Již sedm let bydlím v tzv. Masarykově čtvrti v Brně. Za těch sedm let z naší ulice zmizely potraviny a dvě hospody. Pro nás to ale znamená opravdu problém. V hospodě jsme poznali zajímavé lidi z naší ulice a měli jsme možnost se skamarádit. Do obchodu mohla naše malá dcera jít sama a nikdo se nebál, že jí něco přejede. Ještě k tomu to byla večerka, tudíž i po práci si cestou domů mohl člověk nakoupit. Teď tu není nic.
Pro ty, co tuto čtvrť neznají, nachází se v blízkosti centra Brna a Brněnských veletrhů a je nejvyhlášenější a jednoznačně nejdražší čtvrtí v Brně z hlediska bydlení. Rozkládá se na 2/3 kopce a na poslední 1/3 je Wilsonův les. Na jedné straně, blíže k centru Brna, se občas něco děje a něco tam přibude, ať už například kavárna, lékárna, pošta atd.. Na naší straně, směrem k brněnskému výstavišti, není nic a už asi ani nebude. Připadám si, jako bych bydlela v satelitu. Všude si musím dojet autem.
Jediné centrum, které zde bylo za poslední dobu v plánu, byl tzv. "Wilson", a i ten byl na druhé straně kopce. Přesto ho nějaké místní sdružení zcela zničilo hned v počátku, bez ohledu na to, co tahle čvrť potřebuje. Podle tohoto sdružení nám zde asi chybí klubovny pro starší a nepřizpůsobivé občany apod. Jít si někam posedět, nakoupit si, vyřídit si lékárnu, poštu banku..... asi máme v jiné čtvrti.
A to není vše. Tato vyhlášená čvrť pro bydlení, kde rodinný dům stojí od 10 milionů Kč výše, má být podle územního plánu plochou čistého bydlení. Ve skutečnosti v každém druhém domě sídlí jedna či více firem. Je zde spousta aut a ty firmy jsou např. velkoobchodem, tudíž neslouží nám místním. Ale toto zřejmě občanskému sdružení nevadí. Takže kdybych si chtěla koupit světla přímo v předváděcím centru, nebo odvézt zboží dodávkovou službou, mám to za rohem.
Přitom výjimečnost této lokality vznikla v dávné historii, kdy zde bydleli opravdu významní lidé, domy stavěli významní architekti. Tyto domy ale zarůstají neudržovanou zelení a spíše se o nich dočteme v literatuře, než bychom je ve skutečnosti viděli.
Výjimečnost této lokality si prostě sami a pomalu ničíme, až to jednou skončí úplně. Lokalita začne být naopak zajímavá tím, že tady nebude platit ani územní plán ani stavební zákon, ale jenom drzost a peníze.
