Problém přeběhlíků, resp. přeběhlictví

není na pořadu až dnes. Já si dovolím tvrdit, že to je v naší kotlince jakási přirozenost. Hanlivě nazýval předseda ČSSD Paroubek ty, kteří ho nepodpořili při poslední volbě prezidenta a volili v intencích ODS. Tehdy se hovořilo hanlivě o té neposlušnosti, a když dokonce dotyčný poslanec demonstrativně opustil jeho stranu, pak byl přeběhlík.  

Jenže tento problém, který se dříve, hlavně ve válce, nazýval zběhnutím a dotyčný zběhem, nebo také dezertérem, nebyl ničím novým. Asi nebudu přesný, ale doufám, že to pro ilustraci bude stačit.

Krásné dvacáté století skutečně bylo oním začátkem? Tak třeba po vzniku Československé republiky se někteří politici přestali hlásit k „ideálům“ monarchie a stali se zanícenými demokraty. K další změně chování takto „kreativněflexibilních“ došlo za Protektorátu Čechy a Morava. A tady již mohou být ještě pamětníci.  Válka skončila a drobní kolaboranti a udavači, pokud to včas udělali, se jako mávnutím proutku změnili v revoluční gardisty a ti, kteří nikomu neuškodili a jen chtěli větší výhody než jejich spoluobčané, počkali, co bude dál.

A již v roce 1948 se jim naskytla příležitost. A ti zatím neposkvrnění si později uvědomili, že mohou mít lehčí život, pokud se spojí s vedoucí silou ve státě. Tu je dlužno zdůraznit, že vedoucí síla „celosvětově“ a sofistikovaně své ovečky ovládala. U nás to dopadalo i tak, že i mocní spolustraníci se dostali pod šibenici, což bylo signálem pro případné pochybovače, že není kam uhnout. Víme, že kdo chtěl s vlky býti, musel s nimi výti.

A tak se z drobných prospěchářů stali aparátníci nebo konfidenti. A musíme jim přiznat, že uměli těchto výsad využívat. Mohli častěji, než na devizový příslib, cestovat do odsuzovaného kapitalisticka, stáže v zahraničí byly také platbou za loajalitu. Také výhodné koupě zkonfiskovaného majetku, jako po židech za Protektorátu, tak tentokrát  po emigrantech nebo odsouzených za „velezradu“.

V pohádkách i čert, jemuž se někdo upsal, chce také dodržení podmínek a hlavně slibu stvrzeného podpisem krví. Na druhou stranu víme, že v našich končinách je to se sliby všelijaké. To se ukázalo po listopadu 1989 a stále ukazuje i nyní. Tak třeba před listopadem se KSČ honosila miliónovou členskou základnou. To byla vlna přeběhlíků! Tehdy se „transformovali“ v Občanském fóru. On to byl od nich dobrý fór, na který jim skočilo mnoho lidí. Pravda, ne všichni v OF byli bývalí členové KSČ. Já to jen uvádím jako novou vlnu, které Slováci vtipně říkali prekabátěnie.

Dnes o jedincích říkáme přeběhlíci, což odsuzují politici, kteří už nemají kam jít. Paroubek nepřeběhl, ale odpadl a založil novou stranu. Tedy vlastně přeběhl k NS 95 a jako kukačka jim ji sebral a doplnil svými lidmi, dal jí nový název a je vymalováno.

 A Peake opustila VV, zatím si jen založila „novou platformu“. Není to nic divného, všichni její „předchůdci“ toho jevu měli jedno společné. Šli za vlastním prospěchem, buďme rádi, že to není jako mezi lety 1940 a 1989, i přes mrtvoly.

Je to evoluce? Ne, je to jen (s)prostá politika, o které má babička říkala, že je to špína.