoupila naše země 12. března 1999 do Severoatlantické aliance. Bez referenda, bez mandátu občanů.

Dvanáct dní po té díky tomu vstoupila Česká republika do války s bývalou Jugoslávií, s kterou měla do té doby velmi dobré vztahy. USA, v rámci akce Operation Allied Force a pod krytím NATO, se rozhodly silou změnit režim Slobodana Miloševiče, což se jim podařilo.

Dnes se opět dostáváme do situace, kdy nám je vnucováno nebezpečí - tentokrát v podobě Ruska. Jedním z největších válečných štváčů je český předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Ten ve svých mediálních výzvách již několikrát označil kapitalistické Rusko (úmyslně píši „kapitalistické“, protože některá média ráda dávají rovnítko mezi Sovětský svaz a Rusko) za nebezpečného nepřítele.  Nejen to. Rád pravidelně uráží Čechy, když tvrdí, že nejsme vlastenci, protože podle průzkumů nechceme býti ve válce s Ruskem po boku NATO. Nevím, jestli pan generál vůbec tuší, co je vlastenectví, ale jeho fanatická touha po válce se dá považovat za trestný čin.

Trestní zákoník v § 407 totiž mimo jiné uvádí, že kdo veřejně podněcuje k útočné válce, na které se má podílet Česká republika, takovou válku propaguje nebo válečnou propagandu jinak podporuje, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.

Praxe je samozřejmě jiná, protože pan armádní generál nemluví za Českou republiku, ale za NATO…

Česká republika byla vždy mírumilovnou zemí. Lidé typu Petra Pavla se nás ovšem snaží za každou cenu zatáhnout do další války. Tvrdí, že se bez NATO neobejdeme, že bychom nebyli obranyschopní. Jenže to už jsme slyšeli před Mnichovským diktátem…

V zdaleka nikoliv posledním prohlášení včera generál Pavel vyzval k tomu, aby Česká republika bezpodmínečně „bránila Pobaltí proti Rusku“, protože je to údajně naše povinnost.

Já nechci žít ve strachu o svoje děti. Nechci žít v republice, která se patolízalsky podílí na válečných operacích, které nemají s obrannou naší země nic společného a jejich cílem je svržení politických systémů či představitelů zemí, s kterými jsme nikdy nebyli ve válečném stavu.

Já chci jen prostý mír.

Vážený pane armádní generále Petře Pavle, pokud budu mít to štěstí a někde Vás potkám, věřte mi, že s velkou chutí a zadostiučiněním Vám "plivnu do tváře".