Jestliže životní styl ovlivňuje zdravotní stav obyvatelstva zhruba 50%, tak je na místě se ptát, kolik času je věnováno tomuto tématu na lékařských fakultách.
Já osobně si myslím, že vzdělání v oblasti zdravé výživy by mělo být povinnou součástí výuky na lékařských fakultách po celém světě. Jsou k dispozici studie vypovídající o tomto tématu v zahraničí, kde se tomuto problému už začíná věnovat více pozornosti. Ukazuje se, že tématu zdravé výživy je věnováno celkově velmi malé množství pozornosti vzhledem k tomu, jak velký užitek může mít změna stravy a životního stylu na onemocnění.
V USA studie z roku 2010 ukázala, že lékařské vzdělání v oblasti výživy je nedostatečné. (1) Za tento problém nemohou pouze lékařské fakulty. Je to o celkovém přístupu našeho zdravotnictví – pojišťovny dostatečně lékaře nemotivují k tomu, aby se věnovali primární prevenci.
V USA si méně než 5% lékařů myslí, že obdrželo dostatečné vzdělání (trénink), jak radit pacientům se stravou nebo s fyzickou aktivitou. (2, 3, 4)
Zároveň méně než 1/8 lékařských návštěv zahrnuje rady ohledně zdravé výživy. A méně než 30% lékařských fakult splňuje minimální doporučený počet hodin věnovaných vzdělávání v oblasti výživy a fyzické aktivity. (2, 3, 4)
Člověk by čekal, že se bude třeba navyšovat množství vyučovaných hodin věnovaných zdravé výživě – bohužel průměrně to bylo 22,3 ve studii z roku 2004 (jedná se o 22,3 hodin za celé studium! – v USA za 4 roky), studie z roku 2008 a 2009 – 19,6 hodin.
To všechno jsou data z USA. Snažil jsem se získat i podobná data z lékařských fakult v ČR.
Vycházím z údajů poskytnutých lékařskými fakultami na jejich stránkách, pokud z údajů nebylo jasně zřetelné, kolik času je tématu věnováno času, tak jsem se snažil získat informace od vyučujících.
Bohužel výsledky toho, co jsem zjistil, nejsou příliš příznivé. V rámci povinných předmětů je průměrně věnováno zdravé výživě během prvních 3 let studia 10 vyučovacích hodin (jen pro představu celé studium medicíny je 5500 vyučovacích hodin, tj. první 3 roky jsou asi 2750 vyučovacích hodin). Studenti možná ani těchto 10 hodin nepostřehli, ale jsou zahrnuty v předmětech jako fyziologie, patologická fyziologie. V rámci povinných předmětů se poté budoucí lékaři setkají se zdravou výživou během klinických předmětů (druhá polovina studia), kde je jim průměrně věnováno také kolem 10 vyučovacích hodin – zase je to v rámci předmětů jako Kardiologie, Tělovýchovné lékařství, Epidemiologie, Veřejné zdravotnictví apod.
Žádná škola nemá ve svém harmonogramu povinný předmět zaměřený pouze na zdravou výživu. Kdyby byl jeden povinný předmět pouze na zdravou výživu, tak se v rámci tohoto předmětu stihne probrat mnohem více věcí a více souvislostí – např. jak je s bílkovinami, vitamínem B12 u vegetariánů, je makrobiotika vhodná? Co třeba dělená strava, raw strava… Místo toho se v každém předmětu zmíní maximálně omezit jednoduché cukry a jíst více složitých, plus ve zkušebních otázkách se objeví pouze témata vitamínů. Trochu lepší nabídka je ve volitelných předmětech, kde je na tom nejlépe 2. LF UK, kde je v nabídce předmět Výživa ve vztahu k civilizačním onemocněním (celkem 24 vyučovacích hodin) a pro sportovce Základy sportovní výživy. Dobrá nabídka volitelných předmětů je také na 1.LF UK, kde jsou k dispozici studentům předměty – Komplexní výživa sportovců (i nesportovců) a sportovní výkon, Monitoring a terapie obezity, Obezitologie, Preventivní medicína 1,2.
Jestliže člověka zajímá zdravá výživa, tak se k informacím vždy dostane, je možnost chodit do hodin určených pro nutriční terapeuty, avšak myslím si, že toto téma by mělo být povinné, protože všichni lékaři z něj mohou těžit. Čím více času by se tomu věnovalo, tím více by se to dostalo lékařům do podvědomí. A studie ukazují, že čím více lékař vlivu zdravé výživy věří, tak tím více s ní o pacientech mluví. Je to podobné jako s kuřáctvím – jestli je lékař kuřák, tak moc pacientům nebude zmiňovat, aby přestali kouřit, protože to sám nezvládá.
A co tedy mohou školy pro zlepšení této situace dělat? Lékařské fakulty mohou otevřít předměty věnované pouze zdravé výživě, předměty mohou být povinné (podle mě vhodnější) nebo se může rozšířit nabídka volitelných předmětů. Jestliže na tyto činnosti chybí zdroje, šlo by představit určité výukové materiály pomocí workshopů, seminářů, MediCafé, přednášek Spolku lékařů apod. Dále je možno do výuky ostatních předmětů zahrnout online materiály na téma Zdravé výživy (v Americe funguje http://www.nutritioninmedicine.org , kde jsou k dispozici interaktivní cvičení, animace a videa, od spuštění v roce 1992 je využilo již více jak 100 lékařských škol v USA). Některé univerzity (University of Colorado School of Medicine) zařadily prvky zdravé výživy a podpory fyzické aktivity do každého z jejich 4 letého studia. Tady jsou k dispozici 4 různé formy přístupu lékařských fakult, jak naučit lékaře tématům zdravé výživy a vlivu fyzické aktivity (anglicky - http://ulozto.cz/xK1JQbkU/med-ed-report-23-26-1-pdf, nebo celá zpráva http://greenvillemed.sc.edu/doc/Nutrition-and-Physical-Activity-Initiative.pdf )
1 Adams, K.M., Kohlmeier, M., & Zeisel, S.H. (2010) “Nutrition Education in U.S. Medical Schools: Latest Update of a National Survey.” Academic Medicine, 85(9): 1537-1542.
2. Howe, M., Leidel, A., Krishnan, S.M., Weber, A., Rubenfire, M., & Jackson, E.A. (2010) “Patient-related diet and exercise counseling: Do providers’ own lifestyle habits matter?” Preventive Cardiology, 12(4): 180-185.
3 Centers for Disease Control and Prevention & National Center for Health Statistics. (2010) National Ambulatory Medical Care Survey. Available at: http://www.healthypeople.gov/2020/Data/SearchResult.aspx?topicid=29&topic=Nutrition%20and%20Weight%20Status&objective=NWS-6.3&anchor=152176.
4 Adams, K.M., Kohlmeier, M., & Zeisel, S.H. (2010) “Nutrition Education in U.S. Medical Schools: Latest Update ofa National Survey.” Academic Medicine, 85(9): 1537-1542.
