O zdravé výživě (4) - Společnost a zdraví

Hlavní určující faktory zdravotního stavu jsou vzhledem k své důležitosti tyto: životní styl 50%, životní prostředí 20%, genetický základ 15-20%, zdravotnické služby 10-15%. Vidíte tu nejdůležitější položku? Životní styl – 50%! To je těch 50%, které můžeme přímo ovlivnit. 

Člověk by čekal, že vzdělání v oblasti zdravé stravy bude součástí základního vzdělání, že celozrnné výrobky budou lehce dostupné, že voda v restauraci bude levnější než slazené nápoje – bohužel tomu tak není. Stejně tak mě překvapuje, že jako studentovi lékařské fakulty se mi zatím nedostalo žádného vzdělání v této oblasti. Právě lékař by podle mě měl vědět pozitiva a úskalí různých výživových směrů - ať už jde o vegetariánství, veganství, raw strava, dělená strava, makrobiotika, strava podle krevních skupin apod.

Nejdřív ještě několik statistik z dílny Světové zdravotnické organizace (WHO):

„Strava bohatá na nasycené tuky a energeticky bohaté potraviny (s hodně tuky nebo cukry) a nízký příjem ovoce a zeleniny – spolu se sedavým způsobem života a kouřením – jsou hlavní příčiny kardiovaskulárních onemocněni, rakoviny a obezity.

Lepší strava by mohla zabránit kolem 30-40% případů rakoviny.

V Evropě v 46 zemích z 51, kde byl proveden výzkum, více jak 50% dospělé populace trpí nadváhou a v 40 zemích je více jak 20% obézních. (nadváha: BMI 25-30, obezita: BMI>30).

Nadváhou v ČR trpí 72% dospělé populace a obezitou 34%.

Zároveň už ve věku 13 let trpí v Česku nadváhou 20% chlapců.“

V grafu nahoře je % obézních lidí (BMI>30) mezi dospělými v Evropském regionu (založeno na odhadu Světové zdravotnické organizace 2008).

V grafu dole % lidí s nadváhou (BMI> 25) mezi dospělými v Evropském regionu (založeno na odhadu Světové zdravotnické organizace 2008)

Protože mě zdravá strava zajímá, tak jsem si i říkal, že bych si na škole zapsal nějaký nepovinný předmět, který se toho týká… Tak jsem hledal v nabídce mé fakulty -  Hippokrates říkal – Strava budiž tvým lékem – a jestli jsem se díval správně, tak v žádném dalším ročníku nebudeme mít předmět o zdravé výživě – já to prostě nechápu, všichni vědí, že strava má obrovský vliv na zdravotní stav a přesto nejsou v tomto oboru budoucí lékaři vzděláváni… Abych jen nenadával, tak se to pokusím změnit! Ještě nevím, za kým bych měl pořádně jít, ale myslím, že je potřeba se ozvat. (dokonce jsem ve zprávě WHO z roku 2002 našel, že jedním z cílů boje proti chronickým chorobám by mělo být vzdělání všech zdravotnických pracovníků (doktorů, zdravotních sester, výživových poradců) v oblasti stravy, výživy a fyzické aktivity)).

Jestliže totiž chceme zdravou společnost, tak musí být i lidé zdraví a jedna z možností, jak toho dosáhnout je určitě pomocí stravy. Stejně tak mi přijde paradoxní, že jsem třeba nikdy neviděl v televizi reklamy na ovoce nebo zeleninu (nebo vy jo? Maximálně, že někde zlevnily banány z 15 kč na 11,- Kč/kg).  Na druhou stranu McDonald’s utratil v roce 2013 23 miliard korun za reklamu! Ministerstvo zdravotnictví ve Velké Británii utratilo 2,1 miliardy korun (tj. 1/10 co McDonald’s), z toho 530 milionů na boj proti tabákovým výrobkům, zbytek si rozdělí programy proti pandemii chřipky, prevence těhotenství mladistvých apod. V Česku investovala VZP do reklamy 33 milionů korun. Pak se není čemu divit, že lidí se stravují tak, jak se stravují… Upřímně bych zakázal všechny možny reklamy na Coca Coly (ta utratila v roce 2010 69 miliard korun za veškerou reklamu), KFC, McDonald’s, uzeniny. No jo no, jsem v tom asi magor.

Zase abych nebyl pouze negativní, tak jsou i země, které se snaží pomocí zákonů zlepšit zdravotní stav svého obyvatelstva: např. V Dánsku velmi razantně omezili možnosti prodeje potravin s obsahem trans mastných kyselin a díky tomu klesl příjem těchto kyselin na 1/10 původních hodnot, zároveň v Dánsku v poslední době zaznamenali sníženou mortalitu na kardiovaskulární onemocnění. (zavedli kvótu max 2 g trans MK/100g potraviny). 5g trans MK denně je spojováno s 23% nárůstem rizika ischemické choroby srdeční – v některých  zemích východní Evropy se konzumovalo až 30g denně!).

Doporučené množství soli je méně jak 5g denně. V Evropě to nikdo nesplňuje, nicméně Finsko se to snažilo zlepšit a zakročilo s Kampaní proti solení, kdy se začaly objevovat na potravinách nápisy upozorňující na množství obsažené soli apod. Díky různým opatřením se jim snížit denní příjem soli z 12g na konci sedmdesátých let 20. století na 6,5g v roce 2002.

Níže graf ukazující průměrnou spotřebu soli v zemích Evropy. Vodorovná čára ukazuje doporučené množství podle WHO.

Proto jsem třeba moc rád za to, že se současné ministerstvo školství snaží zakázat prodej nezdravých potravin ve školách. Je zahájen program Skutečně zdravá škola, takže třeba se i u nás situace zlepší (bohužel nově otevřený bufet u nás na fakultě příkladem moc nejde, nejprodávanějším artiklem je pravděpodobně párek v rohlíku, těsně za ním hranolky s řízkem v cornflakes. V pozadí velký chladící box plný Coca Coly a Sprite a  možnost koupit celozrnné pečivo?Nikoliv. Vím, že nestačí nadávat, člověk se musí ozvat a ideálně nás musí být více. Takže jestli chceme alespoň něco změnit, tak zkuste prosím napsat emaily to obchodních řetězců:

[e-mail] 

https://www.globus.cz/zakaznicka-linka.html

http://www.interspar.cz/cs_CZ/pro-zakazniky/zakaznicky-servis.html

[e-mail]

[e-mail]

https://ssl.lidl.cz/cs/2671.htm

Všechno to jsou obchodní společnosti, takže naše poptávka určuje jejich nabídku, zkusme napsat, že chceme více celozrnných výrobků, více kváskového pečiva, že nám nestačí celozrnných chléb v igelitu s trvanlivostí 3 měsíce. Třeba se to alespoň trochu změní. 

Oprava (20.1. 2015): Na fakultě je tématu výživy a stravy věnován jeden den v rámci předmětu Tělovýchovné lékařství, a jedna přednáška v rámci Epidemiologie.